6 As 17/2022 — Nejvyšší správní soud

6 As 17/2022- 25 - text  6 As 17/2022 - 27 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Českomoravská komoditní burza Kladno, sídlem náměstí Sítná 3127, Kladno, zastoupená Mgr. Jaroslavem Borovičkou, LL.M., advokátem, sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, sídlem Na Františku 32, Praha 1, týkající se žaloby proti rozhodnutí ministryně průmyslu a obchodu ze dne 21. 9. 2018, č. j. MPO66744/18/ 21100/01000, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2022, č. j. 5 A 236/201842, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Žalovaný (dále též „ministerstvo“) vydal dne 18. 7. 2018 pod č. j. MPO 31954/18/ 41700/41000 usnesení, kterým zastavil řízení o žádosti žalobkyně o udělení státního povolení ke změně statutu žalobkyně. Požadovaná změna spočívala v novém vymezení předmětu burzovních obchodů, konkrétně ve změně komodit, které jsou předmětem burzovních obchodů. Ve statutu tak byla namísto dosavadní kategorie „zdravotnické materiály“ nově uvedena kategorie „zdravotnické prostředky“ a výčet komodit byl doplněn o další kategorii „léčivé přípravky“. Žalobkyně k žádosti připojila usnesení valné hromady o změně statutu, nové znění statutu a notářský zápis osvědčující rozhodnutí valné hromady. Žalovaný usnesením ze dne 10. 5. 2018, č. j. MPO 31954/18/41700/41000, vyzval žalobkyni k doplnění žádosti o projekt technickoorganizačního zajištění provozu obchodování s uvedenými komoditami (tzv. prefeasibility study, neboli studie proveditelnosti) s odkazem na § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, k doplnění této náležitosti stanovil lhůtu 30 dnů a řízení přerušil. Žalobkyně požadovaný projekt nedoplnila, a to ani poté, co došlo k zamítnutí rozkladu proti usnesení o přerušení řízení rozhodnutím ministryně průmyslu a obchodu ze dne 13. 7. 2018, č. j. MPO 49880/18/21100/01000. [2] Proti usnesení žalovaného o zastavení řízení se žalobkyně bránila rozkladem, který ministryně průmyslu a obchodu zamítla rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku a prvostupňové rozhodnutí o zastavení řízení potvrdila. Nepřisvědčila námitce, že požadavek na doplnění projektu přesahoval rámec náležitostí vyžadovaných zákonem pro povolení změny statutu. Ministryně dospěla k závěru, že pokud se požadovaná změna statutu týkala rozšíření působnosti žalobkyně o další obchodovatelné komodity, byla s ohledem na charakter těchto komodit a požadavek transparentního obchodování výzva k doložení projektu (studie proveditelnosti) opodstatněná. [3] Žalobkyně napadla rozhodnutí ministryně průmyslu a obchodu žalobou, kterou Městský soud v Praze rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. Neztotožnil se s námitkou žalobkyně, že navzdory jednoznačnému obsahu žádosti, která směřovala pouze ke změně statutu, po ní žalovaný neoprávněně požadoval také doložení projektu, ačkoli tuto náležitost je žalovaný oprávněn žádat pouze v případě rozhodování o žádosti o povolení k vlastnímu provozování burzy. Městský soud přisvědčil závěrům obsaženým v rozhodnutí ministryně průmyslu a obchodu, že v daném případě (s ohledem na povahu komodit, o něž měl být rozšířen výčet komodit obchodovatelných na burze) měla rozhodovací pravomoc ministerstva charakter povolovací, nikoli pouze formálně registrační. Městský soud nesouhlasil ani s námitkou porušení zásady legitimního očekávání. Připomněl, že v případě předchozí změny statutu, ke které došlo rozšířením obchodovatelných komodit o zdravotnický materiál, nebyl projekt požadován, neboť pojem „zdravotnický materiál“, který není zákonem definován, byl a je používán pro širokou škálu spotřebního materiálu užívaného ve zdravotnictví. Pokud ale žalobkyně učinila předmětem žádosti také lékařské přípravky a zdravotnické prostředky, definované zákonem, nejednalo se o srovnatelnou situaci, která by zakládala legitimní očekávání. