3 As 335/2022 — Nejvyšší správní soud

3 As 335/2022- 59 - text  3 As 335/2022 - 64 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce L. B., zastoupeného Mgr. Danielem Bartošem, advokátem se sídlem Ústí nad Labem, Bílinská 1, proti žalovanému Zastupitelstvu obce Svatý Jan, se sídlem Svatý Jan, Drážkov 33, zastoupenému Mgr. Monikou Drábkovou, advokátkou se sídlem Příbram, Poštovní 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2022, č. j. 43 A 78/2021  112, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému na nákladech řízení o kasační stížnosti částku 4 114 Kč k rukám jeho zástupkyně Mgr. Moniky Drábkové, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: [1] Žalobou proti nezákonnému zásahu podanou u Krajského soudu v Praze se žalobce domáhal, aby krajský soud vyslovil, že „zasedáním zastupitelstva obce Svatý Jan konaného dne 18. 8. 2021 [kde byla zamítnut podnět žalobce ke změně územního plánu obce – pozn. NSS] došlo k nezákonnému zásahu do práv žalobce“ (I. petit) a že „vyrozuměním žalovaného ze dne 8. 9. 2021 [o zamítnutí podnětu žalobce – pozn. NSS] bylo zasaženo do jeho práv“ (II. petit); dále se žalobce domáhal zrušení usnesení zastupitelstva žalovaného č. 25 ze dne 18. 8. 2021 (petit III.) a požadoval, aby byla žalovanému uložena povinen uskutečnit nové zasedání (zastupitelstva – pozn. NSS) a rozhodnout (i) o návrhu žalobce na pořízení změny územního plánu obce Svatý Jan (dále jen „ÚP obce“) zkráceným postupem a (ii) o podnětu žalobce na pořízení změny ÚP obce (petit IV.). Krajský soud v záhlaví specifikovaným rozsudkem žalobu žalobce zamítl a uložil mu povinnost nahradit žalovanému náklady řízení. [2] Krajský soud v odůvodnění svého rozsudku v prvé řadě upozornil na nesporné skutečnosti, a to že žalobce byl oprávněn podat návrh na pořízení územního plánu obce dle § 44 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) a dále, že dne 28. 7. 2021 byla žalovanému doručena dvě podání žalobce (obě datovaná 27. 7. 2021), a to (i) návrh na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem podle § 55a stavebního zákona, kterému bylo přiřazeno č. j. 493 ÚP/2021 a (ii) podnět k pořízení změny územního plánu podle § 44 stavebního zákona ve spojení s § 46 tohoto zákona, evidovaný pod č. j. 494 ÚP/2021. Krajský soud se proto nejprve zabýval otázkou, které z předmětných podání bylo dne 18. 8. 2021 zastupitelstvem projednáno. [3] Nejasnosti ohledně toho, které z podání bylo na 25. zasedání zastupitelstva dne 18. 8. 2021 projednáno, vyplývají podle krajského soudu zejména z bodu 3a) zápisu, v němž bylo uvedeno, že se jedná o návrh na pořízení změny územního plánu zkráceným postupem, nicméně ve zbylé části zápisu a také ve všech ostatních relevantních dokumentech se již hovoří o podání č. j. 494 ÚP/2021. Není proto pochyb, že dne 18. 8. 2021 byl projednán podnět č. j. 494 ÚP/2021; svědčí o tom i zápis o hlasování, jehož předmětem byla věc evidovaná pod č. j. 493 ÚP/2021. Krajský soud dále nesouhlasil s tvrzením, že se zastupitelstvo žalovaného na svém zasedání podrobně vyjadřovalo k podkladům, které byly přiloženy pouze k návrhu (č. j. 493 ÚP/2021); ze zápisu vyplývá, že žalovaný nejprve shrnul svůj postoj k dřívějším návrhům žalobce a následně (v reakci vyjádření zástupců žalobce) uvedl, že návrh neobsahuje žádné nové skutečnosti, které by změnily úsudek žalovaného ohledně zařazení pozemků žalobce do zastavitelné plochy. Starosta dále připomněl negativní stanoviska pořizovatele územního plánu, architekta zpracovatele a hlavní argumenty obce. Žalovaný (jeho zastupitelstvo) se tedy evidentně zabýval návrhem na změnu ÚP obce, a to nikoli jen v režimu zkráceného postupu. Vyjádření k žádostem žalobce byla obecná a shrnovala v zásadě důvody, pro které se žalovaný nehodlá odchýlit od svého dřívějšího postoje k obdobným žádostem žalobce. Podnět na pořízení změny ÚP obce přitom zastupitelstvo žalovaného projednalo na svém nejbližším zasedání, tedy bezodkladně. [4] Pokud jde o důvody zamítnutí návrhu, krajský soud upozornil, že usnesení zastupitelstva není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ani rozhodnutím dle § 68 správního řádu. Přijetí usnesení zastupitelstva nenese formální znaky správního řízení a usnesení proto nemusí být odůvodněno. Jedná se o proceduru sui generis. Rovněž ani ve stavebním zákoně není stanoveno, na základě jakých podkladů a v jaké formě má zastupitelstvo rozhodovat o návrzích dle § 46 stavebního zákona. Dle krajského soudu proto nemohl být žalobce nijak dotčen na svých právech tím, že jej žalovaný ve vyrozumění ze dne 8. 