5 As 45/2006 — Nejvyšší správní soud

5 As 45/2006- 107 - text č. j. 5 As 45/2006 - 112 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobce společnosti G. N. a. s., zast. Mgr. Petrem Hostašem, advokátem se sídlem v Praze, advokátní kancelář Čížek Hostaš a spol., Na Struze 1740/7 proti žalovanému Českému telekomunikačnímu úřadu se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu ze dne 15. 2. 2006, č. j. 10 Ca 27/2004 - 74, t a k t o : I. Kasační stížnost se z a m í t á . II. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : Stěžovatel se včas podanou kasační stížností ze dne 28. 3. 2006 domáhal zrušení shora uvedeného pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým soud zamítl žalobu proti rozhodnutí předsedy Českého telekomunikačního úřadu ze dne 2. 2. 2004, č. j. 25352/2003-603. Napadeným rozhodnutím žalovaný na základě odvolání stěžovatele změnil rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „ČTU“) ze dne 19. 7. 2003, č. j. 125444/2003-602/VIII, ve věci porušení § 53 odst. 1 zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen „telekomunikační zákon“), při poskytování telekomunikačních služeb se zvláštním tarifem, a ve věci uložení pokuty ve výši 2 500 000 Kč, faktický závěr o porušení právních předpisů však žalovaný potvrdil. Původně byla rozhodnutím Úřadu jako orgánu prvého stupně stěžovateli uložena pokuta za porušení ustanovení § 97 odst. 1 písm. k) telekomunikačního zákona. Dle napadeného rozhodnutí stěžovatel vykonával telekomunikační činnosti v rozporu s ustanovením § 53 odst. 1 telekomunikačního zákona, s Číslovacím plánem veřejných telefonních sítí ze dne 6. 9. 2000 ve znění jeho „Změny“ ze dne 24. 6. 2002, a s podmínkami stanovenými generální licencí č. GL-25/S/2000 ze dne 2. 11. 2000. Za toto protiprávní jednání mu byla uložena pokuta ve výši 2 500 000 Kč podle ustanovení § 97 odst. 1 písm. k) a t) telekomunikačního zákona. Městský soud považoval žalobu za nedůvodnou, když dospěl k závěru, že stěžovatel je odpovědným za správní delikt ve smyslu ustanovení § 97 odst. 1 písm. k) a § 97 odst. 1 písm. t) telekomunikačního zákona. Výši uložené sankce pak shledal přiměřenou vzhledem k povaze protiprávního jednání stěžovatele. Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje zákonný důvod obsažený v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), a namítá tak nezákonnost spočívající v nesprávném posouzení právní otázky městským soudem. Stěžovatel uvádí, že na jeho jednání nelze aplikovat generální licenci č. GL-25/S/2000 (dále jen „generální licence“), neboť žalobce služby s názvem ProfitCall900, ProfitCall906 a ProfitCall909 na základě této generální licence neposkytuje, a k jejímu porušení proto nemohlo dojít. Tato licence je určena pro provozovatele veřejné telekomunikační sítě, resp. poskytovatele telekomunikační služby, spočívající v připojení poskytovatelů obsahu služeb se zvláštním tarifem do veřejné telekomunikační sítě, což vyplývá z čl. 5 této licence, který rozlišuje mezi poskytovatelem služeb a provozovatelem veřejné telekomunikační sítě. Dále tvrdí, že služby spočívající v kompletacích, úpravách nebo jiném zpracování, na které se generální licence vztahuje, stěžovatel v souvislosti s výše uvedenými službami neprovozuje. Soud tak posoudil nesprávně otázku závaznosti generální licence pro stěžovatele. Pokud jde o Číslovací plán, nemohou závěry soudu ohledně výkladu čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod obstát. Číslovací plán totiž stanoví zákazy jen ve formě nezávazných poznámek pod čarou. Poznámku č. 9 „Určeno hlasovým a nehlasovým službám“ je z tohoto důvodu nutno ve vztahu k přístupovému kódu 900 nebo 909 považovat za zcela irelevantní. Fakt, že „Změnou č. 1“ Číslovacího plánu ze dne 24. 6. 