4 Afs 130/2017 — Nejvyšší správní soud

4 Afs 130/2017- 42 - text 4 Afs 130/2017 - 47 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: EDGE CZ s.r.o., IČ 27096980, se sídlem Hyacintová 3222/10, Praha 10, zast. JUDr. Jakubem Hlínou, advokátem, se sídlem Karolinská 654/2, Praha 8, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2016, č. j. 30022/16/5300-21443-711478, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. 11 Af 50/2016 - 70, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 15. 6. 2017, č. j. 11 Af 50/2016 - 96, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2017, č. j. 11 Af 50/2016 - 70, ve spojení s opravným usnesením téhož soudu ze dne 15. 6. 2017, č. j. 11 Af 50/2016 - 96, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Rekapitulace dosavadního řízení [1] Rozhodnutím ze dne 4. 7. 2016, č. j. 30022/16/5300-21443-711478, žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil dodatečné platební výměry ze dne 4. 5. 2015, č. j. 3512776/15/2010-52525-108983, č. j. 3514277/15/2010-52525-108983 a č. j. 3514841/15/2010-52525-108983, kterými Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) na základě výsledků daňové kontroly žalobkyni doměřil daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíců březen, listopad a prosinec roku 2011 v celkové výši 42.148.507 Kč a stanovil penále v částce 8.429.700 Kč. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný popsal zjištěný skutkový stav podle zprávy správce daně o daňové kontrole zahájené dne 25. 7. 2012. Správce daně neuznal nároky na odpočet daně z přidané hodnoty u plnění, které žalobkyně přijala od AMG group s. r. o. a Froyen s. r. o. Uvedení dodavatelé mobilních telefonů, se kterými žalobkyně obchodovala, byli společně s žalobkyní zapojeni do dvou lineárních řetězců dodavatelů. V prvním řetězci vystupovaly Centivu, s. r. o., Topbox, s. r. o., Atropo Support s. r. o., CUBECAPITAL s. r. o., NINE ELEVEN s. r. o., AMG group s. r. o. a žalobkyně. Ve druhém řetězci podle zprávy figurovaly neznámé subjekty, Froyen s. r. o. a žalobkyně. [2] Žalovaný vyložil, že pro vznik nároku na odpočet daně z přidané hodnoty musí plátce daně splnit hmotněprávní a formální podmínky. Hmotněprávní podmínku správce daně spatřoval v reálném uskutečnění zdanitelného plnění a jeho použití pro uskutečňování ekonomické činnosti, formální pak v existenci řádného daňového dokladu vystaveného plátcem. Nárok na odpočet však nevznikne ani po splnění obou podmínek, pokud došlo k daňovému podvodu, o kterém daňový subjekt věděl nebo mohl a měl vědět. Žalovaný dále shrnul judikaturu Soudního dvora Evropské unie a Nejvyššího správního soudu k vymezení daňového podvodu a k tzv. „vědomostnímu testu“. V prvním kroku tohoto testu správce daně posuzuje existenci objektivních okolností, z nichž měl daňový subjekt pojmout podezření, že došlo k nesrovnalosti nebo podvodu. V druhém kroku posuzuje, zda daňový subjekt přijal přiměřená opatření, aby se vyhnul byť nedbalostnímu zapojení do daňového podvodu. V případě, že daňový subjekt neobstál v obou krocích tzv. „vědomostního testu“, lze jej činit odpovědným za zapojení do obchodní transakce zasažené daňovým podvodem. [3] Žalovaný zjišťoval naplnění vymezených podmínek pro odepření nároku na odpočet daně z přidané hodnoty ve vztahu k oběma dodavatelským řetězcům. Ve vztahu k plněním odebraným žalobkyní od AMG group s. r. o. žalovaný shledal okolnosti svědčící o existenci podvodného řetězce; částečně přitom přisvědčil závěrům správce daně. Zopakoval, že · „[k]orporace AMG nedisponuje odpovídajícím materiálním a personálním vybavením (str. 6 Zprávy). · Korporací CUBECAPITAL nebyla odvedena DPH a došlo tedy k úniku na DPH (str. 8 Zprávy). · Text rámcových smluv uzavřených mezi korporacemi CUBECAPITAL a NINE ELEVEN, mezi korporacemi NINE ELEVEN a AMG a mezi korporací AMG a odvolatelem je zcela totožný (str. 8 Zprávy). Přitom v případě Rámcové smlouvy uzavřené mezi korporací AMG a odvolatelem […] nebylo postupováno dle všech bodů Rámcové smlouvy (str. 6 Zprávy). · Korporaci CENTIVU byla zrušena registrace k DPH z moci úřední pro neplnění povinností. Za celé období registrace tento daňový subjekt nepodal žádné přiznání k DPH. Korporaci Topbox byla taktéž zrušena registrace k DPH z moci úřední, daňová přiznání za 3. a 4. čtvrtletí roku 2011 byla touto korporací podána, avšak nebyla uhrazena a v dalších obdobích již daňová přiznání nebyla ani podána. Korporace Atropo za 3. čtvrtletí roku 2011 vykázala vlastní daňovou povinnost, kterou neuhradila, se správcem daně nespolupracuje a registrace k DPH jí byla zrušena pro neplnění povinností. Z výše uvedeného plyne, že došlo k úniku na DPH (str. 14 - 15 Zprávy).