7 As 35/2023 — Nejvyšší správní soud

7 As 35/2023- 75 - text  7 As 35/2023 - 81 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Lenky Oulíkové a Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: Lidl Česká republika s. r. o., se sídlem Nárožní 1359/11, Praha 5, zastoupená advokátkou Mgr. et Mgr. Alenou Kunicovou, se sídlem Opatovická 1659/4, Praha 1, proti žalovanému: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Květná 504/15, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2023, č. j. 141 A 7/202288, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Rozhodnutím ze dne 16. 2. 2022, č. j. SZPI/AP54128/2021 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Ústí nad Labem (dále jen „oblastní inspektorát“) ze dne 19. 11. 2021, č. j. SZPI/AP54124/2021, jímž byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) spočívajícího v porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik. Přestupku se měla dopustit tím, že předmětné potraviny označila takovým způsobem, který mohl ve spotřebiteli vzbudit přesvědčení, že v případě přeškrtnutých cen, ze kterých žalobkyně na potraviny poskytla slevy, se jedná o běžné prodejní ceny žalobkyně, ačkoli ve skutečnosti šlo o „doporučenou cenu výrobce“ a za přeškrtnutou cenu žalobkyně tyto potraviny v minulosti spotřebiteli nenabízela. Tím mohla spotřebitele uvést v omyl ohledně existence konkrétní cenové výhody, což ho mohlo dále vést k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Za to jí byla uložena pokuta ve výši 100 000 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. II. [2] Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem ze dne 30. 1. 2023, č. j. 141 A 7/202288, zamítl. Rozhodnutí správních orgánů považoval za dostatečně odůvodněná. Správní orgány se vypořádaly s námitkami stěžovatelky, včetně argumentace ohledně velikosti a čitelnosti písma. Právní posouzení podle § 4 odst. 1 a 4 a § 5 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele provedl již oblastní inspektorát, který jednání žalobkyně pod uvedená ustanovení podřadil, a žalovaný se s ním ztotožnil. Z rozhodnutí správních orgánů je zřejmé, jaké nedostatky na straně žalobkyně shledaly, a tedy i čeho by se měla do budoucna vyvarovat. Krajský soud neshledal důvodnou ani námitku nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Vzhled použitých cenovek byl ve vydaných rozhodnutích popsán dostatečně a výstižně a je v souladu s fotodokumentací pořízenou při kontrole v provozovně žalobkyně. Z ní je zřejmá „přístupnost“ regálové etikety a (i v poměru k nabízenému zboží) velikost regálové etikety včetně údajů na ní uvedených. „Přístupnost“ i velikost regálové etikety jsou zcela běžné. Podklady opatřené při kontrole tak krajský soud hodnotil jako zcela dostačující pro posouzení věci. [3] Ve vztahu k uložené pokutě uvedl, že její výše představovala 2 % maximální sazby pokuty dle § 24 odst. 17 písm. e) zákona o ochraně spotřebitele ve znění účinném v době spáchání přestupku, který umožňoval za daný přestupek uložit pokutu až do 5 000 000 Kč. Správní orgány uložily pokutu při spodní hranici sazby. Při úvaze o výši pokuty zohlednily, že nedostatky způsobila sama žalobkyně. Krajský soud neshledal žádné pochybení v tom, že správní orgány vzaly v úvahu, že se jednalo o potraviny, tedy komodity, které spotřebitel kupuje často, což lze považovat za obecně známou skutečnost. Správní orgány v neprospěch žalobkyně vyhodnotily, že šlo o pět druhů potravin, které byly uváděny na trh v celé obchodní síti, a možné poškození ekonomických zájmů tisíce spotřebitelů, tedy velké skupiny. K tomu uvedl, že byť je poměrně pravděpodobné, že ke zjištěnému způsobu označování předmětných výrobků došlo i v dalších provozovnách, závěr o tom, že k pochybení došlo v celé obchodní síti ze spisu nevyplývá a nelze klást žalobkyni k tíži pouze to, že stejné výrobky nabízela i v jiných provozovnách, aniž by bylo zjištěno pochybení při jejich označování cenou. Závěr o počtu druhů potravin a možném poškození ekonomických zájmů tisíce spotřebitelů, tedy velké skupiny, však obstojí i ve vztahu k jediné provozovně žalobkyně. S ohledem na nízkou výši pokuty