5 As 42/2018 — Nejvyšší správní soud

5 As 42/2018- 33 - text 5 As 42/2018 - 36 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Mrákoty a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: P. M., zastoupený JUDr. Rudolfem Postlem, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 14, Podbořany, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 1. 2018, č. j. 15 A 324/2017 - 8, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti s e p ř i z n á v á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 20. 11. 2017, č. j. 2924/ZPZ/2017-6, kterým bylo prohlášeno za nicotné rozhodnutí Městského úřadu Žatec ze dne 7. 4. 2003, č. j. ŽPZL-1501/02-206/Paz. O d ů v o d n ě n í : [1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 7. 2. 2018 kasační stížnost, kterou žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“) ze dne 16. 1. 2018, č. j. 15 A 324/2017 - 8. Tímto usnesením krajský soud odmítl žalobu stěžovatele proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 11. 2017, č. j. 2924/ZPZ/2017-6, kterým bylo prohlášeno za nicotné rozhodnutí Městského úřadu Žatec ze dne 7. 4. 2003, č. j. ŽPZL-1501/02-206/Paz, jímž byla honitba Žiželice uvedena do souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“). Krajský soud dospěl k závěru, že stěžovateli k podání žaloby nesvědčí aktivní legitimace, neboť do jeho práv nebylo napadeným rozhodnutím žalovaného nijak zasaženo. Aktivní legitimace k podání žaloby by svědčila toliko Honebnímu společenstvu Žiželice. [2] V žalobou napadeném rozhodnutí žalovaný uvedl, že podle kontrolního protokolu z kontroly, kterou provedlo Ministerstvo zemědělství ve dnech 13. až 20. 9. 2017, Honební společenstvo Žiželice a společenstevní honitba Žiželice zanikly podle § 69 odst. 1 zákona o myslivosti dne 31. 3. 2003. Žalovaný na základě uvedeného dovodil, že pokud Městský úřad Žatec vydal dne 7. 4. 2003 (tedy sedm dnů po zániku Honebního společenstva Žiželice a honitby Žiželice) rozhodnutí o uvedení honitby Žiželice do souladu se zákonem o myslivosti, vydal rozhodnutí, které zakládá práva a povinnosti zaniklému Honebnímu společenstvu Žiželice a upravuje právní poměry honitby zaniklé podle § 69 odst. 2 zákona o myslivosti, což představuje důvod nicotnosti tohoto rozhodnutí podle § 77 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. [3] Zároveň s podáním kasační stížnosti stěžovatel navrhl přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svůj návrh doplnil podáním, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 16. 2. 2018. Stěžovatel v něm svůj návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil argumentací, že „na základě konstatování neexistence Honebního společenstva Žiželice“ musí být provedena jeho likvidace, bude vymazáno z rejstříku honebních společenstev, bude „zrušeno IČO“, v honitbě nelze provozovat myslivost a lovit zvěř, dochází k přemnožení divokých prasat, nelze provádět nařízení Státní veterinární správy směřující k intenzivnímu lovu prasete s cílem zabránit šíření afrického moru, v důsledku čehož stěžovateli vznikají škody na jeho pozemcích, jež jsou součástí honitby, přičemž tyto škody nikdo nehradí. Právní následky žalobou napadeného rozhodnutí tedy stěžovateli působí nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout dalším osobám; některé následky mohou být dle stěžovatele nevratné. [4] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku zdůraznil, že žalobou napadeným rozhodnutím byla prohlášena nicotnost rozhodnutí o uvedení honitby do souladu se zákonem podle § 69 odst. 1 zákona o myslivosti, nikoli rozhodnutí o uznání honitby. Rozhodnutí o uznání honitby bylo vydáno dne 7. 4. 2003 a nemohlo svými „konstitutivními právními účinky“ obnovit právní existenci ke dni 31. 3. 