3 As 71/2013 — Nejvyšší správní soud

3 As 71/2013- 23 - text 3 As 71/2013 - 26 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: M. S., zastoupený Mgr. Robertem Kaše, advokátem se sídlem Pražská 43, Plzeň, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. P., ční stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2013, č. j. 57 A 3/2011 – 56, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 3. 2013, č. j. 57 A 3/2011 – 56, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Plzni, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 1. 2011, čj. RR/111/11. Krajský soud při svém rozhodování vycházel z následujícího skutkového stavu: Dne 12. 4. 2005 stěžovatel ohlásil stavebnímu úřadu Obecní úřad Líšťany drobnou stavbu kolny na nářadí na pozemcích parc. č. 13/13 a 24/1 v k.ú. Košetice u Hunčic. Stavební úřad stěžovateli přípisem ze dne 14. 4. 2005, č. j. 248/04/05/Op (číslovka 8 v čísle 248 je přepsána propisovací tužkou) sdělil podle § 57 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), že proti provedení drobné stavby v rozsahu uvedeném v ohlášení nemá námitek. Sdělení bylo stěžovateli doručeno dne 14. 4. 2005. Přípisem ze dne 26. 5. 2005, č. j. 740/05, Městský úřad Město Touškov, stavební úřad, vyzval Obecní úřad Líšťany, aby ve stanovené lhůtě sdělení k ohlášení drobné stavby stěžovatele zrušil, neboť dle místního šetření ze dne 23. 5. 2005 zasahuje stavba kolny na nářadí do stavby stávající žumpy, o jejímž odstranění je vedeno řízení. Obecní úřad Líšťany stěžovateli přípisem ze dne 31. 5. 2005, zn. 416/05/05/Op, sdělil, že na základě výzvy stavebního úřadu Městského úřadu Města Touškov v celém rozsahu své sdělení ze dne 14. 4. 2005, č. j. 248/04/05/Op, ruší. Městský úřad Město Touškov, orgán státního stavebního dohledu, stěžovatele přípisem ze dne 7. 6. 2005, č. j. 832/05, vyzval k okamžitému zastavení prácí na stavbě podle § 102 odst. 5 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb. Správní orgán zde uvedl, že sdělení k ohlášení stavby ze dne 14. 4. 2005, č. j. 248/04/05/Op, bylo zrušeno sdělením ze dne 31. 5. 2005, zn. 416/05/05/Op. Stavba kolny na nářadí zasahuje do stávající stavby žumpy, o jejímž odstranění je vedeno řízení. Správní orgán stěžovatele současně upozornil na to, že nesplnění výzvy je přestupkem podle § 105 odst. 1 stavebního zákona. Rozhodnutím Městského úřadu Nýřany, stavebního úřadu, ze dne 29. 9. 2010, č. j. OV-Mrá/7739/2010, bylo stěžovateli podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb. nařízeno odstranění stavby kolny na nářadí na pozemcích parc. č. 13/3 a 24/1 v k.ú. Košetice u Hunčic. Stavební úřad v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že právo provést na základě ohlášení stavbu kolny bylo stěžovateli odňato opatřením Obecního úřadu Líšťany ze dne 31. 5. 2005, č. j. 416/05/05/ Op, vydaným podle § 127 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Jestliže bylo souhlasné sdělení zrušeno, stavba byla již rozestavěna a i přes výzvy k okamžitému zastavení prací dokončena, jedná se o stavbu nepovolenou. Důsledkem zrušení sdělení stavebního úřadu, že k ohlášené stavbě není námitek, nemůže být podle stavebního úřadu to, že souhlas byl dán mlčky podle § 57 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. Obec Líšťany totiž písemné sdělení ve lhůtě 30 dnů vydala a stavebníkovi oznámila. Stěžovatel nepodal ve stanovené lhůtě žádost o dodatečné povolení stavby, proto bylo rozhodnuto o jejím odstranění. Žalovaný rozhodnutím ze dne 11. 1. 2011, č. j. RR/111/11 odvolání stěžovatele zamítl a rozhodnutí o odstranění stavby potvrdil. Krajský soud předně považoval za účelovou žalobní námitku stěžovatele, že se sdělení stavebního úřadu o zrušení souhlasu týká sdělení č. j. 248/04/05/Op, zatímco sdělení, že stavební úřad nemá proti ohlášené stavbě námitek, vydal Obecní úřad Líšťany pod č. j. 247/ 04/05/Op. Ve správním spise jsou založeny kopie dvou listin, ze kterých je zřejmé, že stěžovatel podal stavebnímu úřadu ohlášení drobné stavby s přílohou „Situační nákres s vyznačením umístění drobné stavby (červeně)“. Na obou těchto listinách je prezentační razítko Obecního úřadu Líšťany a vyznačeno „došlo dne: 12. 4. 