4 Azs 164/2024 — Nejvyšší správní soud

4 Azs 164/2024- 37 - text 4 Azs 164/2024-38 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Tomáše Herce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: D. Y., zastoupená JUDr. Matějem Šedivým, advokátem se sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2023, č. j. MV356747/SO2023, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 8. 2024, č. j. 5 A 15/202348, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 15. 12. 2022, č. j. MV1101545/OAM2022, OAM494620/DP2022, zamítlo žádost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem společného soužití rodiny. Stěžovatelka totiž neprokázala, že by úhrnný měsíční příjem rodiny po sloučení odpovídal zákonným požadavkům, a tedy nesplnila podmínku podle § 42b odst. 1 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [2] Žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla odvolání stěžovatelky a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra. Proti rozhodnutí žalované podala stěžovatelka žalobu, kterou Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) napadeným rozsudkem zamítl. S kasační stížností proti tomuto rozsudku spojila stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). II. Návrh na přiznání odkladného účinku a vyjádření žalované [3] Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatelka odůvodnila tím, že stále trvají důvody, pro které městský soud přiznal odkladný účinek její žalobě. Stěžovatelka žije v České republice společně s manželem a se třemi nezletilými dětmi, o které samostatně pečuje a které ji nemohou následovat do domovského státu. Všechny jsou zde plně integrovány a navštěvují zde školní, resp. mimoškolní výuku a výchovu. Ze spisu městského soudu současně vyplývá, že je stěžovatelka onkologickou pacientkou. [4] Ačkoli stěžovatelka může být k opuštění České republiky donucena až rozhodnutím o správním vyhoštění, tato skutečnost podle jejího názoru nebrání přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Nelze totiž předpokládat, že cizinec má předejít nenahraditelné újmě vědomým porušováním zákona nelegálním pobytem na území České republiky. [5] Žalovaná ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti konstatovala, že není splněna podmínka pro přiznání odkladného účinku spočívající v nepoměrně větší újmě, která by mohla stěžovatelce vzniknout právními následky napadeného rozhodnutí, neboť ta by jí mohla vzniknout až na základě správního vyhoštění z území. III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku [6] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“ nebo „kasační soud“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsouli splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je důvodný. [8] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči soudnímu rozhodnutí, vůči němuž směřuje kasační stížnost, případně proti správnímu rozhodnutí, vůči němuž směřovala žaloba. [9] V posuzované věci by nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti znamenalo, že stěžovatelka bude mít povinnost opustit území České republiky, kde žije spolu s manželem a jejich třemi nezletilými dětmi, kteří zde mají povolení k pobytu. Hrozí tak zásah do jejího práva na soukromý a rodinný život. Z doložených lékařských zpráv navíc vyplývá, že je stěžovatelka léčena s onkologickým onemocněním. S ohledem na nízkou kvalitu zdravotní péče v jejím domovském státě by nebylo možné na započatou léčbu navázat. [10] Po stěžovatelce současně nelze požadovat, aby předešla újmě spojené s vycestováním tím, že bude vědomě porušovat zákon nelegálním pobytem na území České republiky a vystavovat se riziku, že jí bude uloženo správní vyhoštění (např. usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011100, ze dne 28. 5. 2020, č. j. 5 Azs 141/202017, bod 9, nebo ze dne 26. 9. 2022, č. j. 5 Azs 219/202229, bod 9). [11] Uvedená újma, která stěžovatelce hrozí, je nepochybně větší než újma, jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným osobám. Prodloužení tohoto období po dobu řízení o kasační stížnosti, k němuž by přiznání odkladného účinku vedlo, zároveň není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti netvrdila, že by jeho přiznání bylo v rozporu s veřejným zájmem a Nejvyšší správní soud takové skutečnosti ze spisu nezjistil. [12] Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Vzhledem k tomu, že usnesením ze dne 13. 6. 2023, č. j. 5 A 15/202329, přiznal žalobě odkladný účinek již městský soud, postačí v daném případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení o kasační stížnosti právní účinky napadeného rozsudku. Tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalované ve věci stěžovatelky. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti kasační soud nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 10. října 2024 Mgr. Aleš Roztočil předseda senátu