8 Afs 25/2018 — Nejvyšší správní soud

8 Afs 25/2018- 32 - text 8 Afs 25/2018-34 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: H. H., zastoupené JUDr. Bc. Stanislavem Brunckem, advokátem se sídlem Benešova 628/12, Brno, proti žalovanému: Finanční úřad pro Jihomoravský kraj, se sídlem náměstí Svobody 4, Brno, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2018, čj. 62 A 271/2017-41, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2018, čj. 62 A 271/2017-41, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Úvod: Správce daně poté, co provedl místní šetření, ještě téhož dne uzavřel provozovnu žalobkyně pro porušení povinností dle zákona o evidenci tržeb; rozhodnutí o tom předal následujícího dne k doručení žalobkyni. Žalobkyně spatřovala nezákonný zásah v postupu správce daně, který uzavřel její provozovnu předtím, než jí bylo doručeno rozhodnutí o uzavření provozovny. Krajský soud žalobě nevyhověl, neboť správce daně postupoval v souladu se zákonem. Proti zamítavému rozsudku se žalobkyně bránila kasační stížností. Nejvyšší správní soud se musel zabývat vykonatelností opatření uvedeného v § 31 odst. 1 písm. a) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. I. [1] Žalovaný provedl dne 29. 8. 2017 místní šetření ve vyškovské provozovně žalobkyně. Zjistil, že žalobkyně nedisponovala pokladním zařízením umožňujícím evidování tržeb a zvlášť závažně porušovala povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě, vydávat účtenky dle § 18 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (dále jen „zákon o evidenci tržeb“) a neumístila v provozovně informační oznámení dle § 25 téhož zákona. Provozovnu žalobkyně proto okamžitě uzavřel rozhodnutím čj. 3896993/17/3000-11482-701864 [dle § 31 odst. 1 písm. a) zákona o evidenci tržeb]. Uvedené rozhodnutí téhož dne vyvěsil na dveřích provozovny, a protože žalobkyně nebyla přítomna místnímu šetření, předal jej následujícího dne (30. 8. 2017) provozovateli poštovních služeb k doručení žalobkyni (doručeno jí bylo 11. 9. 2017). Žalobkyně spatřovala nezákonný zásah v tom, že žalovaný uzavřel provozovnu již dne 29. 8. 2017, přestože rozhodnutí o jejím uzavření bylo žalobkyni doručeno až dne 11. 9. 2017. II. [2] Žalobkyně napadla uvedený zásah žalobou u Krajského soudu v Brně a domáhala se, aby soud vyslovil nezákonnost postupu žalovaného spočívajícího v uzavření provozovny žalobkyně dne 29. 8. 2017 na adrese Masarykovo náměstí 391/44, Vyškov před doručením rozhodnutí o uzavření provozovny podle § 31 odst. 1 zákona o evidenci tržeb žalobkyni. [3] Krajský soud žalobu zamítl rozsudkem uvedeným v záhlaví. Soud dospěl k závěru, že z § 31 odst. 1 písm. a) a odst. 3 zákona o evidenci tržeb plyne, že okamžité uzavření provozovny je spojeno s okamžitou vykonatelností rozhodnutí na místě bez ohledu na řádné doručení rozhodnutí jeho adresátovi, který se na místě (v provozovně) vůbec nemusí nacházet. III. [4] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost opírající se o důvod dle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Namítla, že žalovaný vykonal rozhodnutí o uzavření provozovny předtím, než bylo toto rozhodnutí stěžovatelce doručeno a bylo vůči ní účinné v souladu s § 101 odst. 5 d. ř. Ustanovení § 31 odst. 3 zákona o evidenci tržeb upravuje pouze způsob výkonu rozhodnutí, nikoli okamžik, kdy nastávají jeho právní účinky. S ohledem na § 101 odst. 2 d. ř. je za úkon směřující k doručení rozhodnutí nutno považovat až předání rozhodnutí k poštovní přepravě. Předmětné rozhodnutí bylo vydáno právě až okamžikem předání k přepravě; žalovaná tedy vykonala rozhodnutí, které ještě ani nebylo vydáno. Stěžovatelka zdůraznila, že žalovaná musí v každém případě rozhodnutí o uzavření provozovny odeslat ještě předtím, než jej vykoná. V takovém případě tedy stejně nemůže provozovnu uzavřít „na místě“ a současná právní úprava ani neumožňuje zcela „okamžité“ uzavření provozovny, tedy že by výkon rozhodnutí následoval ihned po jeho vyhotovení a podpisu. [5] Má-li být prolomeno pravidlo, že rozhodnutí je účinné až po jeho oznámení adresátovi, je to vždy výslovně uvedeno v zákoně. Pokud tedy chtěl zákonodárce zmíněné základní pravidlo derogovat ustanovením speciálním, bylo by to v zákoně výslovně