3 As 353/2021 — Nejvyšší správní soud

3 As 353/2021- 46 - text  3 As 353/2021 - 51 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelů a) Ing. J. S., b) Mgr. V. S., c) Ing. V. P., d) L. P., e) P. D., f) K. U. a g) Z. U., DiS., společně zastoupených Mgr. Pavlem Černým, advokátem se sídlem Brno, Údolní 33, proti odpůrci městu Rosice, se sídlem Rosice u Brna, Palackého náměstí 13, v řízení o kasační stížnosti navrhovatelů a), c), e) a f) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 9. 2021, č. j. 64 A 4/2021  133, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Navrhovatelé jsou vlastníky pozemků parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XI, XJ, XK, XL, XM a XN v katastrálním území R. (veškeré dále zmíněné pozemky se nachází v tomto katastrálním území  pozn. NSS), nacházejících se v lokalitě K., které byly v předchozím územním plánu součástí plochy Br/2 (bydlení rezidenční) a byly určeny k zastavění rodinnými domy s max. 2 podlažími. Zastupitelstvo města Rosice vydalo svým usnesením ze dne 18. 6. 2020 opatření obecné povahy č. 1/2020 – Územní plán Rosice (dále jen „ÚP“), které nabylo účinnosti dne 4. 7. 2020. Novým ÚP byly na pozemcích navrhovatelů (případně na jejich částech) vymezeny jiné plochy s odlišnými funkcemi, a to stabilizovaná plocha L (les), stabilizovaná plocha KZ (krajinná zeleň) a návrhová plocha NR01 (krajinná plocha smíšená s rekreačním využitím)  krajský soud tuto plochu nesprávně označoval jako NRO1 – pozn. NSS), ve zbytku pak byly vymezeny návrhové plochy BIZ15 a BZ8 (bydlení individuální). Proti přijatému ÚP podali navrhovatelé ke Krajskému soudu v Brně návrh na zrušení částí vymezených ploch L, KZ a NR01 nacházejících se na výše specifikovaných pozemcích. Ve věci proběhlo dne 30. 9. 2021 ústní jednání, kde krajský soud provedl dokazování odborným posudkem „Posouzení příčin ztrát průtoků v částech vodních toků Bobravy a Bílé vody sz. od Rosic“ (dále jen „odborný posudek“), dále výpisem z katastru nemovitostí k pozemkům parc. č. XO, XP, XQ a XR, leteckými snímky a fotografiemi předmětných pozemků ze serveru Mapy.cz z let 2016 a 2018 a fotografiemi předloženými navrhovateli. Na základě doplněného dokazování krajský soud shledal návrh částečně důvodným, a proto výrokem I. v záhlaví specifikovaného rozsudku zrušil ÚP v části, která vymezovala na pozemcích parc. č. XS a XT návrhovou plochu NR01 (plocha krajinná smíšená s rekreačním využitím). Ve zbytku návrh na zrušení vymezených částí ÚP pro nedůvodnost zamítl (výrok II.). [2] Krajský soud především neshledal ÚP nepřezkoumatelným, naopak konstatoval, že jeho odůvodnění je dostatečné a skýtá podrobné a koherentní odpovědi na námitky navrhovatelů, kteří se aktivně účastnili procesu přijímání ÚP. Neztotožnil se s názorem navrhovatelů, že by bylo odůvodnění ÚP jakkoli rozporné. Rovněž neshledal potřebné zkoumat, zda byly vymezeny jiné nové zastavitelné plochy či zda byly rozšířeny, neboť v posuzovaném území převážil veřejný zájem na ochranu vzrostlé zeleně před zastavěním. Z odůvodnění ÚP je zřejmé, že rozvoj ploch zeleně považuje odpůrce za prioritní, a proto byla patrná jeho snaha zachovat stávající zeleň, zejména umístěnou v zázemí města, a dále ji rozvíjet. Je proto pochopitelné, proč dal odpůrce přednost zachování existující vzrostlé zeleni (les a navazující krajinná zeleň), která je schopna okamžitě plnit svůj krajinotvorný a rekreační účel, oproti dosavadní urbanistické koncepci (zastavitelné ploše umožňující umístění rodinných domů). Ani navrhovatelé v této souvislosti netvrdili, že by se vymezení nových zastavitelných ploch (tj. v jiných lokalitách) týkalo pozemků, na nichž se také nachází vzrostlý les; nejednalo se proto o srovnatelné případy a z povahy věci se tak nemohlo jednat o porušení zásady rovného zacházení či dokonce diskriminaci. Krajský soud dodal, že v posuzovaném případě se nejedná o pozemky, které by byly obklopeny zástavbou či by se nacházely v proluce, naopak se nachází na okraji obce, jsou převážně pokryté vzrostlou zelení a ve zbytku nekvalitní ornou půdou; jejich zastavitelnost by naopak musela být mimořádně důkladně obhájena. [3] Následně se krajský soud zabýval samotnou existencí lesa na předmětných pozemcích a konstatoval, že okolnosti jeho vzniku nejsou pro posouzení věci nikterak významné; podstatné je pouze to, že pozemky jsou více než 20 let