Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: JUDr. Z. A., zastoupený Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem Komenského 241, Hradec Králové, proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem Náměstí …
Vol 69/2010- 26 - text
Vol 69/2010 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: JUDr. Z. A., zastoupený Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem Komenského 241, Hradec Králové, proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem Náměstí Hrdinů 3, Praha 4, a kandidáti zvolení senátory Senátu Parlamentu České republiky: 2) Ing. Zdeněk Besta, 3) Petr Gawlas, 4) Mgr. Miloš Malý, 5) Ing. Antonín Maštalíř, 6) Ing. Jaroslav Palas, 7) Jozef Regec, 8) Ing. Jaromír Strnad, 9) Ing. Zdeněk Škromach, 10) Ing. Josef Táborský, 11) Dagmar Terelmešová, 12) Ing. Martin Tesařík, 13) prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidátů ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010 a 22. a 23. 10. 2010,
t a k t o :
I. Návrh s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel podal dne 4. 11. 2010 u Nejvyššího správního soudu návrh označený jako „Návrh na neplatnost volby kandidátů odpůrkyně ve druhém kole voleb do Senátu Parlamentu ČR konaných ve dnech 22. a 23.10. 2010“. Navrhovatel se v tomto návrhu domáhá toho, aby byla v případě kandidátů České strany sociálně demokratické vyslovena neplatnost výsledků druhého kola voleb do Senátu Parlamentu České republiky vyhlášených Státní volební komisí dne 26. 10. 2010. Návrh odůvodňuje tím, že ve druhém kole voleb do Senátu došlo k porušení práv voličů na informace o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na odevzdání volebního hlasu některé z politických stran či kandidátů. Voliči nebyli podle navrhovatele informováni o tom, že Česká strana sociálně demokratická vyhrála volby do Poslanecké sněmovny a volby do zastupitelstev obcí „úvěrovým podvodem“, který navrhovatel spatřuje v uzavření úvěrové smlouvy s Fio, družstevní záložnou, na půjčku ve výši 180 mil. Kč. Uvedená smlouva o úvěru je dle názoru navrhovatele v rozporu s čl. 5 Ústavy. Řádná informovanost voličů před druhým kolem senátních voleb by podle navrhovatele ovlivnila konečné výsledky voleb, přinejmenším v senátních obvodech, v nichž získali kandidáti České strany sociálně demokratické většinu hlasů s rozdílem méně než pět procent, tj. v obvodech č. 7, 49, 61, 70, 73 a 76 by tito kandidáti většinu hlasů nezískali. Porušení základních demokratických a ústavních principů ve volební soutěži zásadně ovlivnilo výsledky hlasování ve druhém kole senátních voleb tak, že to dle navrhovatele ohrožuje demokratický řád lidských práv a základních svobod České republiky.
Pokud jde o legitimaci k podání návrhu na neplatnost volby kandidátů, domnívá se navrhovatel, že zákonné omezení práva voličů na soudní přezkum voleb pouze v jejich volebním okrsku je v rozporu s ústavními principy a s povinností občana chránit Českou republiku jako svobodný a demokratický stát. Navrhovatel v této souvislosti poukázal na usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 10. 2010, sp. zn. III. ÚS 2918/10, z něhož podle jeho názoru plyne, že ochrana ústavnosti se dostává do stavu ústavní krize, kdy činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny. Ústavní soud podle navrhovatele odmítl poskytnout ochranu ústavně zaručenému volebnímu právo občanů v komunálních a senátních volbách. Omezení práva voličů na soudní přezkum voleb pouze v jejich volebním okrsku považuje navrhovatel za protiústavní. Soudy mají v případě kolize zákona s ústavními principy povinnost uplatňovat ústavní principy namísto zákona. Nejvyšší správní soud by tedy měl dle navrhovatele v posuzované věci připustit jeho aktivní legitimaci.
Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval tím, zda jsou v dané volební věci splněny podmínky řízení.
Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „zákon o volbách do Parlamentu České republiky“) se podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor volen, každá politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát, jejichž přihláška k registraci ve volebním obvodu byla pro volby do Senátu zaregistrována. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí.
