6 A 9/2025 – Městský soud v Praze

6 A 9/2025- 60 - text 11 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň Mgr. Hany Janotové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D. ve věci žalobkyně: Letňany Centre s. r. o. sídlem Antala Staška 2027/79, Praha 4 zastoupená advokátem JUDr. Lubomírem Bartálem, LL.M. sídlem Bílkova 862/16, Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ďáblice Real, a.s. sídlem Argentinská 1621/36, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 12. 2024, č. j. MHMP 2011875/2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stavebník“) dne 14. 3. 2023 požádala podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) o vydání stavebního povolení na stavbu Připojení území Ďáblice Real na ulici Veselská, Praha Ďáblice, dopravní připojení nového obchodního centra Praha 8, Ďáblice, Letňany, Veselská. Jedná se o stavbu obousměrné účelové komunikace s veřejným přístupem délky 70 m a šířky 9,8 m a související účelové dešťové kanalizace, dešťových uličních výpustí, svislého a vodorovného dopravního značení. 2. Úřad Městské části Praha 8 (dále jen „stavební úřad“) ji rozhodnutím ze dne 25. 6. 2024, č. j. MCP8 136636/2024, povolil. Žalobkyně, která vlastní sousedící pozemky, podala proti stavebnímu povolení odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 20. 12. 2024, č. j. MHMP 2011875/2024, zamítl. Žalobní body 3. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně nynější žalobu. Domáhá se, aby soud rozhodnutí žalovaného i rozhodnutí stavebního úřadu zrušil a věc vrátil stavebnímu úřadu k dalšímu řízení. 4. Obecně namítá, že rozhodnutí žalovaného je vnitřně rozporné a nedostačující, což je činí nesrozumitelným a nepřezkoumatelným. 5. Označuje za vadné zdůvodnění žalovaného, proč nepřihlížel k její odvolací námitce o nepřípustném rozdělování zamýšleného stavebního záměru. Zdůvodnění žalovaného, že danou námitku v řízení neuplatnila v rámci jeho koncentrace, za současného sdělení, že danou námitku uplatnila jak ve stavebním, tak v územním řízení, označuje za nekonzistentní, vnitřně rozporné. 6. Namítá, že správní orgány opomněly její námitku o umístění stavby v ochranném pásmu přilehlé pozemní komunikace dálničního typu a scházejícího vyjádření příslušného dotčeného orgánu. 7. Namítá, že správní orgány záměr dostatečně nepřezkoumaly, resp. nepřezkoumaly jej ze všech zákonných hledisek. Dostatečně se k žalobkyniným námitkám nezabývaly přípustností některých technických řešení stavby (nadměrná blízkost nájezdu na kapacitní komunikaci, nevhodné úhly křížení). Pouze k tomu odkázaly na souhlasná stanoviska dotčených orgánů. Žalobkyně se vzhledem k obsahu vybraných stanovisek domnívá, že dotčené orgány nemusely mít, zejména pokud jde o zamýšlené cílové využití stavby, úplné podklady. 8. Namítá, že se stavba podstatně odchyluje od technických norem, konkrétně od normy ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na pozemních komunikacích a normy ČSN 73 6110/ZY – Projektování místních komunikací, a to pokud jde o úhly křížení pozemních komunikací a vzdálenosti mezi jednotlivými napojeními. Nesouhlasí s tím, jak se žalovaný vypořádal s její odvolací námitkou, že vzdálenost mezi stavbou a existujícím napojením na ulici Cínovská nesplňuje požadavky normy ČSN 73 6110/Z1. Poukazuje, že žalovaný na straně 8 jeho rozhodnutí uvedl, že stavba požadavky této normy splňuje. Na straně 10 rozhodnutí uvedl, že příslušná část normy není závazná. Vytýká žalovanému, že danou otázku neposoudil věcně. Byť se nemusí jednat o normy závazné, pokud se od nich záměr podstatně odchyluje, je třeba, aby navržené technologické řešení bylo řádně zdůvodněno a podrobeno zevrubnému přezkumu. To se nestalo. Správní orgány se odmítly odchylkami od technických parametrů zabývat s odkazem na odpovědnost projektanta a souhlasná stanoviska dotčených orgánů. Ze žádosti o stavební povolení není nezbytnost a vhodnost odchylek zřejmá. Rovněž není řešeno respektování veřejného zájmu na bezpečnosti silničního provozu. 