2 As 283/2018 — Nejvyšší správní soud

2 As 283/2018- 32 - text  2 As 283/2018 - 35 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: M. H., zastoupený Mgr. Tomášem Maxou, advokátem se sídlem Petrská 1136/12, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 10. 2016, č. j. 107301/2016/KUSK-DOP/HRO, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2018, č. j. 45 A 126/2016 – 25, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce byl dne 17. 6. 2016 v obci Všenory zastaven hlídkou policie a jako řidič se podrobil orientačnímu testu, který ukázal pozitivní výsledek na přítomnost amfetaminu. Výzvě policisty, aby podstoupil lékařské vyšetření ke zjištění ovlivnění návykovou látkou, odmítl vyhovět. Policista na místě zadržel jeho řidičský průkaz a vydal mu o tom potvrzení. [2] Dne 4. 7. 2016 vydal Městský úřad Černošice (dále jen „správní orgán I. stupně“) rozhodnutí č. j. MUCE 46123/2016 SO (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) o zadržení řidičského průkazu, neboť žalobce odmítl lékařské vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou [§ 118a odst. 1 písm. f) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“)]. [3] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Následně Krajský soud v Praze (dále jen „krajský soud“) zamítl v záhlaví označeným rozsudkem i jeho žalobu. II. Rozsudek krajského soudu [4] Krajský soud vysvětlil rozdíl mezi faktickým úkonem policisty (zadržením řidičského průkazu), o jehož provedení se řidiči vydá potvrzení, jež není správním rozhodnutím, ale osvědčením, a správním řízením o zadržení řidičského průkazu završeným rozhodnutím obecního úřadu s rozšířenou působností, jež je nyní předmětem soudního přezkumu. Konstatoval, že žalobce nezpochybnil, že se přes výzvu lékařskému vyšetření odmítl podrobit. V oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu bylo toto skutkové zjištění uvedeno, stejně jako v rozhodnutí. V oznámení přestupku ze dne 17. 6. 2016 podepsaném žalobcem bylo kromě odmítnutí lékařského vyšetření uvedeno i pozitivní orientační zjištění přítomnosti amfetaminu v těle žalobce. Správní orgány postupovaly v souladu se zákonem, pokud vydaly napadené rozhodnutí na základě podkladů, s nimiž byl žalobce seznámen, prokazují-li, že došlo k naplnění alespoň jednoho ze zákonem stanovených důvodů pro rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Pochybení policisty při vyplnění potvrzení (zde neuvedení jednoho ze dvou zjištěných skutků) nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu. Krajský soud tedy nepřisvědčil žalobní argumentaci, že obecní úřad s rozšířenou působností nemůže rozhodnout o zadržení řidičského průkazu z jiného důvodu, než který uvedl policista do potvrzení o zadržení řidičského průkazu. III. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [5] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) namítl, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku, zda může správní orgán rozhodnout o zadržení řidičského průkazu i z jiného důvodu, než který je uveden v potvrzení o zadržení, a rozsudek považuje za nepřezkoumatelný [§ 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“)]. [6] Podle stěžovatele je účelem správního řízení o zadržení řidičského průkazu přezkoumání zákonnosti postupu policisty při jeho zadržení, neboť proti tomuto faktickému úkonu se nelze bránit. Vazba mezi skutkem, pro který byl řidičský průkaz zadržen, a skutkem, pro který se vede přestupkové řízení, plyne ze zákona o pozemních komunikacích. Skutek musí být jednoznačně určen již při zadržení řidičského průkazu policistou, neboť tímto okamžikem začíná běžet doba, která se započítává do následně ukládané sankce zákazu činnosti. Potvrzení o zadržení včetně jeho důvodu řidič stvrzuje svým podpisem, kterým prokazuje, že byl seznámen s tím, co bude předmětem následného řízení o zadržení řidičského průkazu. Správní orgán pak nesmí překročit takto vymezený předmět řízení, takže může rozhodnout pouze o tom, zda byl naplněn důvod pro zadržení řidičského průkazu uvedený v příslušném potvrzení, či nikoliv. Tento svůj názor opřel o odbornou literaturu. [7] Stěžovatel namítá, že v jeho případě správní orgány překročily předmět