8 As 103/2022 — Nejvyšší správní soud

8 As 103/2022- 59 - text  8 As 103/2022-66 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: CHANCE a.s., se sídlem Politických vězňů 156, Beroun, zast. Mgr. Robertem Nešpůrkem, LL.M., advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, proti rozhodnutí ministryně financí ze dne 18. 1. 2021, čj. MF-5024/2019/3901-20, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2022, čj. 10 Af 6/2021-67, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2022, čj. 10 Af 6/2021-67, se ruší. II. Rozhodnutí ministryně financí ze dne 18. 1. 2021, čj. MF-5024/2019/3901-20, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 24 456 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jejího zástupce Mgr. Roberta Nešpůrka, LL.M., advokáta. Odůvodnění: [1] Jádrem sporu projednávané věci je povaha bonusových prostředků poskytovaných žalobkyní nově registrovaným účastníkům hazardní hry. Konkrétně, zda jejich poskytnutím žalobkyně porušila zákonem stanovený zákaz přijímání a vyplácení nepeněžitých vkladů. Nejvyšší správní soud však v této věci převážně vychází z již dříve vyslovených judikaturních závěrů, jelikož neshledal důvody, pro které by se od nich odchýlil. I. Vymezení věci [2] Žalobkyně v květnu 2018 poskytovala osobám za registraci k účasti na hazardní hře na svých webových stránkách po prvním vložení peněžních prostředků a odsouhlasení příslušných podmínek bonusový prostředek – tzv. Vegas vstupní bonus. Ten byl poskytnut v bodech odpovídajících hodnotě prvního vkladu peněžních prostředků hráče na jeho uživatelské konto (s maximálním limitem 5000) a umožňoval účastníkům hazardní hry účastnit se technické hry prostřednictvím internetu. Mohl být použit k úhradě sázky, ale nešlo jej převést na registrovaný platební prostředek nebo vybrat v hotovosti. To bylo možné až po uskutečnění sázek ve výši několikanásobku poskytnutého bonusu. [3] Žalovaný dospěl k závěru, že Vegas vstupní bonus je nepeněžité povahy. Uvedl, že žalobkyně právě tyto bonusové prostředky přijímala jako sázky a výhry z těchto her vyplácela formou navyšování bonusových prostředků. Tím porušila § 7 odst. 4 a § 10 odst. 1 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, tedy ustanovení zakazující přijímání nepeněžitých vkladů a vyplácení výher v nepeněžité podobě. Dopustila se tak přestupků podle § 123 odst. 1 písm. h) a j) zákona o hazardních hrách. Žalovaný jí za uvedené jednání uložil pokutu ve výši 750 000 Kč. Ministryně financí k rozkladu žalobkyně potvrdila prvostupňové rozhodnutí v záhlaví uvedeným rozhodnutím. [4] Proti rozhodnutí ministryně financí se žalobkyně bránila žalobou, kterou Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. V první řadě neshledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným. Byť ministryně výslovně nereagovala na každou jednotlivou rozkladovou námitku, předestřela stěžejní právní názor, kterým popřela podstatu argumentace žalobkyně. To, že žalobkyně se závěry správních rozhodnutí nesouhlasila, je otázkou právního posouzení, nikoliv přezkoumatelnosti. [5] Ohledně povahy Vegas vstupního bonusu městský soud přisvědčil názoru správních orgánů, že se jednalo o bonusové prostředky nepeněžité povahy až do okamžiku, kdy byly splněny podmínky pro jejich přeměnu na peníze a prostředky mohly být hráči vyplaceny. Žalobkyně bonus účastníkovi přidělila „navíc“, a to v hodnotě odpovídající vkladu. Byť měl v uživatelském prostředí podobu virtuálních peněz, jednalo se stále jen o nepeněžní prostředek přidělený žalobkyní a určený k sázkám v hazardní hře. Ze strany účastníka hazardní hry nebyl krytý žádnou vlastní finanční částkou. Vegas vstupní bonus byl tedy dle názoru městského soudu až do okamžiku jeho vyplacení nepeněžitým prostředkem určeným k sázkám v žalobkyní provozované hazardní hře. [6] Městský soud zdůraznil, že zákaz účasti ve hře za nepeněžité prostředky směřuje k zabránění sázkám směřujícím proti zájmům účastníka. Nepeněžitá sázka (tím spíše poskytnutá ze strany provozovatele) a výhry nepeněžité povahy, které účastníka opravňovaly k další účasti v hazardní hře, nesměřovaly k jeho ochraně, neboť ho motivovaly k další účasti ve hře bez vsazení vlastních finančních prostředků. Ze strany žalobkyně šlo o podbízení zdánlivé nezávadnosti dalšího hraní, s cílem prodloužení zájmu o hazardní hru, což je v rozporu se smyslem zákona. [7] Dále městský soud nepovažoval za