3 Ads 98/2007 — Nejvyšší správní soud

4 Ans 5/2011- 78 - text 4 Ans 5/2011 - 83 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Ing. J. S., zast. JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem, se sídlem Marie Steyskalové 767/62, Brno, proti žalované: Komora patentových zástupců České republiky, se sídlem Gorkého 2/12, Brno, zast. Mgr. Václavem Kotkem, advokátem, se sídlem třída Kpt. Jaroše 10, Brno, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2011, č. j. 31 A 68/2010 - 51, t a k t o : I. Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2011, č. j. 31 A 68/2010 - 51, s e z r u š u j e . II. Žaloba ze dne 1. 9. 2010, na ochranu proti nečinnosti žalované, s e o d m í t á . III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobou na ochranu proti nečinnosti, sepsanou dne 1. 9. 2010, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým by Krajský soud v Brně uložil žalované povinnost vydat rozhodnutí ve věci připuštění složení slibu a zápisu žalobce do rejstříku patentových zástupců vedeného žalovanou. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6. 4. 2011, č. j. 31 A 68/2010 - 51, žalobu odmítl a současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V odůvodnění uvedl, že ze žaloby a příloh zjistil, že žalobce již v březnu 2007 složil odbornou zkoušku z oblasti ochrany práv na označení. Následně jej žalovaná přípisem ze dne 29. 3. 2007 vyzvala ke sdělení, zda má zájem o zápis do seznamu patentových zástupců. Žalobce v dopisu ze dne 10. 4. 2007 projevil zájem být zapsán do tohoto seznamu a zaslal žalované požadované doklady. Žalovaná reagovala sdělením ze dne 27. 4. 2007, ve kterém zpochybnila žalobcovu praxi. Z nastíněné geneze sporu podle soudu vyplynulo, že žalovaná neumožnila žalobci složení slibu a následné zapsání do seznamu patentových zástupců již v dubnu 2007. Podle § 8 zákona č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, měla žalovaná do jednoho měsíce ode dne doručení žádosti o zápis do seznamu patentových zástupců (10. 4. 2007) umožnit žalobci složení slibu nebo rozhodnout, že žalobci složení slibu a zapsání do seznamu patentových zástupců neumožní. Na lhůtu stanovenou v § 8 odst. 2 zákona o patentových zástupcích je podle názoru krajského soudu nutné navázat lhůtu pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti podle § 80 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Žaloba proto měla být podána ve lhůtě mezi 1. a 13. měsícem (1 měsíc pro umožnění slibu + 1 rok pro podání žaloby po uplynutí lhůty pro vydání rozhodnutí) po doručení žádosti o složení slibu a zápis do seznamu patentových zástupců (v posuzovaném případě po doručení dopisu žalobce ze dne 10. 4. 2007). Lhůta pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti proto marně uplynula v průběhu roku 2008. Žaloba ze dne 1. 9. 2010, jež byla podána k poštovní přepravě dne 7. 9. 2010, tudíž byla podána zjevně opožděně a soud ji podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. odmítl. Proti tomuto usnesení podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Konstatoval, že podstata sporu se u krajského soudu koncentrovala do posouzení námitky opožděnosti žaloby. Tuto obranu označil za účelovou a neoprávněnou; žalovaná se podle jeho názoru dovolává vlastního obstrukčního jednání, jemuž se stěžovatel snažil maximálně vyhovět. Stěžovatel zdůraznil, že mu soud neposkytl ochranu proti nečinnosti žalované, která svým postupem vzbuzovala legitimní očekávání, že jeho žádosti vyhoví. Formální interpretace ustanovení § 8 odst. 2 zákona o patentových zástupcích, přednesená krajským soudem, neumožňuje naplnění požadavku individuálního přístupu a je popřením materiálního pojetí práva. Stěžovatel odcitoval několik rozhodnutí Ústavního soudu a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Žalovaná ve svém vyjádření označila rozhodnutí krajského soudu za správné a zákonné. K důvodům kasační stížnosti poznamenala, že jim příliš nerozumí. Uvedla, že stěžovatel nemohl legitimně očekávat, že jeho žádosti bude vyhověno, neboť od počátku věděl, že jím předložené podklady žalovaná nepovažovala za průkazné. Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů; zkoumal při tom, zda napadené usnesení netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2 a 3 s. ř. s.). Podle § 109 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud je vázán důvody kasační stížnosti; to neplatí, bylo-li řízení před soudem zmatečné [§ 103 odst. 1 písm. c)] nebo bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, anebo je-li napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné [§ 103 odst. 1 písm. d)], jakož i v případech, kdy je rozhodnutí správního orgánu nicotné. Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Podle § 7 odst. 1 zákona o patentových zástupcích patentovým zástupcem je ten, kdo je zapsán v seznamu patentových zástupců [§ 4 odst. 1 písm. a)] vedeném Komorou. Podle § 8 odst. 1 téhož zákona Komora zapíše na žádost do seznamu patentových zástupců každého, kdo a) je plně způsobilý k právním úkonům, b) je bezúhonný, c) získal vysokoškolské vzdělání, d) získal odpovídající odbornou praxi soustavným a pravidelným výkonem činnosti v oblasti průmyslových práv (dále jen „odborná praxe“) v délce trvání alespoň 3 roky, e) nebyl disciplinárně potrestán vyškrtnutím ze seznamu nebo na něhož se hledí, jako by mu nebylo takové disciplinární opatření uloženo, f) nebyl vyškrtnut ze seznamu z důvodu prohlášení konkursu na jeho majetek nebo na majetek společnosti patentových zástupců, jejímž je společníkem nebo akcionářem, nebo z důvodu, že insolvenční návrh byl zamítnut proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo z důvodu, že konkurs byl zrušen proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, pokud od vyškrtnutí neuplynula doba 5 let, g) složil odbornou zkoušku patentového zástupce, a h) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na své svědomí a občanskou čest, že budu zachovávat Ústavu České republiky a ostatní zákony, svědomitě plnit povinnosti patentového zástupce a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvím v souvislosti s výkonem této činnosti.“ Podle odst. 2 téhož ustanovení Komora umožní složení slibu do 1 měsíce ode dne doručení žádosti o zápis do seznamu patentových zástupců doložené doklady, podle nichž k datu složení slibu žadatel splňuje podmínky pro zápis do seznamu podle odstavce 1 nebo § 9. Citovaná ustanovení, na rozdíl od úpravy disciplinárního řízení v páté hlavě první části zákona (srov. zejména ustanovení § 51), nepředepisují pro postup či konání žalované formu správního rozhodnutí. Zápis do seznamu patentových zástupců i umožnění slibu představují toliko faktické úkony žalované, pro které není zákonem stanoven žádný formální výstup. Žalovaná má tedy dvě možnosti: buď žádosti vyhoví a provede zápis, resp. umožní složení slibu, nebo žádosti nevyhoví. V takovém případě však nevydává správní rozhodnutí, pouze s ohledem na princip dobré správy sdělí žadateli, že zápis neprovede, resp. složení slibu neumožní. Žadatel pak má možnost se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl. Podle § 67 zákona o patentových zástupcích každý, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu, b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do seznamu, c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno složení odborné nebo rozdílové zkoušky, d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, e) kdo byl vyškrtnut ze seznamu nebo mu byl pozastaven výkon činnosti, je oprávněn obrátit se na soud, aby o jeho právu rozhodl. Popsaná právní úprava „... byla inspirována kvalitní a podrobnou úpravou v oblasti výkonu advokacie, jak je obsažena v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a oblasti sdružování auditorů podle zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb.“ (srov. Důvodovou zprávu k návrhu zákona o patentových zástupcích - sněmovní tisk č. 530, Poslanecká sněmovna, 4. volební období, 2002 - 2006, www.psp.cz). Nejvyšší správní soud proto při výkladu dotčených ustanovení zákona o patentových zástupcích vycházel ze své konstantní judikatury k zákonu o advokacii, zejména k jeho ustanovení upravujícímu soudní přezkum. Podle § 55b odst. 1 zákona o advokacii ten, a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů, b) komu nebyly ve lhůtách stanovených tímto