2 As 96/2016 — Nejvyšší správní soud

2 As 96/2016- 33 - text 2 As 96/2016 - 36 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: TIMA, spol. s. r. o.  obchodně výrobní služby, se sídlem Vančurova 477/9, Karlovy Vary, zastoupena Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 1. 2016, č. j. 9/DS/2016, JID: 469/2016/KUUK/Bla, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 2016, č. j. 15 A 46/2016 - 17, t a k t o : Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 4. 2016, č. j. 15 A 46/2016 - 17, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Usnesení krajského soudu [1] Usnesením ze dne 14. 4. 2016, č. j. 15 A 46/2016 - 17, zastavil Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) dle § 47 písm. c) s. ř. s ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 9. 2015, č. j. 27742/15/5100-41451-711055, z důvodu nezaplacení soudního poplatku. [2] Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení konkrétně uvedl, že „[v]ýzva k zaplacení soudního poplatku byla právnímu zástupci žalobkyně, z důvodu nefunkčnosti informačních systémů Krajského soudu v Ústí nad Labem, kdy nebylo možné přijímat a odesílat elektronická podání, doručována prostřednictvím držitele poštovní licence, řádně doručena vhozením do schránky dne 24. 3. 2016.“ Protože žalobkyně ve lhůtě pro zaplacení soudního poplatku poplatek nezaplatila, krajský soud řízení zastavil. II. Kasační stížnost žalobkyně a vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti [3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v kasační stížnosti podané v zákonné lhůtě namítá, že jí bylo zamezeno v přístupu k soudu, a proto je napadené usnesení nezákonné. [4] Stěžovatelka především namítá, že měla právo na to, aby ji krajský soud vyzval k úhradě poplatku a aby jí tato výzva byla doručena. Krajský soud byl povinen v souladu s § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“), doručovat výzvu do datové schránky jejího zástupce. Tato povinnost nemůže být obcházena ani v případě technické závady na informačních systémech. Tvrdí, že taková závada nevyplývá ze soudního spisu, a pokud by existovala, byla by pouze dočasného charakteru, což plyne i z toho, že jejímu zástupci bylo usnesení o zastavení řízení doručeno již do datové schránky. [5] Stěžovatelka uvádí, že v poštovní schránce její zástupce žádnou výzvu k zaplacení soudního poplatku nenalezl, nebyla tak účinně k úhradě soudního poplatku vyzvána, a proto nemůže být řízení zastaveno, neuhradila-li jej. Z uvedených důvodů stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [6] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že není seznámen s úplným obsahem spisu, avšak na základě usnesení krajského soudu se domnívá, že krajský soud vychází v případě data doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku z doručenky, na níž je dané datum uvedeno. Žalovaný konstatuje, že se lze těžko domnívat, že by si krajský soud datum vymyslel. Dle jeho názoru krajský soud vysvětlil nemožnost doručovat prostřednictvím datové schránky  kvůli technické závadě - a s odkazem na § 50b odst. 1 a § 46b písm. f) o. s. ř. správně doručoval advokátovi na adresu sídla prostřednictvím držitele poštovní licence. K doručení pak došlo vhozením do schránky. Žalovaný z uvedených důvodů navrhl kasační stížnost zamítnout. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [7] Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadené usnesení v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnila stěžovatelka v podané kasační stížnosti, přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. [8] Ze soudního spisu vyplynulo, že stěžovatelka nezaplatila soudní poplatek společně s podáním žaloby dne 11. 3. 2016. Krajský soud vydal proto usnesení ze dne 22. 3. 2016, č. j. 15 A 46/2016 – 11, v němž stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě 5 dnů od doručení usnesení, a zároveň v tomto usnesení stěžovatelku poučil o následcích nesplnění výzvy. Součástí spisu je úřední záznam sepsaný G. Z. ze dne 22. 3. 2016, v němž je uvedeno, že „[d]oručení do datové schránky účastníka Mgr. Jaroslav Topol se nezdařilo z důvodu: nefunkčnosti informačních systémů KS UL – v aplikaci ISVKS nelze přijímat a odesílat elektronická podání. Písemnost byla doručena poštou.“ Ve spisu je taktéž založen e-mail odeslaný ze sekretariátu předsedy krajského soudu, v němž je mimo jiné konstatováno, že vzhledem k závažným technickým problémům nelze v aplikaci ISVKS přijímat a odesílat elektronická podání. Součástí spisu je i doručenka (č. l. 10), na níž je uvedeno, že dne 24. 3. 2016 byla zásilka („15 A 46/2016  11 výzva SOP“) vložena do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, protože adresát nebyl zastižen. Stěžovatelka soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatila. Krajský soud proto řízení o žalobě napadeným usnesením ze dne 14. 4. 2016 zastavil, přičemž toto rozhodnutí bylo doručeno dne 14. 4. 2016 do datové schránky zástupce stěžovatelky. [9] Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, [n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. [10] Podle § 42 odst. 1 s. ř. s. [s]oud doručuje písemnosti do datové schránky8a), není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručuje ji soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Ukáže-li se toho potřeba, může soud požádat o doručení i jiný státní orgán. [11] Podle § 17 odst. 1 zákon o elektronických úkonech, [u]možňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí. [12] Jedinou námitkou stěžovatelky je, že jí nebyla krajským soudem řádně doručena výzva k zaplacení soudního poplatku, neměla tedy možnost se s touto výzvou seznámit a usnesení o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku je proto nezákonné [§ 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.]. Nejvyšší správní soud již ve své předchozí rozhodovací činnosti konstatoval, že „předpokladem zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je nejen to, že poplatek nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení vyzván, byl řádně poučen o následcích nesplnění výzvy a taková výzva byla řádně účastníkovi řízení či jeho zástupci doručena“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2012, č. j. 3 Ads 180/2011 – 67, srov. také rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. 2 Afs 187/2004 – 1, publ. pod č. 726/2005 Sb. NSS). Nejvyšší správní soud proto přezkoumal zákonnost doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku. [13] Pro posouzení zákonnosti doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku je relevantní především právní úprava doručování obsažená v soudním řádu správním, konkrétně v § 42. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení soud doručuje písemnosti do datové schránky, a neníli možné písemnosti doručit tímto způsobem, doručuje je soud soudním doručovatelem, prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. V souvislosti s doručováním do datové schránky soudní řád správní v poznámce pod čarou 8a) odkazuje na zákon o elektronických úkonech, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2009. [14] Ustanovení § 17 odst. 1 zákona o elektronických úkonech zakotvuje pro orgány veřejné moci povinnost doručování prostřednictvím datových schránek. V souladu s § 4 odst. 3 zákona o elektronických úkonech má advokát jako podnikající fyzická osoba zřízenou datovou schránku. V případě, že si žalobce zvolí za svého zástupce v řízení o žalobě advokáta, krajský soud jako orgá