7 Ao 5/2011 — Nejvyšší správní soud

7 Ao 5/2011- 100 - text  č. j. 7 Ao 5/2011 - 100 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatelů: a) Ing. V. K., b) M. S., c) D. K., d) H. S., e) Ing. I. Š., f) J. K., všichni zastoupeni JUDr. Antonínem Novákem, advokátem advokátní kanceláře Felix a spol. s. r. o., se sídlem U Nikolajky 5, Praha 5, proti odpůrci: Obec Zdiby, se sídlem Průběžná 11, Zdiby, zastoupena Mgr. Petrem Panýrem, advokátem, se sídlem Vocelova 603/5, Praha 2, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2010 – územního plánu obce Zdiby, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Zdiby ze dne 12. 10. 2010, č. j. 1452/2010, t a k t o : I. Návrh se z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelé se domáhají u Nejvyššího správního soudu vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno opatření obecné povahy č. 1/2010 – územní plán obce Zdiby, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Zdiby ze dne 12. 10. 2010, č. j. 1452/2010. Navrhovatelé v návrhu doručeném tomuto soudu dne 31. 8. 2011 uvedli, že hlavním a zásadním důvodem jejich nesouhlasu s novým územním plánem obce Zdiby ze dne 12. 10. 2010 je skutečnost, že tento plán vychází z územního plánu obce Zdiby, schváleného usnesením Zastupitelstva obce Zdiby ze dne 29. 12. 2006. Územně plánovací dokumentací z roku 2006 bylo zcela nepřijatelným způsobem dotčeno jejich vlastnické právo. Nový územní plán z roku 2010 vznikl úpravou ve smyslu ustanovení § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále jen „stavební zákon“), a proto muselo zůstat zachováno vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch. Šlo tedy fakticky o pouhou formální transformaci podmíněnou přijetím nové úpravy stavebního zákona, ačkoliv obsah uvedených územních plánů zůstal prakticky nezměněn. Navrhovatelé se především domnívají, že územní plán z roku 2006 byl přijat v rozporu s předepsaným procesním postupem, což mělo za následek poškození jejich subjektivních práv jako spoluvlastníků pozemků, kterých se územní plán týká. V jejich spoluvlastnictví se nachází významná část (cca 7 %) území dotčených územním plánem; v jediném případě však nebylo rozhodnuto o změně způsobu využití pozemků na čisté nebo smíšené bydlení. Stalo se tak přesto, že v rámci územního plánu se plocha určená pro čisté nebo smíšené bydlení zvětšila o cca 25 %, a odhadem 9 % pozemků s původním využitím orná půda nebo zahrada bylo změněno na čisté nebo smíšené bydlení. V tomto případě šlo proto o libovůli orgánu místní samosprávy. To ostatně dokládá i počet návrhů na zrušení územního plánu z roku 2006. Třeba dodat to, že pro území obce Zdiby v minulosti neexistoval územní plán. V obci byla vyhlášena stavební uzávěra, v provádění staveb se však nicméně pokračovalo na základě četných výjimek udělovaných selektivně obcí (o tom svědčí výstavba rodinných domků na čtyřech pozemcích v k. ú. Brnky, aniž by v rozhodnutí odpůrce bylo uvedeno, že na jednom z těchto pozemků bude vystavěno 156 rodinných domků). Jelikož nebyli účastníky územních řízení, nemohou doložit své tvrzení územními rozhodnutími. Z nich by však bylo patrno, jak se dodržovala stavební uzávěra. Správnímu soudu nepřísluší posuzovat funkčnost územního plánu, ale jen jeho zákonnost. Nevyhovění návrhům na změnu funkčnosti jejich pozemků však vede k omezení vlastnických práv, které jim přísluší, a to diskriminačně ve vztahu k vlastníkům pozemků, kterým i přes existenci stavební uzávěry, bylo umožněno na vybraných pozemcích provést rezidenční výstavbu. Ostatně na pozemku parc. č. 53/22 v k. ú. Zdiby existují stavby inženýrských sítí, které byly provedeny na základě příslušných stavebních povolení, a proto je rozhodnutí o funkčním využití pozemku jako „zahrada“ v rozporu s jejich legitimním očekáváním. Tento plán byl Zastupitelstvem obce Zdiby schválen, aniž by si obec jako pořizovatel opatřila všechna potřebná stanoviska dotčených orgánů státní správy. V rozporu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb. si odpůrce neopatřil stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu a obvodního báňského úřadu k návrhu územního plánu. Opominutí těchto stanovisek by mohlo mít za následek porušení jejich veřejných subjektivních práv (právo na příznivé životní prostředí nebo právo na zdraví). Absence dohodovacího řízení s dotčenými orgány státní správy při pořizování územně plánovací dokumentace z roku 2006 pak měla za následek porušení ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), (dále jen „stavební zákon z roku 1976“). Šlo jmenovitě o stanovisko Krajské hygienické stanice Středočeského kraje ze dne 27. 