2003 ze zákona zaniklého Honebního společenstva Žiželice ani honitby Žiželice. Závěr o zániku honitby a honebního společenstva je v žalobou napadeném rozhodnutí pouze citován z kontrolního protokolu Ministerstva zemědělství. Žalovanému proto není jasné, jakého právního stavu hodlá stěžovatel docílit návrhem na přiznání odkladného účinku. [5] Dále žalovaný uvedl, že mu není známo, zda sdělení Městského úřadu Žatec, č. j. MUZA 34542/2017, které stěžovatel předložil Nejvyššímu správnímu soudu, dokládá a konkretizuje stěžovatelovo tvrzení, že na jeho pozemcích vznikají značné škody způsobené zvěří; toto tvrzení je samo o sobě nekonkrétní. [6] Žalovaný shledává veřejný zájem na tom, aby v dotčeném území vznikla honitba, v níž bude možné se o zvěř postarat (přikrmování v období nouze), snižovat stavy a předcházet škodám na pozemcích. Přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti však nijak neovlivní současný právní stav, který trvá od 31. 3. 2003, kdy Honební společenstvo Žiželice i honitba Žiželice zanikly ze zákona, a neexistuje žádné jiné společenstvo ani honitba, které by umožňovaly na dotčeném území myslivecky hospodařit. Veřejný zájem může být naplněn jedině uznáním honitby na předmětném území, event. přičleněním honebních pozemků ke stávajícím honitbám. Případné přiznání odkladného účinku nebude mít dle názoru žalovaného vliv na probíhající řízení o uznání honitby (dne 14. 12. 2017 podal přípravný výbor návrh na registraci Honebního společenstva Žiželice u Žatce spolu s návrhem na uznání společenstevní honitby Žiželice; podle telefonického sdělení Městského úřadu Žatec se jedná o návrh v hranicích bývalé honitby Žiželice). Žalovanému není známo, zda přiznání odkladného účinku může způsobit újmu dalším osobám. [7] Žalovaný ponechal rozhodnutí o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti na úvaze Nejvyššího správního soudu. [8] Podle § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti. [9] Odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno bez dalšího očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. [10] Žádost o přiznání odkladného účinku musí být dostatečně individualizována a doložena konkrétními důkazy, protože stěžovatel nese jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Stěžovatel tedy musí dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, v čem tato újma spočívá a jaký je její rozsah, a rovněž musí být postaveno najisto, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Absence byť jedné z uvedených kumulativních podmínek má za následek nemožnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. [11] Ke svým tvrzením stěžovatel předložil sdělení Městského úřadu Žatec ze dne 12. 12. 2017, v němž uvedený městský úřad stěžovateli sdělil, že není ve smyslu zákona o myslivosti příslušný k řízení (resp. místnímu šetření) ve věci náhrady škody způsobené zvěří. Tyto je třeba uplatnit u uživatele honitby. Stěžovatel rovněž předložil seznam nemovitostí v jeho vlastnictví a nemovitostí, jež jsou součástí společného jmění manželů, které jsou evidovány na listech vlastnictví v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Žatec. Součástí soudního spisu je rovněž potvrzení vydané dne 7. 2. 2017 Ing. T. F., honebním starostou Honebního společenstva Žiželice, IČ: 49120085, podle něhož je stěžovatel členem uvedeného honebního společenstva [pozn. NSS - členy honebního společenstva mohou být podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti pouze vlastníci nebo spoluvlastníci souvislých honebních pozemků, jejichž výměra v součtu dosahuje výměry požadované tímto zákonem pro vznik společenstevní honitby]. Zdejší soud rovněž ověřil z Registru ekonomických subjektů, že je v něm stálo registrováno Honební společenstvo Žiželice, IČ: 49120085, které vzniklo dne 1. 4. 1993. [12] Stěžovatel ve svém návrhu poukazoval na důsledky zrušení (resp. zániku) Honebního společenstva Žiželice, nikoliv honitby Žiželice. Jak však plyne z dále uvedeného, jde o související problematiku. [13] Podle § 25 odst. 1 písm. a) zák