10 As 102/2024 — Nejvyšší správní soud

10 As 102/2024- 74 - text  10 As 102/2024 - 77 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové, soudce Faisala Husseiniho a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: obec Kozlov, Kozlov 68, Velký Beranov, zast. advokátkou JUDr. Boženou Zmátlovou, Dvořákova 5, Jihlava, proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, Jihlava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Svaz vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO, Žižkova 1867/93, Jihlava, zast. advokátem JUDr. Oldřichem Chudobou, Při trati 1084/12, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 3. 2020, čj. KUJI 27549/2020, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2024, čj. 29 A 50/2020197, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2024, čj. 29 A 50/2020197, s e r u š í a věc s e v r a c í krajskému soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] V nynější věci NSS posuzoval další z dlouhé řady sporů vedených mezi obcemi vystoupivšími ze Svazu vodovodů a kanalizací JIHLAVSKO a tímto svazkem. Konkrétně se jednalo o spor mezi svazkem a obcí Kozlov o vlastnictví vodohospodářského majetku vybudovaného činností svazku a přezkoumatelnost rozhodnutí krajského úřadu. Ačkoli NSS zrušil rozsudek krajského soudu pro nepřezkoumatelnost, rovněž se v tomto rozsudku vymezil proti postupu krajského úřadu, který ve svém rozhodnutí pouze nastínil řadu sporných otázek a jejich další posouzení přenechal pro jejich složitost na dalších orgánech – zejména správních soudech. I. Vymezení věci [2] Obec Kozlov podala u krajského úřadu návrh na určení vlastnického práva a vydání majetku z titulu vypořádání majetkových práv z jejího ukončeného členství ve svazku. Krajský úřad návrh posoudil jako spor z veřejnoprávní smlouvy. Výrokem I krajský úřad zamítl návrh obce na stanovení povinnosti svazku předat obci majetek specifikovaný v návrhu smlouvy ze dne 27. 1. 2015 (jednalo se o majetek vybudovaný činností svazku – pozn. NSS). Výrokem III krajský úřad zamítl návrh obce na určení vlastnického práva k tomuto majetku. Výrokem V krajský úřad zamítl návrh obce na stanovení povinnosti svazku vydat obci originály majetkové a provozní evidence k tomuto majetku. Výrokem VII krajský úřad uložil obci povinnost nahradit svazku náklady řízení ve výši 47 820 Kč. [3] Proti rozhodnutí krajského úřadu podala obec žalobu ke krajskému soudu, kterou se domáhala zrušení rozhodnutí krajského úřadu v uvedených výrocích. [4] Krajský soud žalobě vyhověl a rozhodnutí krajského úřadu v napadených výrocích pro nepřezkoumatelnost zrušil. Krajský úřad podle krajského soudu dospěl k závěru, že nároky obce na vydání vodohospodářského majetku byly promlčeny, a zamítl je. Zároveň krajský úřad uvedl, proč podle něj promlčení nastalo, avšak nepředložil jakoukoli argumentaci či logické úvahy, jež by krajský soud mohl následně podrobit přezkumu. Krajský úřad nejprve vyjmenoval jednotlivé varianty, podle nichž mohla být dle jeho názoru věc posouzena. Následně uvedl, že „tyto a mnohé další otázky bude muset orgán, který bude toto rozhodnutí přezkoumávat (ať již ministerstvo, či správní nebo občanské soudy), posoudit a zodpovědět. Krajský úřad cítí velkou nejistotu ve svém rozhodování, přesto se nakonec rozhodl posoudit tento nárok (tuto větu ze stanov) jako závazek odpůrce uzavřít kvazi darovací smlouvu, kdy by měl odpůrce zmiňovaný majetek převést (darovat) vystoupivší obci. Z tohoto důvodu se dle krajského úřadu jedná o závazkové právo, které se promlčuje v obecné tříleté lhůtě. Vznesený nárok jako takový je proto dle názoru krajského úřadu promlčen“. K závěru, že svazek a obec uzavřely „kvazi darovací smlouvu“, krajský úřad dospěl bez jakéhokoliv odůvodnění a na tomto závěru postavil své rozhodnutí. Rozhodnutí krajského úřadu tedy bylo nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. II. Shrnutí argumentů kasační stížnosti, vyjádření krajského úřadu a obce Kozlov Kasační stížnost [5] Proti rozsudku krajského soudu podal svazek jako osoba zúčastněná na řízení kasační stížnost. V první a obsáhlé části kasační stížnosti svazek nejprve představil historii sporu včetně podstatných skutečností a podkladů. Ve druhé části kasační stížnosti poté svazek namítl, že krajský soud věc nesprávně právně posoudil. Svazek nesouhlasí s tím, že by rozhodnutí krajského úřadu bylo nepřezkoumatelné. [6] Krajský úřad ve svém rozhodnutí podle názoru svazku uvedl všechny