1 As 433/2020 — Nejvyšší správní soud

1 As 433/2020- 38 - text pokračování 1 As 433/2020 - 40 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: J. Š., zastoupeného Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Pod kaštany 245/10, Praha 6, proti žalovanému: Městský úřad Trhové Sviny, se sídlem Žižkovo náměstí 32, Trhové Sviny, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2020, č. j. 57 A 16/202052, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci, řízení před správními orgány a obsah správních spisů [1] Žalobou ze dne 24. 4. 2020 se žalobce domáhal ochrany před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v neoprávněné evidenci zákazu řízení motorových vozidel podle § 119 odst. 2 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Požadoval, aby soud uložil žalovanému povinnost odstranit z registru řidičů záznam o tom, že žalobce měl ode dne 1. 3. 2019 do 1. 3. 2020 uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, tj. vozidel skupiny AM, A1, A2, A, B1 a B. [2] Žalovaný vydal dne 18. 2. 2019 příkaz č. j. MUTS/4567/19/Hal, sp. zn. DOP/529/19/Kra, kterým uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. d) silničního zákona, neboť se v provozu na pozemních komunikacích v rozporu s § 5 odst. 1 písm. f) silničního zákona odmítl podrobit vyšetření, zda při řízení vozidla nebyl ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Příkaz byl žalobci doručen do vlastních rukou dne 20. 2. 2019. Byl mu jím uložen trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu jednoho roku a pokuta ve výši 25.000 Kč. Dne 26. 2. 2019 žalobce podal proti příkazu včasný odpor, a to prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu osoby, která jej podala. Z úředního razítka je zjevné, že v podání se nacházel toliko jeden list, který je součástí správního spisu, a neobsahovalo plnou moc pro zmocněnce. Odpor byl dne 3. 3. 2019 potvrzen screenshotem, tedy grafickým snímkem původního e-mailu. Otisk razítka opět obsahuje informaci o tom, že podání sestává pouze z jednoho listu. Podání tedy opět postrádalo plnou moc pro žalobcova zmocněnce. [3] Dne 19. 3. 2019 bylo žalobci do vlastních rukou doručeno oznámení o pokračování v řízení a předvolání k ústnímu projednání přestupku. Žalobce se nedostavil, ani se neomluvil. [4] Dne 26. 4. 2019 vydal žalovaný rozhodnutí č. j. MUTS/11161/19/Hal („prvostupňové rozhodnutí“), kterým žalobce uznal vinným, přičemž rozhodnutí mu bylo doručeno do vlastních rukou. [5] Dne 14. 6. 2019 obdržel žalovaný žalobcovo neodůvodněné (blanketní) odvolání, které nebylo podepsáno. P. K. v něm byl uveden jako kontakt pro „neoficiální komunikaci“. Plná moc pro žalobcova zmocněnce, resp. pro P. K., přiložena nebyla. Žalovaný vyzval k doplnění podaného odvolání, a tuto výzvu doručoval jak žalobci (doručeno fikcí), tak P. K. do datové schránky (doručeno 2. 7. 2019). [6] Dne 8. 7. 2019 bylo žalovanému doručeno doplněné odvolání spolu s plnou mocí pro P. K.. Podání sestávalo ze dvou listů – doplněného odvolání a plné moci pro zmocněnce. V rámci spisového materiálu to bylo poprvé, co spis prokazatelně obsahoval plnou moc pro žalobcova zmocněnce. Odvoláním žalobce přesto žalovanému vytýkal, že mělo být doručováno zástupci namísto žalobci, žalobce osobně měl podat toliko odpor. [7] Žalobce postoupil spis k přezkumnému řízení Krajskému úřadu Jihočeského kraje ve smyslu § 100 odst. 2 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Krajský úřad vydal dne 21. 10. 2019 rozhodnutí č. j. KUJCK 120063/2019, kterým v přezkumném řízení zrušil prvostupňové rozhodnutí z toho důvodu, že žalobcem podaný odpor prostřednictvím e-mailu nesplňoval zákonné podmínky ve smyslu § 37 odst. 2 a 4 správního řádu, a tudíž prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s překážkou res iudicata. Příkaz tedy dle krajského úřadu nebyl účinně zrušen odporem podaným toliko e-mailem bez elektronického podpisu. [8] Rozhodnutím ze dne 5. 3. 2020, č. j. KUJCK 34645/2020 („zrušovací rozhodnutí“) pak v přezkumném řízení krajský úřad zrušil své předchozí rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019, č. j. KUJCK 120063/2019, neboť dospěl k závěru, že žalobcem podaný odpor prostřednictvím emailu byl řádně doplněn spolu s plnou mocí k zastupování žalobce datovou zprávou, kterou však žalovaný do spisu nezaložil. Žalobce tedy dle krajského úřadu podal odpor řádně a včas, pročež rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019, kterým krajský úřad zrušil prvostupňové rozhodnutí, nemělo být vůbec vydáno. [9] Dne 5. 