Nejvyšší správní soud nejprve posoudil otázku otázkou včasnosti podaného návrhu a v tomto směru zjistil, že návrh byl podán před uplynutím zákonné desetidenní lhůty podle § 87 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, neboť výsledky voleb byly Státní volební komisí vyhlášeny dne 26. 10. 2010 a návrh byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen dne 4. 11. 2010.
Z obsahu návrhu vyplývá, že navrhovatel napadá volbu kandidátů České strany sociálně demokratické, kteří byli zvoleni senátory ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 15. a 16. 10. 2010 a 22. a 23. 10. 2010. Navrhovatel výslovně neuvedl jména kandidátů, jejichž volbu napadá, Nejvyšší správní soud ovšem zjistil z oficiálních údajů Českého statistického úřadu, že ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky bylo senátory zvoleno dvanáct kandidátů za Českou stranu sociálně demokratickou. Senátory za tuto politickou stranu byli zvoleni Ing. Zdeněk Besta (volební obvod č. 67), Petr Gawlas (volební obvod č. 73), Mgr. Miloš Malý (volební obvod č. 76), Ing. Antonín Maštalíř (volební obvod č. 70), Ing. Jaroslav Palas (volební obvod č. 64), Jozef Regec (volební obvod č. 49), Ing. Jaromír Strnad (volební obvod č. 40), Ing. Zdeněk Škromach (volební obvod č. 79), Ing. Josef Táborský (volební obvod č. 37), Dagmar Terelmešová (volební obvod č. 7), Ing. Martin Tesařík (volební obvod č. 61), prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. (volební obvod č. 55). Nejvyšší správní soud tedy posoudil návrh podle jeho obsahu tak, že navrhovatel napadá volbu shora uvedených dvanácti kandidátů senátory Senátu Parlamentu České republiky.
V této souvislosti poukazuje Nejvyšší správní soud na skutečnost, že navrhovatel nesprávně označil jako odpůrkyni Českou stranu sociálně demokratickou. Podle § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou však účastníky řízení navrhovatel, příslušný volební orgán a ten, jehož volba byla napadena. Politická strana, politické hnutí nebo koalice, na jejichž přihlášce byl kandidát pro volby do Senátu zaregistrován, účastníky řízení nejsou. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že postavení účastníka řízení mají vedle navrhovatele a Státní volební komise všichni kandidáti, jejichž volba senátorem byla návrhem napadena, tj. odpůrci 2) až 13).
Nejvyšší správní soud se dále zabýval aktivní legitimací navrhovatele k podání návrhu na neplatnost volby odpůrců 2) až 13) senátory. Jak vyplývá z citovaného § 87 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta do Senátu Parlamentu České republiky je legitimován každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde byl senátor, jehož volba je napadena, volen. Jinými slovy, každý volič je oprávněn podat návrh na neplatnost volby kandidáta pouze v tom volebním obvodě, v němž je oprávněn hlasovat a uplatnit své aktivní volební právo. A contrario tedy občan není aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta v žádném jiném volebním obvodu než v tom, v němž je zapsán do stálého seznamu voličů, tedy tam, kde je přihlášen k trvalém pobytu.
Navrhovatel ve svém návrhu uvedl adresu K. 69, T. Nejvyšší správní soud zjistil dotazem u Obecního úřadu Třebotov, že navrhovatel je na této adrese přihlášen k trvalému pobytu a v tomto místě je také zapsán do stálého seznamu voličů vedeného Obecním úřadem Třebotov. Z uvedeného tak vyplývá, že navrhovatel je zapsaný do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku, který podle přílohy 3 zákona o volbách do Parlamentu České republiky spadá do volebního obvodu č. 16 Beroun. Podle celkových výsledků voleb zveřejněných Státní volební komisí byl ve volebním obvodu č. 16 senátorem zvolen Jiří Oberfalzer, který byl jako kandidát zaregistrován na přihlášce k registraci Občanské demokratické strany. Zvolený kandidát získal v druhém kole senátních voleb nadpoloviční většinu hlasů nad Ing. Věrou Kovářovou, která byla jako kandidátka zaregistrována na přihlášce koalice Starostové a Nezávislí a TOP 09.
Vzhledem k uvedenému dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že navrhov
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.