1 As 164/2024 — Nejvyšší správní soud

1 As 164/2024- 57 - text  1 As 164/2024 - 58 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobce: Mgr. P. V., zastoupen Mgr. JUDr. Janem Burešem, Ph.D., advokátem sídlem Václavské náměstí 807/64, Praha 1, proti žalovanému: ministr vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 9. 2023, č. j. MV1239026/SO2023, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2024, č. j. 18 Ad 9/2023  53, takto: I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek. II. Žalobci se ukládá povinnost zaplatit ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce byl propuštěn ze služebního poměru na základě předchozího kázeňského rozhodnutí a byl mu přiznán výsluhový příspěvek. Správní soudy následně zrušily rozhodnutí o propuštění žalobce a příslušný správní orgán řízení o propuštění ze služebního poměru zastavil. Z toho důvodu správní orgány také rozhodly o zastavení výplaty výsluhového příspěvku, o zániku nároku žalobce na tento příspěvek a také o povinnosti vydat bezdůvodné obohacení představované již vyplacenými výsluhovými příspěvky ve výši 943 464 Kč. Žalovaný nevyhověl odvolání žalobce proti posledně zmíněnému rozhodnutí a městský soud podanou žalobu zamítl. II. Návrh na přiznání odkladného účinku a vyjádření žalovaného [2] Proti rozsudku městského soudu brojil žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností, se kterou spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Ten odůvodnil vysokou částkou, kterou po něm žalovaný požaduje. Postupně vyplácené výsluhové příspěvky žalobce pochopitelně v průběhu let spotřebovával a v současné době nedisponuje dostatečnými finančními rezervami pro uhrazení celé částky, navíc do osmi dnů od právní moci rozhodnutí. Proto se domnívá, že povinnost uhradit požadovanou částku má likvidační dopady. Naopak žalovanému hrozí újma, která je s ohledem na jeho rozpočet jen minimální. Dále stěžovatel poukazuje na to, že zákonná úprava v případě rozhodnutí o povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení přiznává odkladný účinek odvolání i žalobě (§ 190 odst. 4 a § 196 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). [3] Žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku poukázal na to, že je velmi stroze odůvodněn, a nesouhlasí s ním. Připomněl, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je výjimečným institutem. Stěžovatel netrpí hmotnou nouzí, není bez příjmu či jeho příjmy z objektivních důvodů nevypadly. Žalovaný zároveň nesouhlasil s tím, že by stěžovatel neměl úspory – žalovaný mu totiž ke konci roku 2022 vyplatil doplatek služebního příjmu v celkové výši téměř 3 mil. Kč a ponechal mu i tzv. odchodné ve výši přibližně 165 000 Kč. K těmto částkám stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku ovšem nic netvrdil a neprokazoval. Žalovaný se proto domníval, že splnění povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení nemá likvidační povahu. Stěžovatel navíc o možnosti, že mu správní orgány uloží povinnost vydat bezdůvodné obohacení, věděl nejméně od června 2023, kdy bylo správní řízení o bezdůvodném obohacení zahájeno. Žalovaný proto navrhl zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [4] Kasační stížnost nemá podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; užije přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem (srov. též usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, č. j. 10 Ads 99/2014  58, č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24). [5] Je úkolem stěžovatele, aby dostatečně podrobně a určitě tvrdil hrozbu nepoměrně větší újmy (usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012  32) a tu také řádně doložil (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015  50). Naopak není úkolem Nejvyššího správního soudu, aby za navrhovatele zjišťoval či dokazoval důvody pro přiznání odkladného účinku (usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, č. j. 8 As 65/2011  74; nověji pak např. ze dne 17. 4. 2024, č. j. 6 As 61/2024  58, bod 8). [6] Nejvyšší správní soud v projednávané věci shledal, že stěžovatel tvrdil hrozbu nepoměrně větší újmy nedostatečně, a to zejména s ohledem na to, že z vyjádření žalovaného a jím předložených dokumentů plyne, že správní orgány stěžovateli vyplatily na konci roku 2022 téměř 3 mil. Kč jako doplatek služebního příjmu za dobu, po kterou nebyl považován za příslušníka ozbrojeného sboru a pobíral výsluhový příspěvek. Stěžovatel tedy disponoval finančními prostředky, které trojnásobně převyšovaly souhrn výsluhových příspěvků. Správní řízení o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 943 464 Kč pak bylo zahájeno dne 11. 5. 2023, tj. přibližně půl roku po tom, co stěžovatel obdržel výše uvedený doplatek služebních příjmů. Od tohoto okamžiku muselo být stěžovateli zřejmé, že správní orgány po něm budou vyplacené výsluhové příspěvky požadovat zpět. K osudu těchto prostředků se však stěžovatel v návrhu nikterak nevyjádřil a pouze tvrdil a doložil aktuálně nízký finanční zůstatek na svém bankovním účtu spolu s výší platu necelých 36 000 Kč měsíčně, který pobírá. Neučinil tak ani v reakci na vyjádření žalovaného, které mu kasační soud zaslal na vědomí. Za takové situace je toto omezené tvrzení stěžovatele nedostatečné k tomu, aby soud mohl učinit závěr o újmě, která stěžovateli skutečně hrozí. [7] Důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti pak nemůže být ani argumentace stěžovatele, že lhůta osmi dní pro zaplacení celé částky je likvidační. Účelem odkladného účinku je ochrana před nemožností či neúměrnou obtížností navrácení původního stavu v případě vyhovujícího soudního rozhodnutí a zajištění účinného soudního přezkumu (usnesení rozšířeného senátu č. j. 10 Ads 99/2014  58, bod 22). Odkladný účinek neslouží k prodloužení času, který je účastníku řízení určen ke splnění uložené povinnosti. Ostatně i pokud by soud na tuto argumentaci přistoupil, tak stěžovatel měl přibližně rok – a nikoliv pouze tvrzených osm dní – na to, aby zajistil prostředky na úhradu požadované částky, protože až do právní moci napadeného rozsudku byla uložená povinnost nevymahatelná (§ 196 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů). [8] Kasační soud také podotýká, že pouze ze skutečnosti, že odvolání a žaloba mají ze zákona odloženou vykonatelnost, nelze dovozovat nárok na odkladný účinek kasační stížnosti. To vyplývá z povahy kasační stížnosti jako mimořádného opravného prostředku (§ 107 s. ř. s.) i mimořádnosti přiznávání odkladného účinku, které nemá být pravidlem (usnesení rozšířeného senátu č. j. 10 Ads 99/2014  58, bod 25). IV. Závěr [9] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelovu návrhu nevyhověl a odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal. [10] Návrh na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) poplatkové povinnosti, která vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na přiznání odkladného účinku a uložena povinnost soudní poplatek zaplatit (usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023  21, bod 23). Stěžovatel není osobou osvobozenou, a proto mu Nejvyšší správní soud výrokem II. tohoto usnesení uložil povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Ten je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na pokladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet Nejvyššího správního soudu č. 3703–46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010416424. V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 28. srpna 2024 Ivo Pospíšil předseda senátu