uloženou při spodní hranici zákonné sazby a jiné zjištěné přitěžující okolnosti dle krajského soudu nepředstavovalo zavádějící tvrzení správních orgánů o „celé síti žalobkyně“ pochybení, pro které by stanovení výše pokuty neobstálo. III. [4] Proti rozsudku krajského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [5] Stěžovatelka předně obsáhle s četnými odkazy na judikaturu Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu k požadavkům na odůvodnění rozhodnutí namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku i napadeného rozhodnutí. [6] Dále namítá nedostatečně zjištěný skutkový stav, neboť nebylo zjištěno, jakou měla regálová etiketa a jednotlivé na ní uvedené nápisy velikost a jak byla přístupná kupujícím v rámci prodejny. Bez zjištění těchto skutkových okolností nelze posoudit, zda je celková obchodní prezentace akční ceny na prodejně klamavá tím, že si spotřebitel nevšimne informace, že výše slevy byla odvozena z doporučené ceny výrobce. Má za to, že s ohledem na nedostatečně zjištěný skutkový stav mělo být rozhodnuto v pochybnostech ve prospěch stěžovatelky. [7] Stěžovatelka též nesouhlasí s vypořádáním žalobních námitek, které směřovaly proti stanovení výše pokuty. Uvádí, že její námitka, že bylo v její neprospěch hodnoceno, že se jednalo o potraviny jako o zboží častého nákupu, směřovala proti chybějícímu vysvětlení, proč je jí přičítáno k tíži, že se přestupek týkal zboží častého nákupu. Správní orgán musí náležitě odůvodnit, proč určitou okolnost považuje za přitěžující, což se nestalo. Dále stěžovatelka brojí proti závěru krajského soudu, že ačkoli ze spisu nevyplývá, že k pochybení došlo v celé obchodní síti, s ohledem na nízkou výši pokuty a jiné zjištěné přitěžující okolnosti nešlo o pochybení, pro které by stanovení výše pokuty neobstálo. Namítá, že výši pokuty nelze bez dalšího hodnotit jako nízkou. Výše pokuty se určuje na základě hodnocení konkrétních polehčujících a přitěžujících skutkových okolností. Je přitom podstatný rozdíl, zda k pochybení došlo v jediné prodejně, nebo v celé obchodní síti, která čítá více než 290 prodejen. Nelze tvrdit, že správní orgán uloží za porušení zákona zjištěné na jedné prodejně stejnou pokutu jako za porušení zjištěné u všech prodejen. Nelze proto tvrdit, že nezákonnost týkající se části rozhodnutí o stanovení výše pokuty není dostatečně závažná, aby odůvodnila zrušení napadeného rozhodnutí, když se jedná o řízení o přestupku, jehož účelem a výsledkem je finanční postih pachatele. [8] Z výše uvedených důvodů stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že se vytýkaného porušení zákona o ochraně spotřebitele nedopustila a konkrétní způsob označení výrobku cenou nepředstavuje zakázanou nekalou obchodní praktiku a řízení má být zastaveno dle § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo stěžovatelce prokázáno, respektive dle § 86 odst. 1 písm. a) s tím, že daný skutek není přestupkem. IV. [9] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s rozsudkem krajského soudu a navrhl kasační stížnost zamítnout. [10] Má za to, že krajský soud správně posoudil, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné. Je přesvědčen, že v napadeném rozhodnutí náležitě odůvodnil své závěry o porušení právní povinnosti a řádně reagoval na všechny odvolací námitky. K tomu odkazuje na odůvodnění napadeného rozhodnutí. Zdůrazňuje, že protiprávnost jednání stěžovatelky spočívala ve způsobu prezentace cenové výhody, který mohl ve spotřebiteli vzbudit přesvědčení, že v případě přeškrtnutých cen se jedná o běžné prodejní ceny stěžovatelky, z nichž na potraviny poskytla slevy, a který mohl spotřebitele uvést v omyl ohledně existence konkrétní cenové výhody, což ho mohlo dále vést k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil. Upozorňuje, že jednání stěžovatelky bylo právně kvalifikováno jako klamavá nekalá obchodní praktika ve smyslu § 4 odst. 3 zákona o ochraně spotřebitele v návaznosti na § 5 odst. 2 písm. d) téhož zákona, nikoli jako obecná nekalá obchodní praktiku dle § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Správní orgán prvního stupně použitou právní kvalifi