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační stížnost. Shodně jako v podané žalobě zpochybnila požadavek žalovaného na doložení projektu, přičemž v této souvislosti namítala, že na burze lze obchodovat toliko zastupitelné a standardizované komodity, přičemž konkrétní specifikace zboží je předmětem následných regulací a specifikací produktů v burzovních pravidlech. Pro realizaci burzovního obchodu tedy nepostačuje pouhá změna výčtu obchodovatelných komodit. Stěžovatelka dále upozornila, že navzdory přesvědčení o nezákonnosti požadavku projekt doplnila v rámci odvolání (posouzeného jako rozklad) proti usnesení žalovaného o zastavení řízení. Pokud se tedy ministryně průmyslu a obchodu dodatečně doloženým projektem nezabývala, bylo řízení zatíženo vadou. Městský soud měl z tohoto důvodu rozhodnutí ministryně průmyslu a obchodu zrušit a věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení, v němž by bylo věcně posouzeno naplnění podmínek pro vyhovění žádosti a povolení změny statutu. Stěžovatelka městskému soudu také vytýkala, že se nevypořádal s omezením rozhodovací pravomoci žalovaného dle § 6 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, dle kterých je možno souhlas se změnou statutu neudělit toliko v případě rozporu změny statutu s právními předpisy nebo za situace, kdy by navrhovaný druh burzovních obchodů mohl ohrozit trh základních surovin, s nimiž má být na burze obchodováno. [5] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry městského soudu. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [6] Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že není důvodná. [7] Podle § 5 odst. 1 zákona o komoditních burzách je k provozování burzy třeba státní povolení (dále jen „povolení“) Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství v oblastech jejich působnosti (dále jen „příslušný orgán státní správy“). Dle odst. 2 písm. c) téhož ustanovení zákona příslušný orgán státní správy udělí povolení k provozování burzy na žádost zakladatelů burzy přede dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku, které po vzniku burzy na ni přechází, a to za podmínek, že zakladatelé doloží, že burza bude mít ke dni zahájení provozu dostatečné finanční, materiální, personální a organizační předpoklady pro provozování burzy vzhledem k předpokládanému rozsahu činnosti a zaměření burzy. [8] Podle § 5 odst. 5 věty první a druhé zákona o komoditních burzách platí, že povolení je třeba též k návrhu na změnu názvu burzy, statutu, řádu burzovního rozhodčího soudu a na přijetí za člena burzy, s výjimkou člena burzy podle § 17 odst. 1 písm. b), jinak jsou změny nebo vznik členství neplatné. K žádosti o povolení změny názvu nebo statutu burza přiloží usnesení valné hromady o změně statutu a nové znění statutu. [9] Městský soud v napadeném rozsudku ve shodě se správními orgány obou stupňů dospěl ke správnému závěru, že změna statutu spočívající ve výčtu komodit obchodovatelných na burze, konkrétně v tom, že namísto dosavadní kategorie „zdravotnické materiály“ bude ve statutu nově uvedena kategorie „zdravotnické prostředky“ a výčet bude doplněn o kategorii „léčivé přípravky“, představuje rozšíření okruhu obchodovatelných komodit na burze provozované stěžovatelkou. S odkazem na definice léčivých přípravků a zdravotnických prostředků obsažené v zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), a v zákoně č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, a s účinností od 1. 4. 2015 upřesněné v zákoně č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, pak správně dovodil, že stěžovatelčino tvrzení, že toliko požádala o povolení ke změně statutu spočívající v pouhém formálním přejmenování označení komodity, neodpovídá zákonným definicím, a je tedy tvrzením nepřesným a zavádějícím. [10] V souzeném případě soud správně nepřehlédl, že se podanou žádostí o změnu statutu podstatným způsobem věcně měnil charakter komoditní burzy tím, že mělo dojít k rozšíření její působnosti o komodity odlišné od původně povolených, nadto o komodity specifické, jejichž vstup na trh a obchodování s nimi je podmíněno registracemi a licencemi Státního ústavu pro kontrolu léčiv, resp. Ministerstva zdravotnictví. Bylo proto požadavkem zcela legitimním, aby žalovaný zkoumal žádost o změnu statutu a naplnění zákonných podmínek nikoli pouze formálně, ale též z materiálního hlediska. V opačném případě by se totiž zcela vytrácela podstata a smysl povolovacího mechanismu a udělování povolení by se stalo zcela nadbytečným. Komoditní burza by pak mohla burzovní obchody organiz