1 As 75/2014 — Nejvyšší správní soud

Konf 28/2014- 55 - text Konf 28/2014-55 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Pavla Pavlíka, rozhodl o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a 1) Městským soudem v Praze a 2) Nejvyšším správním soudem, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 125/2014 o žalobě proti postupu České advokátní komory spočívajícímu v tom, že Česká advokátní komora přípisem z 24. 3. 2014, čj. 02-1637/14, žalobkyni sdělila, že žalobkyně nebude zapsána do seznamu advokátních koncipientů: žalobkyně JUDr. Ing. A. P., LL.M., a žalovaná Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, t a k t o : I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 19 C 125/2014, o žalobě proti postupu České advokátní komory spočívajícímu v tom, že Česká advokátní komora přípisem z 24. 3. 2014, čj. 02-1637/14, žalobkyni sdělila, že žalobkyně nebude zapsána do seznamu advokátních koncipientů, j e s o u d ve správním soudnictví. II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2014, čj. 10 A 66/2014-15, a rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2014, čj. 1 As 75/2014-42, s e z r u š u j í. O d ů v o d n ě n í : I. Jádro sporu a průběh dosavadních řízení [1] Návrhem doručeným dne 27. 10. 2014 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „zákon o některých kompetenčních sporech“ a „zvláštní senát“), a doplněným a upřesněným dne 23. 6. 2015 se Obvodní soud pro Prahu 1, rozhodující v občanském soudním řízení, domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona o některých kompetenčních sporech, který vznikl mezi ním a 1) Městským soudem Praze a 2) Nejvyšším správním soudem, rozhodujícími ve věcech správního soudnictví, ve věci žaloby proti postupu České advokátní komory spočívajícímu v tom, že Česká advokátní komora přípisem z 24. 3. 2014, čj. 02-1637/14, žalobkyni sdělila, že žalobkyně nebude zapsána do seznamu advokátních koncipientů. [2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti: [3] Česká advokátní komora přípisem z 24. 3. 2014, čj. 02-1637/14, žalobkyni sdělila, že „má za to“, že žalobkyně nesplnila podmínky zápisu do seznamu advokátních koncipientů, a že proto nebude zapsána do tohoto seznamu. [4] Žalobkyně se postupu České advokátní komory bránila žalobou ve správním soudnictví podle § 65 a násl. s. ř. s. Městský soud v Praze usnesením ze dne 13. 5. 2014, čj. 10 A 66/201415, žalobu odmítl s poukazem na § 46 odst. 2 s. ř. s., neboť podle jeho názoru v této věci nemá být poskytnuta soudní ochrana soudem rozhodujícím ve správním soudnictví. Jde sice o věc veřejného subjektivního práva, avšak podle ustálené judikatury se jedná o zvláštní případ, kdy soudní ochranu poskytují soudy v občanském soudním řízení. [5] Kasační stížnost proti uvedenému usnesení Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 2. 7. 2014, čj. 1 As 75/2014-42, zamítl. Odkázal na prejudikaturu Nejvyššího správního soudu, konkrétně na rozsudky ze dne 6. 3. 2008, čj. 3 Ads 98/2007–37, č. 1569/2008 Sb. NSS, a ze dne 8. 1. 2009, čj. 3 Ans 10/2008–68, z nichž plyne, že práva uvedená v § 55b odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), jsou veřejnými subjektivními právy, avšak žalobu pro tvrzené porušení těchto práv projednává a rozhoduje o ní okresní (obvodní) soud v občanském soudním řízení (§ 7 odst. 3 o. s. ř.). V souvislosti s přijetím soudního řádu správního nedošlo podle této judikatury Nejvyššího správního soudu ke změně výkladu uvedeného ustanovení. K projednání a rozhodnutí o žalobě toho, kdo nebyl ve lhůtě stanovené zákonem o advokacii zapsán do seznamu advokátních koncipientů, je proto věcně příslušný soud jednající v občanském soudním řízení. [6] Ústavní stížnost žalobkyně směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 5. 