stanoveno. Stěžovatelka dále nesouhlasila s názorem soudu, že by byl pozdější výkon rozhodnutí neefektivní, pokud by rozhodnutí muselo být nejdříve doručeno adresátovi. Výkon rozhodnutí by proběhl zcela totožně, maximálně o dva až tři týdny později; stěžovatelka nemůže výkon rozhodnutí nijak ohrozit. [6] Nesprávný je i závěr soudu, že je výlučně na zákonodárci, aby své priority co do potřeby obdobných okamžitých zásahů vtělil do jednotlivých oblastí právní úpravy. Naopak se dle stěžovatelky jedná o nepřípustný zásah do práva na podnikání a práva na spravedlivý proces. Takový zásah je přípustný pouze ve vzácných a důvodných případech, jestliže státem chráněný zájem převáží nad ochranou práva na spravedlivý proces. Zájem státu na evidenci tržeb podnikatele však takový legitimní důvod nepředstavuje. Dle stěžovatelky jsou pak její právo na spravedlivý proces a právo na podnikání hodnotnější, než zájem státu na řádné správě daní. Výklad § 31 odst. 1 a odst. 3 zákona o evidenci tržeb učiněný krajským soudem je proto nesprávný a ústavně nekonformní. IV. [7] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že § 31 odst. 1 zákona o evidenci tržeb upravuje opatření k vynucení nápravy; stanovuje totiž, že pokud orgán příslušný k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb zjistí zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, nařídí okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Ustanovení 31 odst. 3 téhož zákona pak stanovuje podmínky výkonu uloženého opatření, tedy že výkon uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti provede orgán, který opatření uložil, vyvěšením rozhodnutí o tomto opatření na vhodném a zvenčí viditelném místě u přístupového místa do provozovny. Na § 31 odst. 1 je nutné hledět jako na speciální právní úpravu účinnosti a vykonatelnosti rozhodnutí oproti obecné úpravě obsažené v § 103 d. ř. Tomuto závěru odpovídá i odůvodnění a výrok rozsudku krajského soudu, na něhož žalovaný ve vyjádření odkázal a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl jako nedůvodnou. V. [8] Kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Nejvyšší správní soud proto posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3, 4 s. ř. s.). [9] Kasační stížnost je důvodná. [10] Stěžovatelka spatřuje nezákonný zásah v postupu žalovaného, který uzavřel její provozovnu ve Vyškově předtím, než jí bylo doručeno rozhodnutí o uzavření provozovny podle § 31 odst. 1 zákona o evidenci tržeb. [11] Nejvyšší správní soud se proto zabýval posouzením zákonnosti postupu žalovaného, který vykonal rozhodnutí o uzavření provozovny na místě a okamžitě bez toho, že by rozhodnutí doručil stěžovatelce, která v době místního šetření nebyla přítomná. [12] Část pátá zákona o evidenci tržeb, nazvaná Opatření k vynucení nápravy v § 31 odst. 1, uvádí, že zjistí-li orgán příslušný k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb zvlášť závažné porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, nařídí okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti, při které dochází k evidenci tržeb. Důvodová zpráva (sněmovní tisk č. 513/0 z roku 2015) k tomu uvádí následující: „Upravuje se opatření k vynucení nápravy (dále jen ‚opatření‘) v podobě uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti. (...) Odstavec 1 upravuje podmínky, za kterých lze opatření uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti uložit a způsob uložení. Zároveň se upravuje orgán, který má pravomoc k uložení tohoto opatření“. [13] V nyní posuzovaném případě vyvstaly pochybnosti ohledně vykonatelnosti uloženého opatření k nápravě. Stěžovatelka namítla, že zákon o evidenci tržeb neobsahuje speciální úpravu vykonatelnosti nápravného opatření. V takovém případě se proto musí postupovat dle obecného předpisu – daňového řádu. Ustanovení § 101 odst. 5 d. ř. ukládá, že se rozhodnutí oznamuje všem jeho příjemcům. Vůči příjemci je rozhodnutí účinné okamžikem jeho oznámení. Dle § 103 odst. 2 d. ř. je rozhodnutí, které je účinné, vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat, nebo jestliže odvolání nemá odkladný účinek, a uplynula-li lhůta k plnění, pokud byla stanovena. Z uvedeného stěžovatelka dovozuje, že rozhodnutí o uložení nápravného opatření (uzavřen