2 Afs 285/2023 — Nejvyšší správní soud

2 Afs 285/2023- 40 - text  2 Afs 285/2023 - 46 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudců Sylvy Šiškeové a Karla Šimky v právní věci žalobkyně: B e H o spol. s r. o., se sídlem Staré Ransko 90, Krucemburk, zast. JUDr. Sylvou Kopeckou, advokátkou se sídlem Zborovská 1023/21, Praha 5, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 5. 2021, č. j. 20247/21/500010611712343, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 7. 2023, č. j. 30 Af 45/2021151, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Tato věc se týká odvodu za porušení rozpočtové kázně. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytlo žalobkyni dotaci ve výši 11 200 000 Kč na realizaci projektu „Pořízení zařízení na zvýšení efektivity a kvality výroby“. Finanční úřad pro Kraj Vysočina (správce daně) žalobkyni platebním výměrem ze dne 21. 10. 2019 vyměřil odvod za porušení rozpočtové kázně do Národního fondu ve výši 4 385 088 Kč. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a platební výměr potvrdil. [2] Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného bránila u Krajského soudu v Brně, který žalobu zamítl. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [3] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) v kasační stížnosti namítla, že nabídka dodávky 3 ks boxů na povrchovou úpravu ocelových a nerezových materiálů společnosti Pelarco s.r.o. (dále „Pelarco“) neměla být vyřazena, neboť dodavatel pouze zvolil u nabízeného parametru jiné vyjádření než číselné. To neodporuje pravidlům pro výběr dodavatelů spjatým s rozhodnutím o poskytnutí dotace. Stejně tomu bylo v případě nabídnutého termínu provedení díla. Rozhodné bylo datum realizace projektu, s nímž byli uchazeči seznámeni. Nesprávné je i zjištění ve vztahu k mostovým jeřábům o nosnosti 5 t. I když dodavatel uvedl parametry, které se měly týkat jiné části zadávací dokumentace, bylo zcela jasné, jaký typ a model nabízí. Tato argumentace se podle stěžovatelky vztahuje i k části zakázky týkající se čtyř poloautomatických brusek a leštiček nerezu, dvou mostových jeřábů o nosnosti 3,2 a 10 t a dvou jeřábů o nosnosti 5 t. [4] Vyřazení nabídky pro administrativní nedostatek by bylo přepjatým formalismem a odporovalo by bodu 3 pravidel pro výběr dodavatelů platných od 13. 1. 2014 (dále jen „pravidla pro výběr dodavatelů“) a § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Příjemce dotace byl vázán nejen termínem realizace projektu, ale také tzv. principy 3E plynoucími ze zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Vypsání nového zadávacího řízení kvůli formálním nedostatkům by bylo s těmito pravidly v rozporu. [5] Stěžovatelka dále nesouhlasí s tím, že se dopustila aktivace. V průběhu řízení upozorňovala, že zákon tento pojem nedefinuje a ona jeho obsah neznala. Argument, že si měla nejasnosti vykomunikovat s poskytovatelem dotace, je nelogický. Stěžovatelka zjistila až později, že se její chápání pojmu aktivace nekryje s významem, jaký mu přikládají správní orgány. Výklad tohoto pojmu je v publikacích, na které odkazovaly správní orgány, rozdílný. Proto bylo pořízeno odborné vyjádření Hany Pechanové, které krajský soud chybně nezohlednil. [6] Podle stěžovatelky jsou její odkazy na judikaturu NSS přiléhavé. Navíc nemůže být postižena za to, že jí nebyl znám výklad pojmu užívaný správním orgánem. S ohledem na zásadu in favorem libertatis, popř. in dubio mitius, musí být zvolen výklad pro účastníka příznivější. Pojem aktivace totiž nemá jednotný význam. Odborná literatura není formálním pramenem práva. [7] Rozsudek NSS ze dne 13. 9. 2018, č. j. 2 Afs 431/201724, nebyl v rozhodné době ještě vydán. Klíčovou otázkou není pouze výklad pojmu aktivace. Objektivní rovinou je výklad pojmu, subjektivní potom to, zda lze stěžovatelce vytýkat, že tento výklad neznala. Stěžovatelka nemohla předjímat, jak pojem aktivace vyloží správní orgány. [8] Neuplatněním smluvní pokuty vůči vybranému dodavateli stěžovatelka neporušila zásady zákazu diskriminace a rovného zacházení. Zadavatel není povinen ve všech případech požadovat smluvní pokutu. Závěr, že se pro nižší rizikovost zakázky mohlo přihlásit více uchazečů, není opodstatněný. Rizikovost hodnotili všichni uchazeči stejně. Ani společnost Pelarco nemohla předvídat, že stěžovatelka neuplatní smluvní pokutu. [9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrval na svých závěrech, jež podle něj mají oporu ve správním spise, a ztotožnil se s krajským soudem. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [10] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná, není však důvodná. [11] Stěžovatelka uvedla, že kasační stížnost podává ze všech zákonem uvedených důvodů, zejména pak důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Konkrétně specifikovala tři okruhy námitek, kterými se Nejvyšší správní soud (NSS) bude zabývat níže, a které lze podřadit pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Zbylé kasační důvody blíže neupřesnila. [12] Nepřezkoumatelností a vadami, které mohly mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, se NSS zabývá z úřední povinnosti (§ 109 odst. 4 s. ř. s.). Pro úplnost tedy doplňuje, že žádné takové pochybení neshledal. [13] K důvodu kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. stěžovatelka neuvedla žádnou bližší argumentaci, a proto se nejedná o řádně uplatněnou kasační námitku. III. A Zjištěný skutkový stav [14] Rozhodnutím o poskytnutí dotace v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) ze dne 19. 5. 2014 (dále jen „rozhodnutí o poskytnutí dotace“) uznalo Ministerstvo průmyslu a obchodu jako poskytovatel dotace stěžovatelčin projekt za způsobilý k poskytnutí dotace. Součástí rozhodnutí bylo poučení, že nedílnou součástí jsou podmínky poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR a prostředků strukturálních fondů ES, při jejichž porušení může dotaci nebo její část na základě § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, vymáhat příslušný správce daně. [15] Dne 12. 10. 2017 byla u stěžovatelky zahájena daňová kontrola za účelem zjištění skutečností rozhodných pro správné zjištění a případné stanovení povinnosti odvodu za porušení rozpočtové kázně týkající se finančních prostředků poskytnutých mj. právě na základě rozhodnutí o poskytnutí dotace. [16] V rámci stěžovatelčina projektu byla provedena dvě výběrová řízení. Předmět zakázky prvního z nich byl rozdělen na následující oblasti: (i) 3 ks boxů na povrchovou úpravu ocelových a nerezových materiálů tryskáním a lakováním (dále jen „dodávka boxů“); (ii) 3 ks mostových jeřábů o nosnosti 5 t (jeřábové kočky 13 m, mostového jednonosníkového jeřábu a jeřábové kočky 20 m) (dále jen „dodávka jeřábů“); (iii) 4 ks poloautomatických brusek a leštiček nerezu (dále jen „dodávka brusek“). [17] Podle evidenčního archu odeslaných zadávacích dokumentací v prvním výběrovém řízení stěžovatelka na vyžádání rozeslala zadávací dokumentaci šesti zájemcům. Cenovou nabídku v těchto třech oblastech podala jako jediná společnost Pelarco a stala se vítězem výběrového řízení. [18] Správce daně dospěl k závěru (kontrolní zjištění č. 1a), že v případě dodávky boxů neuvedla společnost Pelarco v části nabídky [příloha č. 4, tryskací kabina – nerez (balotina), položka 14] požadované číselné technické parametry. Také udala pozdější termín dodání a zprovoznění díla. Nabídka přesto nebyla z výběrového řízení vyřazena. Naopak stěžovatelka se společností Pelarco uzavřela smlouvu o dílo, a to v rozporu s podmínkami výběrového řízení. Porušila tím zásady transparentnosti a rovného zacházení. [19] Stěžovatelka dále podle zjištění správce daně v rozporu se zadávací a smluvní dokumentací umožnila pozdní realizaci díla – dodávky boxů, aniž udělila smluvní pokutu (kontrolní zjištění č. 1b). Pozdní plnění nezpůsobily nepředvídatelné a objektivní okolnosti. Stěžovatelka tak porušila zásadu zákazu diskriminace. Správce daně zjistil také účelově vystavené doklady (dodací listy, protokol o předání a převzetí díla, faktura), kterými stěžovatelka zakryla skutečný termín dodání díla od společnosti Pelarco. Současně jimi dokládala splnění závazného termínu dokončení projektu. I tím stěžovatelka porušila zásadu zákazu diskriminace. [20] Za tato porušení rozpočtové kázně stanovil správce daně stěžovatelce odvod ve výši 25 % (525 000 Kč) z částky dotace použité na financování dotčené zakázky. [21] Chybějící číselné hodnoty technických parametrů zjistil správce daně (kontrolní zjištění č. 2) i u dodávky jeřábů v položkách č. 19, 20, 23 a 24 přílohy č. 5. Nabídka tak nebyla v souladu s technickými požadavky uvedenými v zadávací dokumentaci. I zde společnost Pelarco uvedla pozdější termín dodání a zprovoznění díla. Ani zde nebyla nabídka z výběrového řízení odstraněna. St