2014, čj. 10 A 66/2014-15, a rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2014, čj. 1 As 75/2014-42, Ústavní soud usnesením ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. III. ÚS 2609/14, odmítl pro zjevnou neopodstatněnost. Z pohledu ústavnosti je podle Ústavního soudu podstatné, že soudní ochrana v dané věci je zajištěna; jaký soud ji poskytuje, je zásadně věcí podústavního práva. [7] V mezidobí žalobkyně v souladu s poučením, které se jí dostalo od Městského soudu v Praze v usnesení, jímž byla její žaloba ve správním soudnictví odmítnuta, podala obsahově shodnou žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Ten dospěl ve shodě s právním názorem žalobkyně obsaženým v její žalobě k závěru, že ve věci není dána věcná příslušnost soudů rozhodujících v občanském soudním řízení; rozhodovat zde má soud ve správním soudnictví. Proto podal zvláštnímu senátu návrh podle § 1 odst. 1 písm. b) zákona o některých kompetenčních sporech. Obvodní soud pro Prahu 1 míní, že ve věci se rozhoduje o veřejném subjektivním právu. Má za to, že právní názor, že ve věcech tohoto typu mají rozhodovat soudy v občanském soudním řízení, vychází z právní úpravy správního soudnictví před 1. 1. 2003 a že nereflektuje změny, které nová úprava přinesla. Nad rámec toho poznamenává, že jednání žalované má obsahově podobu nezákonného zásahu ve smyslu § 85 s. ř. s., přičemž podle judikatury Nejvyššího správního soudu ochranu před jakýmikoli nezákonnými zásahy v uvedeném smyslu poskytují soudy ve správním soudnictví, a to bez ohledu na povahu dotčeného subjektivního práva. [8] K návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 se vyjádřila žalovaná, která požaduje setrvat na dosavadním právním názoru vyjádřeném v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Míní, že ve věci soudní ochrany před neprovedením zápisu do seznamu advokátních koncipientů se jedná sice o veřejné subjektivní právo, avšak že Česká advokátní komora o zápisu či neprovedení zápisu nevydává správní rozhodnutí, jež by bylo přezkoumatelné ve správním soudnictví. Soudní ochranu na základě zvláštní právní úpravy poskytují soudy v občanském soudním řízení podle § 7 odst. 3 občanského soudního řádu. II. Právní názor zvláštního senátu [9] Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi Obvodním soudem pro Prahu 1 a 1) Městským soudem Praze a 2) Nejvyšším správním soudem, rozhodujícími ve věcech správního soudnictví, se zvláštní senát řídil následující úvahou: [10] Městský soud v Praze a v návaznosti na jeho usnesení i Nejvyšší správní soud v předcházejícím řízení ve správním soudnictví popřely svou pravomoc rozhodnout věc. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodující v občanském soudním řízení popírá svou pravomoc rozhodnout věc po jejím postoupení. Ve věci se jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, k jehož projednání a rozhodnutí je povolán zvláštní senát zákonem o některých kompetenčních sporech. [11] Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu ke dni svého rozhodnutí (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 24. 11. 2004, čj. Konf 3/200318, č. 485/2005 Sb. NSS). [12] V předložené věci má zvláštní senát posoudit, kdo je příslušný rozhodnout o žalobě proti postupu České advokátní komory (žalované) spočívajícímu v tom, že Česká advokátní komora přípisem z 24. 3. 2014, čj. 02-1637/14, žalobkyni sdělila, že žalobkyně nebude zapsána do seznamu advokátních koncipientů. [13] Podle § 36 zákona o advokacii [a]dvokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou. Podmínky zápisu upravuje § 37 téhož zákona. Česká advokátní komora do seznamu zapíše každou osobu splňující zákonem stanovené podmínky; nemá v tomto smyslu prostor pro uvážení. To vyplývá z uvozovací části věty v odst. 1 zmíněného paragrafu, v níž se užívá formulace: Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, (…). Použití výrazu „zapíše“ a „každého“ naznačuje, že Česká advokátní komora ověří splnění zákonných podmínek (formulovaných taxativně a po obsahové stránce relativně konkrétně), a pokud zjistí, že jsou splněny, je povinna žadatele zapsat do seznamu advokátních koncipientů. Zapsat lze podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona o advokacii jen toho, kdo vedle splnění dalších podmínek získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo 1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice, nebo 2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice. [14] Výkon praxe advokátního koncipienta je jednou z cest ke splnění vstupních podmínek pro připuštění k advokátní zkoušce či jiné profesní zkoušc