6 As 109/2022 — Nejvyšší správní soud

6 As 109/2022- 62 - text  6 As 109/2022 - 65 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: H. S., zastoupené Mgr. Annou Kukrálovou, advokátkou, sídlem Běhounkova 2306/11, Praha 5, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Plzni, sídlem Radobyčická 2465/12, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Alena Janečková, bytem Krutěnice 4, Klatovy, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 2. 2021, č. j. ZKI PLO28/423/20206, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 3. 2022, č. j. 77 A 45/202198, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Posuzovaná věc se týká obnovy katastrálního operátu a vyznačení sporné hranice mezi pozemky podle § 42 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). [2] Žalobkyně vlastní pozemky p. č. st. XA a p. č. XB v k. ú. K., které sousedí s pozemkem p. č. XC ve vlastnictví osoby zúčastněné na řízení (OZNŘ). V tomto katastrálním území proběhla dvakrát obnova katastrálního operátu. [3] Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy, nejprve v roce 2012 provedl obnovu přepracováním souboru geodetických informací podle § 40 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Původní analogovou katastrální mapu, vedenou v měřítku 1:2880, při ní převedl do digitalizované podoby. Proti obsahu obnoveného operátu ovšem žalobkyně i OZNŘ opakovaně brojily námitkami. Dříve než bylo o všech námitkách meritorně rozhodnuto, zahájil katastrální úřad vzhledem k povaze námitek obnovu katastrálního operátu novým mapováním podle § 40 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona. V rámci této obnovy bylo zjištěno, že se liší tvrzení žalobkyně a OZNŘ o průběhu hranice mezi jejich pozemky, a proto byla v obnoveném operátu tato hranice vyznačena jako sporná. Obnovený operát byl od 16. 5. 2018 do 29. 5. 2018 vyložen k veřejnému nahlédnutí. Dne 14. 6. 2018 byla vyhlášena platnost obnoveného operátu a nové digitální katastrální mapy. [4] OZNŘ v souvislosti s obnoveným operátem zaslala katastrálnímu úřadu dvě podání, první již dne 23. 5. 2018, druhé dne 6. 8. 2018. Na základě druhého podání dospěl katastrální úřad k závěru, že OZNŘ vznáší námitku proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Tu nakonec shledal důvodnou. Uvedl, že průběh sporné hranice musí být podle § 42 odst. 4 katastrálního zákona vyznačen v souladu s posledním platným stavem. Tím je původní obsah katastrálního operátu a analogová katastrální mapa, tedy obsah operátu před provedením obnovy přepracováním. Operát obnovený přepracováním byl totiž napaden námitkami, které nebyly věcně dořešeny. Katastrální úřad proto rozhodl, že bude provedena oprava zobrazení sporné hranice podle neměřického záznamu č. 97. [5] Žalobkyně se proti rozhodnutí katastrálního úřadu odvolala. Žalovaný o jejím odvolání rozhodoval dvakrát. Jeho první rozhodnutí, kterým odvolání zamítl, zrušil Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 30. 9. 2020, čj. 30 A 146/2019132. Žalovaný následně rozhodnutím označeným v záhlaví opět zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu. [6] Krajský soud rozsudkem označeným v záhlaví zamítl žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného. Krajský soud uvedl, že se nemohl zabývat částí argumentace žalobkyně obsažené v doplněních její žaloby, neboť zahrnovala nové žalobní body uplatněné po lhůtě dle § 71 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.). Především šlo o tvrzené překročení pravomocí správních orgánů a porušení základních zásad správního řízení. [7] Dále krajský soud vyložil, že tentokrát shledal rozhodnutí žalovaného přezkoumatelným, a uvedl, že předchozí rozhodnutí žalovaného zrušil právě jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Tím, že žalovaný přezkoumatelně vypořádal námitky žalobkyně, plně vyhověl závaznému právnímu názoru vyslovenému v předchozím zrušujícím rozsudku. Krajský soud dále dospěl k závěru, že již podání OZNŘ ze dne 23. 5. 2018 představovalo samo o sobě námitku proti obsahu katastrálního operátu. Tato námitka tak byla podána včas ve lhůtě podle § 45 odst. 3 katastrálního zákona. Správní orgány se sice začaly zabývat námitkou až na základě dalšího podání OZNŘ ze dne 6. 8. 