5. 2020 vydal krajský úřad rozhodnutí č. j. KUJCK 57103/2020, jímž (opětovně) zrušil prvostupňové rozhodnutí, a to pro nezákonnost a nepřezkoumatelnost z důvodu nezákonného doručování písemností žalobci a pro uplynutí zákonných lhůt pro projednání přestupku, a zároveň řízení zastavil. Krajský úřad vytkl žalovanému, že po doplnění odporu datovou zprávou i nadále zasílal písemnosti přímo žalobci, ačkoli ten byl již na základě plné moci doručené dne 3. 3. 2019 zastoupen P. K., tudíž mělo být doručováno žalobcovu zvolenému zástupci. Tímto postupem bylo dle krajského úřadu řízení zatíženo nezhojitelnou procesní vadou. Zároveň krajský úřad konstatoval, že od spáchání přestupku uplynul jeden rok, pročež ho nelze projednat, a řízení o přestupku musí být zastaveno. [10] Obě výše zmíněná rozhodnutí krajského úřadu byla žalovanému doručena až dne 19. 5. 2020. Až tohoto dne se tedy žalovaný prokazatelně dozvěděl o existenci obou těchto rozhodnutí. II. Posouzení věci krajským soudem [11] Krajský soud v Českých Budějovicích zásahovou žalobu zamítl. Uvedl, že záznam o zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel byl do žalobcovy evidenční karty zapsán poté, co bylo krajským úřadem zrušeno prvostupňové rozhodnutí, a tedy poté, co příkaz nabyl právní moci. V tomto ohledu tedy žalovaný nepochybil. [12] Dále se krajský soud zabýval otázkou případné existence nezákonného zákazu v okamžiku, kdy krajský úřad dne 5. 3. 2020 zrušil své rozhodnutí ze dne 21. 10. 2019, aby následně rozhodnutím ze dne 5. 5. 2020 opětovně zrušil prvostupňové rozhodnutí a řízení zastavil. Shledal, že v době, kdy byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, ještě nebyla vydána rozhodnutí krajského úřadu ze dne 5. 3. 2020, č. j. KUJCK 34645/2020, a ze dne 5. 5. 2020, č. j. KUJCK 57103/2020. Tato rozhodnutí, jimiž bylo jednak zrušeno zrušovací rozhodnutí krajského úřadu a jednak zrušeno prvostupňové rozhodnutí a řízení o přestupku zastaveno, byla vydána až poté, co žalobce trest zákazu činnosti vykonal. Pokud tedy byl v registru řidičů veden záznam o tom, že žalobci byl ode dne 1. 3. 2019 do dne 1. 3. 2020 uložen zákaz činnosti, nemohlo se jednat o nezákonný zásah. [13] Nadto krajský soud konstatoval, že součástí žalobcem podaného odporu nebyla plná moc pro P. K. (či jinou osobu). Žalobce tuto skutečnost neprokázal, nedoložil, že by plnou moc spolu s odporem podal, ani kopie datové zprávy o tom nevypovídá. Není rovněž pravdou, že by žalovaný do spisu nezaložil plnou moc či jinou listinu, která mu byla v souvislosti s projednávanou věcí doručena. Takovému závěru, který si krajský úřad učinil, nic nenasvědčuje. Krajský úřad tak v podstatě pouze převzal argumentaci žalobce, aniž by své skutkové závěry věrohodně vysvětlil. Je zřejmé, že odpor nebyl podán řádně, neboť ve správním spise absentuje plná moc pro P. K., vydaný příkaz tudíž nabyl právní moci. V situaci, kdy byl žalobcův přestupek, resp. zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel ode dne 1. 3. 2019 do dne 1. 3. 2020, zaevidován do registru řidičů na základě účinného příkazu, který nabyl právní moci, nelze hovořit o tom, že by takovým postupem mohla být zkrácena žalobcova práva. III. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [14] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost. Namítá, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku a zároveň rozhodl v rozporu se spisem. [15] Podle stěžovatele není přípustné, aby krajský soud činil závěry o tom, že příkaz nabyl právní moci za situace, kdy se ze spisu podává (rozhodnutí krajského úřadu ze dne 5. 5. 2020, č. j. KUJCK 57103/2020), že řízení bylo pravomocně zastaveno. Stěžovatel nesouhlasí ani s důvody, pro které příkaz nabyl právní moci. Krajský soud tvrdí, že příkaz nabyl právní moci proto, že spolu s odporem nebyla doručena též plná moc. Tak tomu ovšem není; správní orgány považovaly příkaz za pravomocný nikoliv proto, že by nebyla předložena plná moc zástupce, ale proto, že údajně nebylo potvrzeno dle § 37 odst. 4 správního řádu