úvahy vedoucí k zamítnutí nároků obce. Nejprve se krajský úřad zabýval povahou majetku vybudovaného činností svazku a dospěl k jednoznačnému a přezkoumatelnému závěru, že svazek je vlastníkem tohoto majetku (srov. s. 6 až 8 rozhodnutí). Zde ostatně krajský soud nepřezkoumatelnost rozhodnutí neshledal. [7] Následně na s. 8 až 10 rozhodnutí se krajský úřad zabýval otázkou promlčení nároků obce. Krajský úřad konkrétně uvedl, že v daném případě je vznesení námitky promlčení důvodné. Konstatoval přitom, že posouzení otázky promlčení je v daném případě velmi složité, neboť situaci nejde jednoduše podřadit pod žádnou situaci předvídanou občanským zákoníkem. Dle krajského úřadu bylo třeba tento případ posuzovat zcela individuálně a krajský úřad rovněž nastínil všechny otázky, které při svých úvahách bral v potaz. Přitom krajský úřad uvedl jasný a přezkoumatelný závěr (citovaný výše v bodě 4). Podle svazku tento závěr umožňoval věcný přezkum rozhodnutí krajského úřadu a krajský soud neměl zrušit rozhodnutí krajského úřadu pro nepřezkoumatelnost. [8] Krajský soud svým rozsudkem pouze oddálil věcné posouzení sporu. O přezkoumatelnosti rozhodnutí krajského úřadu svědčí i část obiter dictum rozsudku krajského soudu, ve které krajský soud upozornil na aktuální judikaturu NSS. I tato pasáž nasvědčuje tomu, že rozhodnutí krajského úřadu bylo dostatečně odůvodněno a krajský soud měl spor věcně posoudit. Vyjádření krajského úřadu [9] Ke kasační stížnosti se vyjádřil krajský úřad. Krajský úřad shodně jako svazek považuje své rozhodnutí za přezkoumatelné. Krajský soud měl prostor pro to, aby se zabýval věcným hodnocením věcí a zejména právě stěžejní otázkou promlčení nároků obce. [10] Krajský soud se podle krajského úřadu navíc vůbec nezabýval první částí nynějšího sporu – otázkou, zda krajský úřad správně posoudil vlastnictví majetku vybudovaného činností svazku. Posouzení této otázky předchází posouzení promlčení nároků obce. Pokud by totiž krajský soud dospěl k závěru, že krajský úřad špatně posoudil vlastnictví daného majetku, tj. že daný majetek není ve vlastnictví svazku, ale obce, otázka promlčení by v takovém případě vůbec nebyla namístě. Vyjádření obce Kozlov [11] Ke kasační stížnosti se vyjádřila i obec Kozlov. Ta ovšem přednesla především argumenty směřující proti věcnému posouzení věci – tedy proti závěru o určení vlastnického práva ke spornému majetku a promlčení jejích nároků vůči svazku. Obsáhle přitom zrekapitulovala skutkových vývoj věci i obsah podstatných dokumentů – zejména stanov. K nepřezkoumatelnosti rozhodnutí krajského úřadu se obec nevyjádřila. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [12] Kasační stížnost je důvodná. Krajský soud se ve svém rozsudku vůbec nezabýval otázkou určení vlastnického práva ke spornému vodohospodářskému majetku. Jeho rozsudek je proto nepřezkoumatelný. [13] Úvodem NSS považuje za nutné upozornit všechny zúčastněné na předmět nynějšího řízení. Kasační stížnost je podle § 102 s. ř. s. opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení domáhá zrušení soudního rozhodnutí. V kasačním řízení tedy NSS primárně přezkoumává rozsudek krajského soudu. [14] Z rozsudku krajského soudu je zřejmé, že krajský soud zrušil rozhodnutí krajského úřadu z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti v části, ve které krajský úřad posuzoval otázku promlčení nároků obce na vydání sporného vodohospodářského majetku. Věcným posouzením se krajský soud právě pro nepřezkoumatelnost rozhodnutí krajského úřadu prozatím nezabýval. Tím spíše se však věcným posouzením věci nemůže zabývat NSS v nynějším kasačním řízení. Tímto vymezením věci NSS odpovídá zejména na nepřiléhavou argumentaci obce Kozlov, která ve svém vyjádření ke kasační stížnosti zpochybňuje především samotné věcné posouzení sporu, které ale předmětem tohoto řízení není. III.A Rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný [15] S posouzením věci krajským soudem však NSS nesouhlasí, a to z následujícího důvodu. [16] Jak upozornil krajský úřad ve svém vyjádření ke kasační stížnosti, krajský soud se ve svém rozsudku vůbec nezabýval první spornou otázkou celého sporu – tedy otázkou určení vlastnického práva k nyní spornému vodohospodářskému majetku. Krajský úřad ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že vlastnické právo k nyní spornému majetku náleží svazku, a v návaznosti na tento závěr poté posuzoval promlčení nároků obce na vydání tohoto majetku. Obec