Nejvyšší správní soud Na 169/2021 – Předseda Komory

Žalobkyně se podáním, označeným jako „žaloba dle zák. č. 150/2002 Sb., o soudním řádu správním, ve znění pozdějších předpisů“, doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 20. 7. 2021, domáhá soudního přezkumu shora uvedeného rozhodnutí předsedy České advokátní komory, kterým bylo podle ustanovení § 45 odst. 2 písm. a) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii rozhodnuto, že se žalobkyni neurčuje advokát k poskytnutí bezplatné právní služby dle § 18c zákona o advokacii. Nejen z označení tohoto podání, ale též podle jeho obsahu, je evidentní, že žalobkyně podává správní žalobu, kterou se domáhá zrušení tohoto rozhodnutí v řízení vedeném dle § 65 a násl. soudního řádu správního (dále též jen „s. ř. s.“).

Podle ustanovení § 7 odst. 1 s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení věcně příslušný krajský soud.

Podle ustanovení § 7 odst. 5 věty první s. ř. s. byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.

Vzhledem k tomu, že soudní řád správní ani jiný zákon nezakládá Nejvyššímu správnímu soudu věcnou příslušnost k projednání dané žaloby, uplatní se obecné pravidlo o věcné příslušnosti soudu, uvedené v § 7 odst. 1 s. ř. s. Věcně příslušným k projednání podané žaloby je tedy krajský soud.

Nejvyšší správní soud tedy postupem dle § 7 odst. 5 s. ř. s. rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze, který je krajským soudem, v jehož obvodu se nachází sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí (v prvním stupni) a je tedy současně i soudem místně příslušným (§ 7 odst. 2 věta první s. ř. s.).