9. 2021 informoval o zamítnutí návrhu a poukázal na podklady, z nichž vycházel; naopak tím žalobci poskytl více, než zákon předpokládá. Za nezákonnost nelze považovat ani to, že žalovaný vycházel z ústních vyjádření vlastníků sousedních pozemků, neboť zákonem není stanovena forma podkladů, z nichž je zastupitelstvo oprávněno vycházet. Krajský soud k této námitce uzavřel, že mu nepřísluší posuzovat důvody, pro něž žalovaný návrh žalobce zamítl, či je jakkoli věcně přezkoumávat, neboť by tímto postupem nepřípustně zasahoval do ústavně chráněného práva na samosprávu (čl. 101 odst. 4 Ústavy ČR). Rovněž žalobce nemá právní nárok na vyhovění návrhu, jelikož pořízení změny ÚP je jen na úvaze zastupitelstva. [5] K námitkám souvisejícím s podanými žádostmi o informace dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „informační zákon“), prostřednictvím nichž žalobce požadoval poskytnutí podkladů, z nichž žalovaný vycházel při svých úvahách, krajský soud uvedl, že tyto otázky nejsou předmětem nynějšího řízení. [6] Krajský soud přisvědčil žalobci v tom, že v případě návrhu na pořízení změny ÚP zkráceným postupem (podání č. j. 493 ÚP/2021) nebyla splněna zákonná podmínka jeho bezodkladného projednání; návrh žalobce č. j. 493 ÚP/2021 byl projednán až na zasedání zastupitelstva konaném dne 4. 5. 2022, o jehož výsledku byl žalobce vyrozuměn ve sdělení ze dne 11. 5. 2022. Krajský soud však nedospěl k názoru, že by tímto nesprávným postupem došlo k přímému zkrácení žalobcových práv (1. a 2. podmínka důvodnosti zásahové žaloby). Žalobce v žalobě konkrétně netvrdil, jak měl být nikoli bezodkladným projednáním jednoho z návrhů přímo zkrácen na některém svém právu. Krajský soud považoval za podstatné, že obě podání obsahovala shodný požadavek na změnu ÚP, a to zařazení pozemku parc. č. XA v k. ú. H. (veškeré dále uvedené pozemky se nachází v tomto katastrálním území – pozn. NSS) do zastavitelné plochy a současně změnu jeho využití tak, aby byl vymezen jako plocha se způsobem využití BV (plocha smíšená obytná  bydlení venkovské). Žalobce se tak odlišným postupem snažil dosáhnout totožného záměru, což dle krajského soudu implicitně připustil i u soudního jednání, kde uvedl, že formulář pro „podnět na změnu územního plánu“ neposkytoval dostatek prostoru, a proto svůj požadavek rozvedl v návrhu na změnu ÚP zkráceným postupem. Krajský soud proto dospěl k závěru, že i za situace, kdy by žalovaný obě podání projednal včas (bezodkladně) na svém zasedání dne 18. 8. 2021, byl by výsledek v obou případech totožný, neboť rozdíl v jednotlivých návrzích tkví pouze v rozdílném postupu při změně ÚP. Žalovaný i v případě dodatečného projednání návrhu č. j. 493 ÚP/2021 vycházel ze stejných podkladů jako v případě včas projednaného podnětu č. j. 494 ÚP/2021. Krajský soud tak uzavřel, že byť žalovaný v rozporu se zákonem návrh č. j. 493 ÚP/2021 neprojednal bezodkladně, nedošlo tím k přímému zkrácení žalobce na jeho právech. Nad nezbytný rámec krajský soud dodal, že ani v postupu před projednáním posledně uvedeného návrhu neshledal jakékoli pochybení žalovaného, neboť povinností žalovaného není adresně vyrozumívat podatele, na kterém zastupitelstvu bude jeho návrh projednán. Jelikož žalovaný návrh č. j. 493 ÚP/2021 dodatečně projednal dne 4. 5. 2022, stal se nedůvodným také požadavek žalobce uvedený v části IV. petitu (v podrobnostech v odst. [1] výše). [7] Konečně, krajský soud neshledal nezákonný zásah ani v přijetí bodu č. 12 usnesení ze dne 18. 8. 2021, kterým žalovaný rozhodl „nepořizovat další změny ÚP minimálně po dobu 2 let od nabytí právní moci poslední schválené změny ÚP, pokud nebude zastupitelstvem schváleno jinak“. Ztotožnil se s žalovaným, že zastupitelstvo tímto prohlášením pouze deklarovalo svou vůli neprovádět změnu ÚP po časově omezenou dobu, avšak toto usnesení nijak neomezovalo právo na podání návrhů na změnu ÚP či jejich projednání. Dotčená veřejnost byla tímto usnesením pouze informována o záměru zařazovat případně schválené návrhy na změnu ÚP do větších funkčních celků s ohledem na náročnost tvorby změn ÚP a nutnost vyhodnocovat předchozí změny. Stavební zákon nestano