5 Afs 231/2019 — Nejvyšší správní soud

5 Afs 231/2019- 26 - text 5 Afs 231/2019 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: Celní jednatelství Zelinka s.r.o., se sídlem K Hrušovu 293/2, Štěrboholy, Praha 10, zast. JUDr. Janem Slunečkem, advokátem se sídlem Mírové nám. 48, Louny, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 6. 2019, č. j. 11 Af 22/2018 - 22, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhala zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2018, č. j. 13751-2/2018-900000-313. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil rozhodnutí Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 13. 2. 2018, č. j. 32194-2/2018-510000-12, kterým byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání správních deliktů popsaných pod písm. a) až c) výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně: o jednání stěžovatelky popsané pod písm. a) výroku uvedeného rozhodnutí spočívalo v naplnění skutkové podstaty správního deliktu vymezeného v § 48 odst. 3 písm. b) zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění účinném do 30. 6. 2017 (dále jen „celní zákon“), neboť v celním prohlášení poskytla správci cla v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie nesprávný údaj (nesprávný popis zboží – wolframových elektrod používaných ke sváření, zbožový kód, hmotnost zboží); o jednání uvedené pod písm. b) výroku téhož rozhodnutí spočívalo v odnětí zboží (pera s otočnou kuličkou) celnímu dohledu v důsledku nedodržení podmínek stanovených pro celní režim tranzit [§ 48 odst. 1 písm. b) celního zákona]; o jednání uvedené pod písm. c) výroku téhož rozhodnutí spočívalo v nesplnění povinnosti pro nakládání se zbožím (tiskařské výrobky) dočasně uskladněným [§ 47 odst. 2 písm. a) bod 3 celního zákona ve znění účinném po 1. 7. 2017, neboť tohoto jednání se stěžovatelka dopustila po 1. 7. 2017]. Za tato jednání uložil správní orgán I. stupně stěžovatelce pokutu ve výši 50 000 Kč a povinnost náhrady nákladů řízení ve výši 1000 Kč. II. Rozhodnutí městského soudu [2] Rozhodnutí žalovaného napadla stěžovatelka žalobou, kterou mířila pouze do jednání popsaného pod písm. a) výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tedy správního deliktu spočívajícího v poskytnutí nesprávného údaje správci cla. Stěžovatelka namítala, že při stanovení výše sankce přihlédl správní orgán ke skutečnosti, že protiprávní jednání stěžovatelky mělo fiskální dopad – v důsledku uvedení nesprávných údajů do celního prohlášení bylo stěžovatelce vyměřeno konečné antidumpingové clo ve výši 230 831 Kč, a to rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 9. 6. 2017, č. MRN 17CZ53000010I0YL64, jež bylo následně potvrzeno rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 12. 2017, č. j. 58086-2/2017-900000-304.1. Stěžovatelka uvedla, že clo bylo vyměřeno nezákonně, k čemuž došlo v důsledku administrativní chyby na straně čínského dovozce zboží, který omylem uvedl na obchodním dokladu údaj o zemi původu ČLR, namísto Japonska. Tuto administrativní chybu pak převzala stěžovatelka také do celního prohlášení. Zboží však podle tvrzení stěžovatelky pocházelo z Japonska, vůči kterému se antidumpingové clo neuplatňuje. Všechny žalobní body, jakož i navrhované důkazy stěžovatelky, směřovaly k prokázání původu předmětného zboží, neboť stěžovatelka uváděla, že doměření cla mělo vliv na výši uložené pokuty. [3] Městský soud žalobu stěžovatelky s odkazem na § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) zamítl. V odůvodnění rozsudku uvedl, že stěžovatelka podanou žalobou brojí primárně proti vyměření antidumpingového cla. Rozhodnutí o jeho vyměření je však předmětem přezkumu v řízení u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 Af 17/2018, neboť proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka také žalobu. Zákonnost vyměření cla městskému soudu nepřísluší posuzovat, neboť nesouvisí s meritem věci. Městský soud dále uvedl, že stěžovatelka byla sankcionována za uvedení nesprávného údaje, který se však netýkal země původu, nýbrž popisu zboží, zbožového kódu a hmotnosti zboží. Městský soud se proto nemohl zabývat argumentací stěžovatelky, kterou se snažila prokázat původ předmětného zboží, ale pouze jedinou