2002 došlo i ke změně definice služeb přiřazených k předmětným přístupovým kódům, a v rámci toho i k vypuštění poznámky č. 9, nelze považovat za změnu v tom smyslu, že nadále není možné přístupový kód 900 nebo 909 používat pro nehlasové služby se zvláštním tarifem. Číslovací plán nijak neřeší případný konflikt mezi obsahem služby se zvláštním tarifem (např. obchodní a odborné služby - kód 900) a formou poskytování takové služby (prostřednictvím sítě Internet nebo veřejné datové sítě – přístupové kódy 971 a 976). S ohledem na skutečnost, že z žádného předpisu ČTU nevyplývá, s jakým přístupovým kódem má být poskytována obchodní a odborná služba ze zvláštním tarifem, nelze poskytování takové služby pod kterýmkoliv přístupovým kódem považovat za porušení Číslovacího plánu. Stěžovatel zdůrazňuje, že správní orgány při stanovení výše sankce vycházely z výše způsobené škody, když napadené rozhodnutí odkazuje na potencionální ohrožení všech koncových uživatelů služby přístupu ke službám sítě Internet, aniž by však správní orgány v tomto směru vedly jakékoliv důkazní řízení. Část napadeného rozhodnutí týkající se výše uložené sankce je tak nepřezkoumatelná, přičemž soud se touto nepřezkoumatelnosí vůbec nezabýval. V posuzovaném případě neexistuje žádná přímá ani nepřímá souvislost mezi případným protiprávním jednání stěžovatele a případným poškozením uživatelů Internetu. Pokud totiž došlo ke změně nastavení počítače tak, že namísto původního přístupového kódu 971 byl pro spojení použit kód 90X, stalo se tak s vědomím uživatele, když pro jakékoli stažení programu ze sítě Internet do počítače je nutný souhlas uživatele. Stěžovatel se neztotožňuje se závěrem soudu, že nereagoval na včasná oznámení o porušení právních předpisů a nečinil kroky k ochraně uživatelů telekomunikačních služeb, neboť dle jeho tvrzení reagoval, jakmile se prokazatelně o porušení právních předpisů dozvěděl. Z těchto důvodů stěžovatel navrhuje napadený rozsudek městského soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Žalovaný se k obsahu kasační stížnosti nevyjádřil. Ze soudního a správního spisu zejména vyplynulo, že ČTU při šetření obdržených námitek proti vyřízení reklamací koncových uživatelů, týkajících se vyúčtování ceny za telekomunikační služby zjistil, že volání ke službám sítě Internet realizovaná prostřednictvím čísel přístupového kódu 971 jsou různými programy umístěnými na některých „www“ stránkách přesměrována přes čísla 900 609 906, 900 609 907, 900 609 908, případně další čísla číselné řady 900 AB 99 00 až 900 AB 99 20, přidělená rozhodnutím ČTU ze dne 4. 2. 2002, č. j. 35697/2001-610 stěžovateli k poskytování obchodních a odborných služeb se zvláštním tarifem. Dále bylo zjištěno, že stěžovatel uzavřel smlouvy o poskytování veřejné telekomunikační služby ProfitCall se společností T. G. s. r. o. a S. K. L.., a zapojil pro účely poskytování této služby výše uvedená čísla. Po přesměrování volání byl uživateli účtován místo běžného tarifu za připojení k síti Internet zvýšený tarif (zpravidla 60 Kč za minutu). Vyúčtování za takto přesměrovaná připojení ke službám sítě Internet představují u jednotlivých reklamovaných měsíčních vyúčtování za telekomunikační služby částky řádově i několik desítek tisíc Kč. Jednáním spočívajícím v přesměrování volání ke službám sítě Internet přes čísla přidělená stěžovateli k poskytování obchodních a odborných služeb se zvláštním tarifem tak docházelo k výraznému poškozování a k nenapravitelné újmě na právem chráněných zájmech telefonních účastníků, uživatelů služby přístupu ke službám Internet. Technicky se jednalo o to, že během prohlížení některých internetových stránek je do PC uživatele stažen program, který způsobí ukončení volání s tarifem Internet 2002 a zavolá na internet prostřednictvím služby se zvláštním tarifem 90X, která je umístěna v síti stěžovatele. Čísla 90X jsou však vyčleněna pro hovory se zvláštním tarifem, naopak pro přístup k síti Internet a veřejným datovým službám se zvláštním tarifem je vyčleněno číslo 976. O tomto novém hovoru neměl uživatel buď žádnou, nebo pouze nedostatečnou či zamlženou informaci, a nejedná se tedy o službu, kdy uživatel vědomě souhlasí s přesměrováním. Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v rozsahu kasační stížnosti [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná, a stěžovatel je řádně zastoupen. Základní otázkou posuzovaného sporu je, zda je vůbec stěžovatel odpovědným za správní delikt ve smyslu ustanovení § 97 odst. 1 písm. k) a § 97 odst. 1 písm. t) telekomunikačního zákona, za který mu byla udělena pokuta ve výši 2 500 000 Kč, a pokud ano, zda je výše udělené sankce přiměřená vzhledem k povaze protiprávního jednání. Dle § 13 odst. 2 telekomunikačního zákona lze telekomunikační činn