důvodnou žalobní námitku, že žalovaný nepřípustně rozšířil definici hazardní hry tím, že pod ni zahrnul hru žalobkyně, která měla být spotřebitelskou soutěží. Jestliže bonusové prostředky jsou nepeněžité prostředky určené k účasti v hazardní hře, nebyl Vegas vstupní bonus ani hazardní hrou a ani spotřebitelskou soutěží. Tím správní orgány pouze sdělily právní názor na povahu bonusových prostředků. Argumentace rozšiřováním definice se proto míjela s podstatou projednávané věci. [8] Žalobkyně dále namítala, že výklad žalovaného vychází z chybných závěrů Stanoviska Ministerstva financí čj. MF-30513/2016-3402-19 (dále jen „stanovisko“). Konkrétně poukazovala na část stanoviska, dle níž pokud plnění směřuje od provozovatele k hráči a závisí na náhodě, jedná se vždy o výhru z hazardní hry. Městský soud však uzavřel, že žalovaný se tohoto stanoviska v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí nedovolával. Žalobkyně teprve v rozkladu uvedla, že se pouze domnívá, že z něj žalovaný vyšel. [9] Důvodnou městský soud neshledal ani námitku nerovného přístupu při posuzování obdobných marketingových aktivit fungujících na českém trhu. V žalobkyní uvedených příkladech šlo o soutěže podmíněné prvotním nákupem zboží či služeb. Za tento nákup obdržel spotřebitel poukaz k účasti na spotřebitelské hře o možnou cenu. O povaze těchto her coby spotřebitelských soutěží proto nebylo pochyb, v čemž se od Vegas vstupního bonusu lišily. Městský soud dodal, že byť se ministryně s touto rozkladovou námitkou výslovně nevypořádala, nemělo to vliv na zákonnost jejího rozhodnutí. Stále byl totiž zjevný právní názor, že Vegas vstupní bonus tvoří nepeněžité prostředky užité a výhrou získané k účasti v hazardní hře v rozporu s § 7 a § 10 zákona o hazardních hrách. [10] V neposlední řadě městský soud nepřisvědčil námitce nedostatečného posouzení materiální stránky přestupků. Odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázalo na obecně známé negativní následky účasti v hazardní hře a v projednávané věci obstálo, neboť ta se nijak zásadně nevymykala těmto obecně známým skutečnostem. Efektu účasti v hazardní hře za užití Vegas vstupního bonusu si podle městského soudu žalobkyně jistě byla vědoma. Ostatně sama v žalobě uvedla, že jí Vegas vstupní bonus nepřináší přímý zisk, ale jde o náklad vynaložený na získání a udržení zákazníků. Tím sama stanovila účel bonusu za účelem dosahování zisku. Jako profesionálka v oblasti hazardních her si proto musela být vědoma, v čem spočívá udržení zákazníků a jaké následky to pro ně může mít. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí pro ni proto muselo být zcela srozumitelné, v čem má spočívat materiální stránka jejího jednání. II. Obsah kasační stížnosti a další vyjádření účastníků [11] Stěžovatelka napadla rozsudek městského soudu kasační stížností. Jako první namítala jeho nepřezkoumatelnost. Nesouhlasila s tím, že ministryně financí předestřela v odůvodnění svého rozhodnutí ucelený právní názor. Kdyby tuto podmínku přezkoumatelnosti její rozhodnutí splňovalo, nemusel by z něj městský soud vyvozovat implicitní závěry. Stěžovatelka nerozporovala judikaturu, která nevyžaduje od správních orgánů detailní odpověď na každou vznesenou námitku. Správní rozhodnutí však zcela opomenula vznesené námitky, případně je nesprávně interpretovala či vypořádala pouze obecně. Největší část napadeného rozhodnutí tvořila jen rekapitulace rozkladové argumentace. [12] Dále namítala, že napadený rozsudek je nezákonný z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Již od začátku řízení tvrdila a dokládala, že Vegas vstupní bonus je spotřebitelskou soutěží, nikoliv hazardní hrou. Jednalo se o marketingový nástroj, který nemohl generovat zisk. Bonusové prostředky totiž poskytovala sama stěžovatelka a v případě nesplnění podmínky protočení zde nebyla pro účastníka hazardní hry žádná sankce. Ten proto nemohl utrpět ekonomickou ztrátu, na rozdíl od toho, kdyby se účastnil hazardní hry na základě nepeněžitého vkladu. Poskytnuté bonusové prostředky proto nebyly součástí hazardní hry, nýbrž spotřebitelské soutěže stojící vedle hazardní hry. Účelem Vegas vstupního bonusu nebylo dosažení zisku a zákon o hazardních hrách se na něj nevztahoval. Proto nebylo možné jej považovat za poukaz k účasti na hazardní hře. Žalovaný i městský soud většinou pouze odmítli takto předloženou argumentaci, aniž by se ji snažil