2018, tím ale toliko zhojily své předchozí pochybení. Krajský soud dále zdůraznil, že v rámci obnovy katastrálního operátu nelze rozhodovat spory o průběhu hranice mezi jednotlivými vlastníky. Ty jsou oprávněny řešit soudy v občanskoprávním řízení. Ani opakované provedení nového mapování by spor mezi žalobkyní a OZNŘ nemohlo vyřešit. Krajský soud se ztotožnil se závěrem, že spornou hranici je třeba zobrazit podle obsahu původního katastrálního operátu a analogové katastrální mapy. Průběh sporné hranice podle neměřického záznamu č. 97 odpovídá obsahu původního katastrálního operátu v mezích přípustných odchylek podle vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Podle krajského soudu správní orgány zachovaly počet lomových bodů hranice a vysvětlily, jak určily jejich polohu, i proč bodům přiřadily kód kvality 8. Skutečnost, že se podoba průběhu sporné hranice vizuálně liší a průběh hranice se jeví jako méně zalomený (přímější), je podle krajského soudu pochopitelná. Vyznačení sporné hranice totiž musí navazovat na další obsah obnoveného operátu, který byl novým mapováním výrazně zpřesněn. Zohlednit je třeba i měřítko původní analogové mapy 1:2880 (tj. 1 mm na mapě odpovídá téměř 3 m ve skutečnosti), nesoucí s sebou nepřesnosti mající dopad na zobrazení sporné hranice. Podle krajského soudu tedy zobrazení sporné hranice v mezích přípustných odchylek odpovídá původnímu obsahu katastrálního operátu. II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní [8] Proti rozsudku podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost. [9] Stěžovatelka předně namítá, že krajský soud měl přihlédnout k obsahu jejích podání ze dne 21. 6. 2021, 28. 6. 2021 a 29. 3. 2022, neboť v nich neuplatnila po stanovené lhůtě nové žalobní body, jak tvrdí krajský soud, ale toliko upřesnila svá tvrzení a reagovala na argumenty ostatních účastníků. Krajský soud se dále dostatečně nevypořádal s námitkou, že v rozhodnutí žalovaného chybí úvaha, proč její odvolání opětovně zamítl. Dostatečně se krajský soud nevypořádal ani s námitkami, že vyznačení sporné hranice bylo provedeno na základě nesprávných podkladů a vadným postupem. [10] Nesprávný je podle stěžovatelky závěr krajského soudu, že podání OZNŘ ze dne 23. 5. 2018 představovalo námitku proti obsahu katastrálního operátu. Toto podání „nesplňovalo ani základní požadavky na obsah podání, ať již formální nebo věcné“. Navíc je závěr krajského soudu překvapivý, neboť na jedné straně uvádí, že na podání účastníků nelze klást nepřiměřené požadavky, na straně druhé nezohledňuje tvrzení stěžovatelky kvůli jejich údajné obecnosti a nedostatku právního zhodnocení. [11] Stěžovatelka uvádí, že si je vědoma, že úkolem správních orgánů ani správních soudů nebylo a není řešit spor o průběh hranic. Sporná hranice ovšem musí být zobrazena správně. K tomuto zobrazení bude přihlíženo i v případném civilním sporu. S tím se však krajský soud dostatečně nevypořádal. Dále stěžovatelka namítá, že žalovaný postupoval v rozporu s předchozím rozhodnutím krajského soudu a v něm vyjádřeným závazným právním názorem. Krajský soud toto své předchozí rozhodnutí nesprávně vykládá tak, že v něm žalovanému byla vytknuta pouze nepřezkoumatelnost jeho rozhodnutí. Rozhodnutí krajského soudu je nadto vnitřně rozporné, neboť argumentaci žalovaného označuje zároveň za vyčerpávající i za úspornější. S ohledem na množství předchozích procesních pochybení správních orgánů mělo být provedeno opakované zaměření hranic, a to i kdyby nevedlo k odstranění sporů mezi ní a OZNŘ. Sporná hranice byla podle stěžovatelky nesprávně zobrazena, neboť u jednotlivých bodů nejsou dodrženy úhly podle původní analogové mapy. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že lomovému bodu 971 byl přiřazen bod kvality odpovídající původnímu obsahu operátu. Hranice totiž nebyla převzata z původního operátu (mapy), ale podle opravy provedené neměřickým záznamem č. 97. Konečně se krajský soud dostatečně nevypořádal ani se zobrazením hranice v geometrických plánech a dalších podkladech od akreditovaných odborníků, které stěžovatelka navrhla k důkazu. [12] V doplnění kasační stížnosti stěžovatelka zdůraznila, že má s OZNŘ spory týkající se průběhu hranice již od roku 1996 a výsledek posuzované věci bude mít dopad i na jiná řízení. Dále namítá, že v neměřickém záznamu č. 97 katastrální úřad vytvořil zcela nový průběh sporné hranice, k čemuž nemá pravomoc. Navíc ovlivnil výměru pozemků, byť vzniklá odc