řízení, neboť rozhodly o zadržení řidičského průkazu z důvodu, pro který mu průkaz nebyl zadržen (byť vyplýval z jiných dokumentů). Krajský soud podle stěžovatele posouvá podstatu správního řízení o zadržení řidičského průkazu, když namísto kontrolní funkce (přezkum zákonnosti postupu policistů) dovozuje oprávnění správního orgánu vyhledávat možné důvody, pro které policisté zadrželi řidičský průkaz, a povahu potvrzení bagatelizuje. [8] Stěžovatel brojí také proti závěru krajského soudu, že „v i průběhu správního řízení může dojít ke změně právní kvalifikace důvodu pro zadržení řidičského průkazu za podmínky, že bude zachována totožnost skutku, která měla zadržení řidičského průkazu způsobit“. Připomíná, že už v žalobě tvrdil, že řízení pod vlivem návykové látky a odmítnutí vyšetření jsou skutky dva, a soudní judikatura mu dává zapravdu. V citovaném vyjádření krajského soudu a v tom, že soud v odůvodnění rozsudku odkaz stěžovatele na judikaturu k této otázce pominul, spatřuje vadu způsobující jeho nepřezkoumatelnost. [9] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu, považuje žalobní odkazy stěžovatele na judikaturu o totožnosti skutku za liché pro jejich nepřiléhavost a poukazuje na oznámení o zadržení řidičského průkazu, které obsahuje jak oba důvody, tak popis skutků jim odpovídající. Navrhl zamítnutí kasační stížnosti. [10] Žalovaný dále požaduje náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti i za řízení před krajským soudem „jako paušální náhradu za písemné úkony vyvolané jednáním stěžovatele po skončení správního řízení“ s odůvodněním, že soudní přezkum není pokračováním správního řízení a žalovaný měl ve věci plný úspěch. Nepřiznání náhrady nákladů řízení, ač na ně má správní orgán zákonný nárok, dle žalovaného porušuje ústavní principy rovnosti účastníků soudního řízení. IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [11] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že stěžovatel je osobou oprávněnou k jejímu podání, neboť byl účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel. Kasační stížnost byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.) a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). [12] Důvodnost kasační stížnosti vážil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [13] Kasační stížnost není důvodná. [14] Z pohledu kasační argumentace podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. zpochybňující posouzení právní otázky, zda může správní orgán rozhodnout o zadržení řidičského průkazu i z jiného důvodu, než který je uveden v potvrzení o zadržení, je třeba nejprve poukázat na rozhodná skutková zjištění a následně vyložit příslušnou právní úpravu. [15] Ohledně skutkového děje není sporné (stěžovatel to nikdy nepopřel), že v době, kdy ho zastavila policejní hlídka, ukázal orientační test provedený pomocí přístroje DrugWipe, že existuje podezření, že řídil motorové vozidlo bezprostředně po užití návykové látky amfetamin nebo v takové době po jejím užití, kdy ještě byl pod jejím vlivem (důvod 1), a také že se přes náležitou výzvu policisty odmítl podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda při řízení není touto návykovou látkou ovlivněn (důvod 2). Oba důvody s odpovídajícím popisem stěžovatelových jednání jsou uvedeny jak v oznámení přestupku z téhož dne podepsaném stěžovatelem, tak i v následném oznámení o zadržení řidičského průkazu, které bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno Policií České republiky společně se zadrženým řidičským průkazem stěžovatele. Z těchto nesporných skutkových zjištění vyšel i krajský soud při posouzení právní otázky, jež je předmětem kasační stížnosti. [16] Mezi účastníky není sporné ani to, že v potvrzení o zadržení řidičského průkazu byl policistou uveden jen důvod 1, zatímco v následném oznámení o zahájení správního řízení o zadržení řidičského průkazu správní orgán I. stupně uvedl jen důvod 2, na základě kterého také rozhodl o zadržení řidičského průkazu napadeným rozhodnutím. [17] Podle § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu v rozhodném znění je policista oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz. [18] Podle § 118b odst. 3 zákona o silničním