05“, číslo jednací je na jedné listině ručně opraveno na „ č. j. 248/05“, na druhé listině je uvedeno bez opravy „č. j. 248/05“. Na sdělení Obecního úřadu Líšťany, že nemá námitek proti provedení drobné stavby v rozsahu ohlášení, je číslo jednací ručně opraveno na 248/04/05/Op. Z uvedeného je zřejmé, že souhlasné sdělení bylo označeno číslem jednacím 248/04/05/Op. Pokud bylo na stejnopise doručeném stěžovateli uvedeno č. j. 247/04/05/Op, jedná se o zřejmou nesprávnost. Stavební úřad tuto chybu v psaní na originále sdělení opravil podle § 47 odst. 6 zákona č. 71/1967 Sb. Ze správního spisu není zřejmé, zda byl o této opravě vyrozuměn stěžovatel jako účastník řízení. Z jeho následné argumentace však vyplývá, že si byl vědom toho, že bylo zrušeno právě toto souhlasné sdělení. Další žalobní námitky stěžovatele směřovaly vůči postupu, jakým mělo být zrušeno jeho oprávnění provést stavbu. Stěžovatel má za to, že přípis Obecního úřadu Líšťany ze dne 31. 5. 2005, zn. 416/05/05/Op, nemá oporu v zákoně, nemá formální ani věcné náležitosti rozhodnutí. Dále namítl, že i v případě zrušení souhlasného sdělení ze dne 14. 4. 2005, č. j. 248/ 04/05/Op, by zůstalo jeho oprávnění realizovat ohlášenou stavbu zachováno. Stavební úřad totiž ve lhůtě do 30 dnů ode dne ohlášení nestanovil, že stavba podléhá stavebnímu povolení. Podle stěžovatele tak mohlo mít zrušení sdělení za následek pouze to, že mu byl souhlas s provedením stavby dán mlčky (§ 57 odst. 2 stavebního zákona). Krajský soud zaujal názor, že souhlas s ohlášením drobné stavby kolny na nářadí vydaný podle § 57 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb. byl zrušen postupem podle § 127 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění účinném do 31. 12. 2005, za účinnosti správního řádu z roku 1967. Krajský soud přitom připomněl závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu obsažené v usnesení ze dne 18. 9. 2012, č. j. 2 As 86/2010 – 76, publ. pod č. 2725/2013 Sb. NSS, o tom, že souhlasy vydávané dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména dle § 96, § 106, § 122, § 127, které stavební úřad výslovně či mlčky činí k ohlášení či oznámení, jsou jinými úkony dle IV. části zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Rozšířený senát se dále přiklonil k závěru, že se v případě vydání nezákonného souhlasu (jak písemného tak i provedeného mlčky) může jednat o nezákonný zásah stavebního úřadu. Krajský soud na základě těchto závěrů rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu konstatoval, že pokud stěžovatel nesouhlasil s postupem stavebního úřadu, měl možnost obrátit se na soud s žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu (§ 82 s. ř. s.). Ze správního spisu ani z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí o odstranění stavby však není zřejmé, že by stěžovatel tuto žalobu podal. Krajský soud se tak již v řízení o žalobě proti rozhodnutí o odstranění stavby nemohl zabývat námitkami směřujícími vůči zákonnosti postupu stavebního úřadu, jímž zrušil původně vydaný souhlas s ohlášením drobné stavby. Krajský soud proto vycházel z toho, že správní orgány správně uzavřely, že stěžovatel postavil předmětnou stavbu bez ohlášení. Vzhledem k tomu, že stěžovatel nepodal žádost o dodatečné povolení stavby, bylo podle krajského soudu zcela v souladu s § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb. rozhodnuto o jejím odstranění. Krajský soud závěrem podotkl, že řízení o odstranění předmětné stavby bylo zahájeno v roce 2005 a ukončeno teprve žalobou napadeným rozhodnutím. Stěžovatel však v průběhu správního řízení nepodal k nadřízenému správnímu orgánu podnět k ochraně před nečinností stavebního úřadu. Krajský soud má za to, že nečinnost stavebního úřadu nemá vliv na zákonnost rozhodnutí o odstranění předmětné stavby. Na základě uvedeného žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jako nedůvodnou. Proti tomuto rozsudku Krajského soudu v Plzni podal stěžovatel včasnou kasační stížnost. Namítl, že tím, že soud jeho žalobě nevyhověl, porušil jeho právo podle § 65 odst. 2 s. ř. s. domáhat se zrušení správního rozhodnutí, jímž byl zkrácen na svém hmotném právu takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonnost rozhodnutí. Stěžovatel spatřuje nezákonnost napadeného rozsudku v tom, že krajský soud neposkytl ochranu výkonu jeho vlastnického práva k právem povolené stavbě. Stěžovatel ve své žalobě namítl, že mu správní org