8 A 166/2025 – Městský soud v Praze

8 A 166/2025- 23 - text 8 č. j. 8 A 166/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci žalobce: D. B., nar. X bytem X zastoupený JUDr. Veronikou Pupalovou, advokátkou se sídlem Májová 606/35, Cheb proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem takto: I. Zásah žalovaného spočívající v tom, že žalobci vrátil dne 10. 9. 2025 jeho žádost o dočasnou ochranu, zaevidovanou pod sp. zn. OAM-415317/DO-2025, jako nepřijatelnou, byl nezákonný. II. Žalovanému se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobce a přikazuje se mu, aby obnovil stav před vrácením žádosti žalobci o dočasnou ochranu ze dne 10. 9. 2025, zaevidované pod sp. zn. OAM-415317/DO-2025. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 12 269,40 Kč k rukám zástupkyně žalobce JUDr. Veroniky Pupalové a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Žalobce se podanou zásahovou žalobou domáhá určení nezákonnosti zásahu žalovaného, který dle tvrzení žalobce spočívá v tom, že mu dne 10. 9. 2025 byla jako nepřijatelná vrácena žádost o dočasnou ochranu, evidovaná pod č. j. OAM–415317/DO–2025. Důvodem nepřijatelnosti podle žalovaného bylo, že žalobce nesplňuje podmínku podle § 5 odst. 1 písm. f) [v žalobě nesprávně uvedeno písm. d)] zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace („lex Ukrajina“) 2. Podstata sporu spočívá v tom, že žalobci byla udělena dočasná ochrana v Německu a v Norsku. Následně podal žádost o udělení dočasné ochrany v České republice, kterou žalovaný vrátil jako nepřijatelnou podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 65/2022 Sb., s tím, že Ministerstvo vnitra dne 25. 8. 2025 zaslalo Evropské komisi oznámení podle § 3 odst. 3 téhož zákona o riziku vyčerpání kapacit. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 3. Žalobce dne 10. 9. 2025 podal u žalovaného žádost o poskytnutí dočasné ochrany, evidovanou pod č. j. OAM415317/DO2025. Žalovaný žádost obratem vrátil jako nepřijatelnou (dále jen „žádost“), s odůvodněním, že žalobci byla dříve udělena dočasná ochrana v Německu a následně v Norsku, a odkázal na § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 65/2022 Sb. (Lex Ukrajina). 4. Žalobce je přesvědčen, že ke dni podání žádosti splňuje podmínky pro udělení dočasné ochrany v České republice, a jeho žádost proto neměla být odmítnuta jako nepřijatelná. Postup žalovaného považuje za nezákonný a navrhuje, aby soud obnovil stav před vrácením žádosti. 5. Žalobce se dovolává ustálené judikatury, zejména rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Azs 174/202442 ze dne 3. 4. 2025, vycházejícího z judikatury EU, včetně tzv. „rozsudku Krasiliva“. Poukazuje rovněž na rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 6 A 122/202455 ze dne 28. 5. 2025. V obdobné věci žalovaný dne 12. 6. 2025 udělil pobytové oprávnění typu D/DO/967 (vízový štítek č. 902395614) žadateli, jemuž byla dříve udělena dočasná ochrana Rumunskem, poté co svůj rumunský pobyt zrušil. Pobyt v ČR byl žadateli vyznačen s platností do 31. 3. 2026. 6. Žalobce má za to, že vrácení jeho žádosti je soudně přezkoumatelné, jak plyne z čl. [5] citovaného rozsudku NSS. Uvedl, že z Ukrajiny uprchl v obavě o svůj život a rozhodl se žít v České republice se svou rodinou. 7. Žalobci byla v EU udělena dočasná ochrana nejprve v Německu, které mu dne 4. 8. 2022 poskytlo dlouhodobý pobyt do 4. 3. 2024. Následně přesídlil do Norska, kde mu byl dne 29. 6. 2023 udělen dlouhodobý pobyt s platností do 28. 6. 2024, a to jako přímý následek již udělené ochrany v Německu. Žalobce uvádí, že tyto pobytové tituly byly vytvářeny jednotlivými státy EU za účelem legalizace pobytu osob s dočasnou ochranou. 8. Poté se žalobce z vlastní vůle rozhodl pobývat v ČR. Když zjistil, že žalovaný v obdobné věci udělil žadateli pobytové oprávnění (viz bod 5), podal dne 10. 9. 2025 vlastní žádost o pobyt s kompletními náležitostmi. Žalovaný ji však na místě opětovně označil za nepřijatelnou, s čímž žalobce nesouhlasí. 9. Žalobce je přesvědčen, že vždy jednal v souladu s právními předpisy, aby mohl v ČR setrvat. Odmítání jeho žádosti představuje podle něj nezákonný zásah žalovaného do jeho práv. Odkazuje také na odst. [32] rozsudku NSS č. j. 1 Azs 174/202442, který vykládá, že „dočasná ochrana“ podle zákona č. 65/2022 Sb. je pouhou legislativní zkratkou pro pobytové oprávnění, které jsou členské státy povinny držitelům dočasné ochrany vydat dle čl. 8 odst. 1 směrnice o dočasné ochraně. 