5 As 21/2022 — Nejvyšší správní soud

5 As 21/2022- 83 - text  5 As 21/2022 - 90 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: Mgr. D. D., zast. Mgr. Zuzanou Candigliota, advokátkou se sídlem Burešova 6, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské náměstí 1, Praha, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2022, č. j. 15 A 108/2019348, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. III. Odměna a náhrada hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalobce v řízení o kasační stížnosti Mgr. Zuzany Candigliota se určuje částkou 13 000 Kč, která jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutí ministra kultury ze dne 5. 6. 2019, č. j. MK 40771/2019 OLP. [2] Tímto rozhodnutím ministr kultury zamítl rozklad podaný stěžovatelem jakožto zmocněncem přípravného výboru Konopné církve, označované rovněž jako „náboženská společnost Chrám Přírody“ (dále jen „Konopná církev“), a potvrdil rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2019, č. j. MK 8004/2019 OC, kterým byl zamítnut návrh na registraci Konopné církve podle § 14 odst. 3 ve spojení s § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů, neboť Konopná církev nesplňovala zákonem vymezené podmínky § 3 písm. a) téhož zákona – věrouku Konopné církve nebylo možno považovat za náboženskou víru. [3] Návrh na registraci byl podán dne 14. 7. 2016. Žalovaný usnesením ze dne 1. 8. 2016, č. j. MK 51095/2016 OC, řízení o registraci zastavil, neboť návrh shledal zjevně nepřípustným, protože Konopná církev navzdory svému názvu neodpovídá charakteristice církve či náboženské společnosti. Ministr kultury rozklad proti tomuto rozhodnutí zamítl a napadené usnesení potvrdil. Městský soud následně rozsudkem ze dne 15. 3. 2018, č. j. 11 A 1/2017388, rozhodnutí ministra kultury i žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, neboť dospěl k závěru, že pokud bylo třeba hodnotit naplnění definice církve či náboženské společnosti, nejednalo se o návrh zjevně právně nepřípustný. Proti tomuto rozsudku stěžovatel brojil kasační stížností, kterou Nejvyšší správní soud (dále také jen „NSS“) jako nepřípustnou odmítl usnesením ze dne 20. 12. 2018, č. j. 7 As 188/2018386. [4] Žalovaný následně stěžovatele dvakrát vyzval k doplnění návrhu na registraci Konopné církve, na což stěžovatel nereagoval. Rovněž ustanovil znalcem doc. PhDr. D. V., Ph.D., který vypracoval znalecký posudek, jehož předmětem bylo celkové posouzení charakteru, činnosti a učení Konopné církve. Závěrem tohoto posudku bylo, lapidárně řečeno, že jsou dostupné informace o Konopné církvi neúplné a místy i matoucí a nesrozumitelné, pročež je obtížné vymezit, co je podstatou učení této skupiny, pomineli se skutečnost, že by jím měla být rehabilitace konopí jako významné všestranně využitelné plodiny. Znalec též vyjádřil názor, že hlavním záměrem registrace je získání právní ochrany uživatelů konopí v rámci Konopné církve. Žalovaný následně výše citovaným rozhodnutím návrh na registraci zamítl a ministr kultury rozklad stěžovatele zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil, jak již bylo uvedeno. II. Řízení před městským soudem [5] Stěžovatel brojil proti rozhodnutí ministra kultury žalobou u městského soudu, který ji však neshledal důvodnou, a proto ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. [6] Městský soud úvodem připomněl, že zákon ani judikatura českých soudů či Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) neobsahuje definici náboženství; nejkomplexnější definici náboženství nabízí soudy Spojených států amerických, jak uvedly správní orgány ve svých rozhodnutích. Vzhledem k tomu, že ani v jejich jurisdikci není pojem náboženství definován, lze úvahy amerických soudů mutatis mutandis použít i v posuzované věci. Městský soud souhlasil s východisky, že náboženská víra je zpravidla metafyzická, vypovídá o základních otázkách života a jeho smyslu, obsahuje etický systém norem jednání pramenící ve vyšší síle a je komplexní, tedy se neomezuje jen na dílčí otázku, ale nabízí ucelený pohled na svět. Věrouka Konopné církve se však vztahuje pouze k dílčímu aspektu