9. Dále namítá, že správní orgány nezjistily úplný skutkový stav věci. Žalobkyně má za to, že posuzovaný záměr neodpovídá cílovému projektu, kterým je vybudování nového obchodně-komerčního objektu. Nyní posuzovaná stavba je pouze jeho částí. Její parametry ve vztahu k cílovému způsobu a intenzitě využití silničního napojení po vybudování komerčního objektu neobstojí. V tomto ohledu správní orgány neučinily kroky ke zjištění úplného skutkového stavu. Odmítly řešit zjevné nesrovnalosti v žádosti, stavebníka nevyzvaly k jejich odstranění a doplnění žádosti. Rovněž dotčené orgány nevyzvaly k doplnění jejich stanovisek. Nekonzistentně odkazují na dočasné využití stavby jako napojení přilehlých zemědělských pozemků. Podmínky pro řešení dopravního napojení pro obsluhu zemědělských pozemků a pro provozování obchodně-komerčního objektu jsou vzhledem k předpokládané intenzitě provozu a využití širokou veřejností diametrálně odlišné. Dočasné využití stavby pro napojení zemědělských pozemků současně správním orgánům umožnilo odhlédnout od problematiky obsluhy území jiným druhem dopravy než automobilem, např. pro pěší či cyklisty. 10. Žalobkyně má za to, že postup stavebníka odpovídá tzv. salámové metodě, kdy je stavební záměr většího rozsahu účelově rozdělen do několika oddělených stavebních objektů, které jsou předmětem posouzení v samostatných stavebních řízeních. Tím je sledováno usnadnění povolovacího řízení, omezení hledisek přezkumu, snížení rizika participace ze strany ostatních účastníků řízení a možnost argumentovat již povolenými částmi záměru v dalších stavebních řízeních. Správní orgány tím, že trvaly na tom, že skutečný cílový účel užívání stavby bude posuzován až v rámci povolovacího řízení zamýšleného obchodně-komerčního objektu, stavebníkovi umožnily salámovou metodu realizovat, jelikož v daných řízeních bude přezkum řešení dopravního napojení objektu na silniční síť omezen. V důsledku uvedeného nebyly ověřeny reálné účinky budoucího užívání stavby, zejména její vliv na plynulost a obslužnost území, otázku zvýšení rizik v důsledku zvýšení dopravy, nevhodnost navrženého technického řešení stavby z hlediska předpokládaných kapacit či zvýšené imise do okolí. 11. Žalobkyně má za to, že shora uvedeným byla podstatně zkrácena na svých právech. Vyjádření žalovaného k žalobě 12. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. Napadené rozhodnutí považuje za přezkoumatelné. S námitkou o nepřípustném rozdělování záměru se vypořádal na stranách 5 a 6 rozhodnutí. Danou námitku nelze uplatňovat ve stavebním řízení. Zda ji žalobkyně uplatnila v územním řízení, a jak o ní bylo rozhodnuto, je tak pro stavební řízení bez významu. 14. Námitku, že dotčené orgány nemusely mít úplné podklady a informace, považuje za nedůvodnou spekulaci. Stavební úřad je závaznými stanovisky dotčených orgánů vázán, není oprávněn je přezkoumávat. 15. Stavební úřad je zásadně vázán návrhem stavebníka specifikovaným v žádosti o stavební povolení a v projektové dokumentaci. Stavební úřad žádost a připojené podklady přezkoumal z toho hlediska, zda lze stavbu provést, ověřil, že projektová dokumentace je zpracována v souladu s územním rozhodnutím, že je úplná, přehledná, že jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popř. jiného vybavení potřebného k řádnému užívání stavby, a zda předložené podklady vyhovují požadavkům dotčených orgánů. Námitku poddimenzování stavby pokládá žalovaný za nedůvodnou. Rozsah provozu bude v případě dalšího řízení o povolení záměru pro obchodně – komerční projekt přezkoumán v daném řízení. 16. Žalovaný má za to, že se vypořádal s námitkou etapizace projektu. Jedná se o námitku typickou pro řízení o umístění stavby a pro řízení o posuzovaní vlivů na životní prostředí. Ve stavebním řízení již stavební úřad nemá jinou možnost než respektovat pravomocné územní rozhodnutí. V nynějším řízení tak stavební úřad k dané námitce nepřihlížel. 17. Pokud jde o námitky stran bezpečnosti dopravního provozu, se stavbou souhlasily všechny dotčené orgány, zejména orgány na úseku provozu na pozemních komunikacích a bezpečnosti silničního provozu, tedy odbor pozemních komunikací a drah Magistrátu hl. m. Prahy, jakožto silniční správní úřad, a Policie ČR, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, Odbor služby dopravní policie, jakožto orgán ve věci bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. 18. Pokud jde o námitky, podle nichž se stavba odchyluje od technických norem, úhel připojení komunikace na stávající komunikaci byl, resp. mohl být, předmětem posouzení v územním řízení. V nynějším řízení tak správní orgány k dané námitce nepřihlížely. Vyjádření