“ [4] Žalovaný však částečně doplnil dokazování a dovodil také vlastní závěry. Konstatoval, že „[k]orporace figurující v předmětném řetězci se jeví jako ‚problémové‘. Odvolací orgán vlastním šetřením zjistil, že korporace vystupující v předmětném obchodním řetězci jsou zakládány nestandardním způsobem (jsou zakládány korporacemi, jež se dle zjištěného vysokého počtu založených korporací zabývají prodejem tzv. ready-made korporací, a až následně jsou prodávány osobám, které obchodují s mobilními telefony; osoby, které se rozhodnou zahájit podnikání tedy nevolí ‚klasickou cestu‘, kdy si založí korporaci vlastní, ale nakoupí již ‚korporaci hotovou‘, která byla založena pouze za účelem následného prodeje […], mají virtuální sídla (na což lze usuzovat buď z vysokých počtů subjektů sídlících na těchto adresách, nebo z toho, že je adresa veřejně inzerována jako tzv. office house; […]) a v rozporu s ustanovením § 38k odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ‚ObchZ‘ ve spojení s ustanovením § 38i odst. 1 písm. c) ObchZ nezveřejňují ve Sbírce listin své účetní závěrky […]. Řada korporací je již buď zrušena nebo je v likvidaci, nebo je obchodní podíl jediného společníka postižen exekucí […] a všem korporacím je k dnešnímu dni také již zrušena registrace k DPH […]. Odvolací orgán konstatuje, že výše uvedené skutečnosti ve svém souhrnu tvoří velmi významnou indicii svědčící o tom, že obchodování v předmětných řetězcích bylo zatíženo podvodem na DPH, neboť korporace figurující v předmětných řetězcích nevykazují znaky běžných podnikatelů, jejichž činnost směřuje k dosažení ekonomického zisku, ale naopak vykazují znaky korporací zakládaných účelově pro prodloužení obchodního řetězce, v němž je zboží přeprodáváno, aby bylo pro správce daně odkrytí podvodného řetězce náročnější.“ [5] Nadto, žalovaný označil za vysoce nestandardní, že jednatel korporace AMG group s. r. o. nedokázal uvést alespoň jednoho dodavatele, od kterého nakupoval zboží, a to navzdory velikosti a dlouhodobosti jejich obchodních vztahů. Žalovaný doplnil, že se „[…] vyskytly rozpory v tvrzeních různých osob týkajících se přímo obchodní spolupráce korporace AMG a odvolatele [pozn. tj. žalobkyně]. Pan Flener uvedl, že za odvolatele jednal vždy s panem Kloudou, s panem V. sice přišel do kontaktu, neboť byl vždy na firmě s panem Kloudou, avšak hlavní věci řešil s panem Kloudou […], naproti tomu pan V. vypověděl, že s panem Flenerem za odvolatele řešil, že má poptávku na určitý druh zboží, případně termín dodání a cenu […]. Dále se neshoduje tvrzení odvolatele […] a pana Flenera ohledně poptávání zboží odvolatelem. Zatímco odvolatel uvedl, že mu korporace AMG zasílala nabídky zboží a až poté odvolatel zboží od AMG objednával, pan Flener uvedl, že odvolatel si napsal poptávku nebo objednávku a korporace AMG mu potvrdila, zda toto zboží může nebo nemůže dodat (a zda jej má na skladě nebo zda bude k dodání během pár dní), příp. nabídla zboží jiné. Odvolací orgán konstatuje, že skutečnost, že ani jednatelé obou korporací, tj. odvolatele a jeho přímého dodavatele, se neshodnou na základních okolnostech průběhu obchodních transakcí, svědčí o nestandardnosti daných obchodů a jsou další indicií svědčící o podvodném jednání osob zapojených v předmětných řetězcích.“ [6] V druhém kroku tzv. vědomostního testu se žalovaný ztotožnil s tvrzením správce daně, že · „[v] případě dodávek zboží ve velkém objemu a velkých finančních částkách je běžné, že se zboží dodává oproti finanční hotovosti nebo je vymíněna výhrada vlastnictví až do okamžiku zaplacení, v daném případě však takto postupováno nebylo a Rámcová smlouva týkající se neobvykle vysokých objemů dodávek zboží také neřeší další možná rizika spojená s obchodováním, např. sankce za prodlení při placení, což správce daně prvního stupně hodnotí jako neobvyklé (str. 6 zprávy). · Nebylo postupováno dle bodu VI. a XII. Rámcové smlouvy, když daňové doklady byly vystaveny v den uskutečnění zdanitelného plnění a nebyly uzavírány dílčí kupní smlouvy (viz