zalesněny a lesy se v dané lokalitě skutečně nachází (což ani sami navrhovatelé nikterak nezpochybňovali). Navrhovatelé rovněž nijak neprokázali, že by zalesňování pozemků nějakým způsobem bránili. Krajský soud proto souhlasil s odpůrcem, který vycházel z prostého faktu, že pozemky jsou zarostlé lesním porostem a keři, a proto plní (a do budoucna mohou plnit) funkci krajinné zeleně. Pokud jde o tvrzení navrhovatelů, že je les zdevastovaný suchem a kůrovcem, k tomu navrhovatelé nepředložili žádný přesvědčivý důkaz, který by špatný stav lesa potvrzoval. Na fotografiích předložených navrhovateli, které krajský soud v rámci dokazování provedl, byl patrný špatný stav některých jeho částí, avšak v pozadí (za suchými větvemi) byly viditelné zelené větve. Předložený odborný posudek týkající se povodí říčky Bobravy potvrdil pouze závěry ohledně nedostatku povrchové vody, žádným způsobem se ale nezabýval dopadem nedostatku vody na tamní porosty či stavem těchto porostů. Krajský soud k tomuto dodal, že závěry uvedené v odborném posudku naopak svědčí pro zachování stávajícího lesa, neboť ten, na rozdíl od zpevněných ploch vzniklých v souvislosti s požadovanou výstavbou navrhovatelů, zvyšuje retenční schopnosti krajiny. Nic tak nenapovídá tomu, že by měl les v blízké době samovolně vymizet. Krajský soud v této souvislosti odpůrci vytkl, že ve správním spise není žádný záznam o provedeném místním ohledání lesa, a proto sám provedl důkaz fotografiemi ze serveru Mapy.cz z roku 2016 a po roce 2018, z nichž seznal, že se na předmětných pozemcích nachází hustý borový les. Odpůrce sice přiznal, že byl les v letech 2019 a 2020 poškozen kůrovcem, nicméně krajský soud souhlasil s jeho náhledem, že povinností vlastníka lesa je o něj pečovat a obnovovat jej [§ 11 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „lesní zákon“), a dále § 31 odst. 1 a § 32 odst. 1 téhož zákona]. Krajský soud dále nepřisvědčil názoru, že by byl odpůrce povinen si vyžádat rozhodnutí deklarující existenci lesa. Toto rozhodnutí je vyžadováno pouze v pochybnostech, zda se jedná o lesní pozemky určené k plnění funkce lesa (§ 3 odst. 3 lesního zákona). O tento případ se však v posuzované věci nejednalo, neboť u předmětných pozemků neexistuje žádný objektivní důvod vedoucí k pochybnostem, zda se jedná o lesní porost či nikoli, jelikož les se v předmětném území nachází dlouhodobě, navrhovatelé jeho existenci nezpochybnili, a také v katastru nemovitostí jsou pozemky vedeny jako lesní; formální a skutkový stav jsou tak v souladu. [4] Dále se krajský soud zabýval proporcionalitou vymezených stabilizovaných ploch, nejprve plochou L (les). Uvedl, že lesní plochu, která se v území dlouhodobě nachází, je nutné cestou územního plánování chránit, a proto bylo vymezení stabilizované plochy lesa racionálním krokem. Lesní zákon sice nezakazuje vymezení zastavitelných ploch v pozemcích pokrytých lesem, avšak v případě jejich zastavění se musí jednat o zcela výjimečné situace, které musí být velmi důkladně odůvodněny. Jelikož původní územní plán ani žádná jeho změna nereflektovaly existenci lesa (o čemž svědčí i skutečnost, že sám odpůrce prodal své lesní pozemky soukromým zájemcům za účelem výstavby), bylo nutné zkoumat, zda bylo vymezení stabilizovaných ploch zeleně proporcionální vůči vlastnickému právu navrhovatelů. Veřejné zájmy, které převážily nad ochranou vlastnického práva, odpůrce identifikoval na str. 24 a 64–66 odůvodnění ÚP. Jednalo se zejména o zajištění zázemí pro krátkodobou rekreaci obyvatel, funkci ekologickou (protierozní, retence vody v krajině, větrolam chránící zastavitelnou plochu) a krajinotvornou (přirozený rámec zastavitelných ploch). Les a krajinná zeleň má také oddělovat plochu bydlení od stávající zahradní kolonie a odstiňovat její negativní vlivy (hluk sekaček, imise kouřem) a chránit plochy rekreace před hlukem z obslužné dopravy. Mezi další uvedené důvody patří ochrana krajinného rázu, respektování ochranného pásma lesa a předimenzovanost stávající zátěže v lokalitě Kamínky bydlením bez dostatečného rekreačního zázemí. [5] Nezbytnou mírou zásahu se odpůrce zabýval na str. 6061 odůvodnění ÚP. Podle krajského soudu postupoval odpůrce racionálně, vymezilli plochy KZ  krajinné zeleně, jež tvoří vhodný přechod mezi lesem a obytnou zástavbou a slouží ke stabilizaci lesní plochy a snížení civilizačního tlaku na ne