11. 2006, č. j. 8933-215/HOK/06/Šub a Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, ze dne 22. 11. 2006, č. j. 130748/2006. Odpůrce toto tvrzení odmítá s tím, že krajskou hygienickou stanici vyzval k dodatečnému splnění této povinnosti, která své stanovisko dodala dne 4. 12. 2006, jež bylo do návrhu územního plánu doplněno. Stanovisko krajského úřadu pak bylo doručeno ještě dříve, než mohla být urgence zaslána. Existují však důvodné pochybnosti o věrohodnosti těchto tvrzení odpůrce, a nelze tak vyloučit možnost, že uvedená urgence mohla být vytvořena až následně. Jinak by stanoviska musela být součástí vyhodnocení projednávání územního plánu. Absence dohodovacího řízení rovněž mohla mít za následek porušení jejich veřejných subjektivních práv (právo na příznivé životní prostředí nebo právo na zdraví). Schvalování územního plánu z roku 2006 proběhlo i v rozporu s Jednacím řádem obecního zastupitelstva obce Zdiby. Tento jednací řád stanoví v části II, § 3 bodu 5, že „písemné materiály, určené pro zasedání zastupitelstva, předkládá navrhovatel v počtu 11 výtisků prostřednictvím Obecního úřadu Zdiby, a to tak, aby bylo možno tyto materiály doručit členům zastupitelstva nejpozději 7 dnů před zasedáním“. Stanovisko orgánu územního plánování (Krajského úřadu Středočeského kraje) však bylo doručeno odpůrci až dne 27. 12. 2006 (odpůrce to ve vyjádření potvrzuje). Již z tohoto důvodu nemohla být dodržena lhůta pro doručení uvedeného stanoviska zastupitelům (zasedání zastupitelstva za účelem schválení územního plánu z roku 2006 se konalo dne 29. 12. 2006 v 8,30 hod.). Vzhledem k významu závazného stanoviska nadřízeného orgánu nelze souhlasit s argumentací odpůrce, že šlo toliko o stanovisko kladné (nikoliv měnící záměr projednat a schválit územní plán). Cílem procesních úprav citovaného jednacího řádu je poskytnout voleným zástupcům nezbytný prostor k prostudování předkládaných materiálů. Jednací řád nelze považovat pouze za jakýsi vnitřní předpis, jehož porušení nezakládá nezákonnost přijatého rozhodnutí. Návrh územního plánu a všechny ostatní materiály ani nebyly zastupitelům předloženy v písemné podobě, nýbrž na nosiči dat (CD). Výběr nosiče přitom ale mohl negativně a diskriminačně znevýhodnit některé členy zastupitelstva. Zastupitelstvo obce Zdiby po schválení územního plánu z roku 2006 schválilo i „ úpravu územního plánu obce Zdiby podle závěrů pořizovatele k vyhodnocení projednání jeho návrhu“. Takový postup byl v rozporu se zákonem. Odpůrce tak v konečném důsledku provedl změnu již schváleného územního plánu obce Zdiby a teprve až touto změnou zanesl do již schváleného územního plánu požadavky vyplývající ze stanovisek dotčených orgánů státní správy i jiných fyzických a právnických osob. Odpůrce tak porušil ustanovení § 31 odst. 2 stavebního zákona z roku 1976, podle něhož se na obsah zadání, konceptu a návrhu změn územně plánovací dokumentace, stejně jako na jejich projednávání, přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29 stavebního zákona z roku 1976. V důsledku porušení těchto zákonných ustanovení nadřízený orgán územního plánování – Krajský úřad Středočeského kraje – nemohl posuzovat konečnou verzi územního plánu z roku 2006 z hlediska jeho souladu se stavebním zákonem z roku 1976 a ostatními právními předpisy. Tento stav je proto v rozporu s ustanovením § 20 až § 29 stavebního zákona z roku 1976. Odpůrce nemá pravdu v tom, pokud ve vyjádření tvrdí, že nejde o změnu územního plánu podle § 31 stavebního zákona z roku 1976, ale jen o jeho úpravu. Pojem „úprava územně plánovací dokumentace“ je pojem používaný vyhláškou č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, který je však použit v souvislosti s pořizováním této dokumentace, nikoliv v souvislosti s jejím schvalováním. Jednalo se tedy o změnu územního plánu a nikoliv o její úpravu. Proto bylo namístě postupovat podle § 31 stavebního zákona z roku 1976. Pořizovatel územně plánovací dokumentace nedostál ani své povinnosti „kvalifikovaně se zabývat„ jejich námitkami jako vlastníků dotčených pozemků (§ 21 odst. 4, § 22 odst.