10. Žalobce je pevně přesvědčen, že jeho žádost měla být žalovaným přijata a meritorně posouzena, aby nedocházelo k dalším neoprávněným průtahům při legalizaci jeho pobytu na území České republiky. 11. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. III. Posouzení žaloby 12. Žaloba je včasná a přípustná [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 Azs 174/2024-42, č. 4682/2025 Sb. NSS, z 3. 4. 2025]. 13. O žalobě rozhodl soud bez nařízení jednání postupem v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s., neboť s rozhodnutím o věci samé bez jednání účastníci souhlasili. Nařídit jednání nebylo třeba ani kvůli dokazování. Podkladem pro rozhodnutí soudu je primárně tiskopis žádosti o dočasnou ochranu, kterou žalobce u žalovaného podal a kterou mu žalovaný vrátil. Obsah tohoto dokumentu je oběma stranám z povahy věci dobře znám a není mezi nimi sporný. Posouzení důvodnosti žaloby záleží na zodpovězení právní otázky. Soud neshledal potřebu dokazovat ani jinými listinami, ani důkazy označenými v podáních účastníků. Žádný z těchto dokumentů nebyl v rozsahu potřebném pro posouzení důvodnosti žaloby relevantní. Skutkové poznatky, jež by jejich případným provedením k důkazu soud nabyl, nepotřeboval pro posouzení opodstatněnosti žalobní argumentace. Obsah žádného dokumentu nemohl nic změnit na věcném hodnocení tohoto sporu. 14. Z obsahu správního spisu se podává, že žalobce podal dne 10. 9. 2025 žádost o poskytnutí dočasné ochrany, připojil k ní cestovní pas a doklad o zajištění ubytování. Žádost byla vrácena jako nepřijatelná s tím, že žalobce je držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě EU nebo Schengenského prostoru a bylo učiněno prohlášení podle § 3 odst. 3 lex Ukrajina. Součástí správního spisu je údaj o udělení dočasné ochrany (TP) v Německu dne 4. 8. 2022. Ze spisu rovněž vyplývá, že Česká republika adresovala Evropské komisi oznámení o riziku vyčerpání kapacit pro zvládání následků plynoucích z hromadného přílivu vysídlených osob a potřebě přijetí opatření k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob ve smyslu § 3 odst. 3 Lex Ukrajina. 15. Ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. může správní soud poskytnout tehdy, jsou-li kumulativně splněny podmínky, aby žalobce byl přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byly zaměřeny přímo proti němu nebo v jejich důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka). Není-li byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze žalobci ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Aps 1/200565, č. 603/2005 Sb. NSS, ze 17. 3. 2008). 16. V projednávané věci jsou splněny první, druhá a pátá podmínka, neboť vrácení žádosti o dočasnou ochranu žalobci pro nepřijatelnost představuje přímý zásah do jeho práv, a to bez ohledu na to, že mu již v minulosti byla dočasná ochrana udělena v jiném členském státě EU. Jde-li o hodnocení tohoto úkonu, zde lze vyjít z existující judikatury, podle které bránění v podání žádosti či její nepřijetí mohou představovat nezákonný zásah (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 10 Azs 153/2016-52, č. 3601/2017 Sb. NSS z 30. 5. 2017). Čtvrtá podmínka testu je taktéž splněna. 17. Zbývá tedy posoudit, zda žalovaný postupoval v souladu s právními předpisy, pokud žádost o dočasnou ochranu žalobci vrátil jako nepřijatelnou. 18. Podle § 5 odst. 1 písm. f) zákona č. 65/2022 Sb., žádost o udělení dočasné ochrany je nepřijatelná, jestliže je podána cizincem, který je nebo byl držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě Evropské unie nebo státě uplatňujícím Schengenský hraniční kodex5) v plném rozsahu, poté, co Ministerstvo vnitra Evropské komisi zaslalo oznámení podle § 3 odst. 3. 19. Podle § 3 odst. 3 téhož zákona, Ministerstvo vnitra zašle Evropské komisi oznámení o riziku vyčerpání kapacit pro zvládání následků plynoucích z hromadného přílivu vysídlených osob a potřebě přijetí opatření k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob. Oznámení podle věty první zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách. 20. Na internetových stránkách Ministe