žalobní námitkou, a to konkrétně tím, že správní orgán přihlédl při stanovení výše sankce ke skutečnosti, že protiprávní jednání stěžovatelky mělo fiskální dopad. Městský soud poté uvedl, že správní orgán I. stupně přihlédl k závažnosti spáchaných správních deliktů, ke způsobu jejich spáchání, k okolnostem, za nichž byly spáchány a jejich následkům. Vyšší míru společenské škodlivosti však shledal stejně jako správní orgány u jednání popsaných pod písm. b) a c) rozhodnutí správního orgánu I. stupně, nikoliv u jednání uvedeného pod bodem a), jak uváděla stěžovatelka. Fiskální dopad nebyl jediným kritériem, které bylo při stanovení výše sankce zohledněno. Jednalo se pouze o kritérium doprovodné, které nebylo pro výši uložené pokuty rozhodující. Závěrem městský soud uvedl, že samotná výše pokuty je natolik nízká, že by uložení pokuty v nižší výši bylo v příkrém rozporu se základní funkcí sankce, kterou je účinný postih závadného jednání celních subjektů. III. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [4] Rozhodnutí městského soudu napadla stěžovatelka kasační stížností, v níž uvedla jedinou kasační námitku směřující do výše uložené sankce. Konkrétně namítala, že pakliže městský soud zjistil, že správní orgány z následku v podobě fiskálního dopadu jednání stěžovatelky (byť marginálně) vycházely, měl se zabývat i námitkou, že antidumpingové clo bylo vyměřeno nezákonně, neboť tato skutečnost měla vliv na výši uložené pokuty. [5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že námitky stěžovatelky směřují pouze proti výši sankce. Vyměření cla bylo předmětem jiného řízení, které bylo pravomocně ukončeno rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 12. 2017, č. j. 58086-2/2017-900000-304.1. Přestože stěžovatelka napadla toto rozhodnutí žalobou, jde o rozhodnutí pravomocné, u kterého platí presumpce správnosti. Dopad do fiskálního příjmu veřejného rozpočtu byl posuzován pouze jako doprovodný a marginální aspekt při určování výše sankce. Správní delikt podle § 48 odst. 3 písm. b) celního zákona navíc přímý negativní dopad do veřejného rozpočtu nevyžadoval. Pokud by hypoteticky žalovaný přijal možnost, že byla země původu dotčeného zboží uvedena nesprávně a antidumpingové clo by nebylo doměřeno, došlo by fakticky k rozšíření počtu údajů, které stěžovatelka v celním prohlášení uvedla nesprávně. Objektem správního deliktu byl zájem státu na správném a pravdivém vyplňování stanovených údajů v celním prohlášení, sankce by proto nemohla být nižší. IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [6] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a shledal, že kasační stížnost byla podána včas, směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je podání kasační stížnosti přípustné, a stěžovatelka je řádně zastoupena. Poté přezkoumal napadený rozsudek městského soudu v rozsahu kasační stížnosti a v rámci uplatněných důvodů, ověřil při tom, zda netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.), a dospěl k následujícímu závěru. [7] Kasační stížnost není důvodná. [8] Podstatou kasační stížnosti je posouzení otázky, zda mělo přihlédnutí ke skutečnosti, že jednání stěžovatelky mělo fiskální dopad, vliv na výši uložené sankce, resp. zda měly správní orgány přihlédnout také k tomu, že clo bylo vyměřeno podle názoru stěžovatelky nezákonně. [9] Nejvyšší správní soud předně uvádí, že odpovědnost za správní delikt podle § 48 odst. 3 písm. b) celního zákona je odpovědností objektivní. V souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. 10. 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, se podáním celního prohlášení stává dotyčná osoba odpovědnou za správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení. [10] V nyní projednávané věci stěžovatelka nenamítala, že by za spáchaný delikt nebyla odpovědná. Samotná odpovědnost za správní delikt není předmětem sporu. Jediná kasační námitka stěžovatelky spočívající v zohlednění podle jejího názoru nezákonně vyměřeného cla směřovala do výše uložené pokuty. Dlužno však uvést, že stejnou námitku stěžovatelka uváděla v průběhu celého správního řízení, jakož i řízení soudního, jak vyplývá z obsahu spisového materiálu. Za této situace není kasační stížnost nic jiného,