lidské existence, a to k prospěšnosti konopí. Podle městského soudu nelze přesvědčení o prospěšnosti konopí považovat za náboženskou víru. Nejedná se o komplexní systém metafyzické víry, který by vypovídal o zásadních existenciálních otázkách života, jeho smyslu a smrti a který by vztahoval lidskou osobu k určitému člověka přesahujícímu zdroji smyslu a hodnoty. Jde o učení o jednotlivosti (konopí), které postrádá kritéria „opravdovosti“ náboženského vyznání, jimiž jsou podle judikatury ESLP naléhavost, vážnost, soudržnost a důležitost. Absenci vlastní náboženské víry ostatně Konopná církev výslovně uznává i v základním dokumentu, v němž se uvádí, že „Konopná církev neomezuje víru členů, ať je v jakéhokoliv Boha, Alláha, Buddhu, Ježíše nebo v sebe sama“. [7] Městský soud nepřisvědčil ani námitce, že žalovaný svévolně interpretoval § 3 písm. a) zákona o církvích a náboženských společnostech. Žalovaný byl povinen zabývat se tím, zda Konopná církev vykazuje zákonem vymezené znaky církve, a tento postup nelze považovat za nepřípustnou státní ingerenci do života církví. Je totiž vyloučeno, aby se subjekt, který není církví ve smyslu zákonné definice tohoto pojmu, stal registrovanou církví. [8] Výkladem žalovaného, který vedl k zamítnutí návrhu na registraci, není nikterak zasaženo do základního práva jednotlivce projevovat své náboženství nebo víru ani do práva církví spravovat své záležitosti nezávisle na státních orgánech. Zamítnutím návrhu na registraci není Konopné církvi bráněno v jejím faktickém fungování ani není nikomu bráněno v tom, aby se k tomuto uskupení hlásil a vyznával jeho učení. Svoboda vyznání a náboženského projevu totiž může být realizována i mimo registrované církve a náboženské společnosti. III. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [9] Stěžovatel v kasační stížnosti navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Zdůraznil, že v mezinárodním právu neexistuje žádná obecně přijímaná definice náboženství; tento výraz nelze upínat pouze ke slovnímu spojení „víra v Boha“ či jiného metafyzického subjektu, jak vyplývá z rozsudku městského soudu. Pojem náboženství je třeba vykládat široce, tedy mimo tradiční náboženská uspořádání a přesvědčení o tom, co jsou běžné prvky nebo projevy náboženství. Není tedy podstatné, že jde v případě Konopné církve o uctívání rostliny namísto nějakého metafyzického pojetí Boha. Stěžovatel připomněl, že například buddhismus žádné božstvo nemá. Podle stěžovatele se tedy nelze řídit znaky vyskytujícími se u jiných věrouk, jak učinil městský soud, neboť výčet znaků přičitatelných víře není jednotný, natož taxativně stanovený. [10] Nadto víra Konopné církve celou řadu z kritérií, které městský soud vyjmenoval, bezezbytku splňuje. Jedná se o víru, že konopí prostřednictvím kanabinoidů propojuje svět. Jako byl Ježíš pro křesťany první mezi lidmi, je i konopí v očích Konopné církve jedinou rostlinou, která propojuje skrze kanabinoidy vše živé. Uvedené jednoznačně vypovídá o základních otázkách života. Podobně jako Ježíš navíc reflektuje konopí svými vlastnostmi boží vůli – stejně jako Ježíš má konopí schopnost uzdravovat nemocné. Ačkoliv je částečně čerpáno i z vědeckých poznatků (např. že jsou kanabinoidy nedílnou součástí správného fungování centrální nervové soustavy, trávení, dýchání a rozmnožování), jde o pouhé prvotní přiblížení se k celé problematice, jejíž jádro a podstata jsou nehmotné a metafyzické. Konopí je jedinou rostlinou, propojující živočišnou říši způsobem tak zásadním pro zachování života, že jde o reflexi Boží přítomnosti. Nedostatek metafyzického pojetí je pouze subjektivním posouzením městského soudu, hlavním účelem Konopné církve je naplnění duchovních potřeb jejích členů, čehož je Konopná církev schopna docílit byť i stručnou modlitbou. Konopná církev se neomezuje na dílčí učení prospěšnosti konopí, ale poskytuje ucelený pohled na svět, bytí člověka a jeho propojení s přírodou – jedná se tedy o víru metafyzickou, řešící existenciální otázky a splňuje i kritérium komplexnosti. [11] Naplněny jsou i vnější znaky církve – hlavním symbolem je list konopí jako nábo