7 As 38/2023 — Nejvyšší správní soud

7 As 38/2023- 21 - text  7 As 38/2023 - 25 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Tomáše Foltase a Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: F. K., zastoupen Mgr. Miloslavem Čejkou, advokátem se sídlem Vránova 756/39, Brno, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské nám. 1/1, Brno, za účasti: M. Z., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2022, č. j. 29 A 60/202070, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Rozhodnutím ze dne 2. 3. 2020, č. j. ZKI BRO5/26/202025, ve znění opravného usnesení ze dne 16. 3. 2020, č. j. ZKI BRO5/26/202025 (dále též „napadené rozhodnutí“), žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. OR53/2018704/55, o opravě chyby v katastrálním operátu, kterým nevyhověl nesouhlasu žalobce s neprovedením opravy. Nejednalo se totiž o chybu v katastrálním operátu podle ustanovení § 36 katastrálního zákona. Chyba v operátu měla dle žalobce spočívat v nesprávném zákresu hranic pozemku parc. č. st. XA v k. ú. V. a v evidenci výměry pozemku parc. č. st. XA v k. ú. V. a měla vzniknout zřejmým omylem při vedení a obnově katastru dle § 36 odst. 1 písm. a) zák. č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) – dále též „katastrální zákon“ – a rovněž v nepřesnosti vzniklé při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, při kterém byly překročeny mezní odchylky stanovené prováděcím právním předpisem, vyhláškou č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) – dále též „katastrální vyhláška“. II. [2] Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí žalobu ke Krajskému soudu v Brně (dále též „krajský soud“), který ji v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. [3] Krajský soud konstatoval, že oprava chyby v katastrálním operátu slouží zejména k odstranění rozporu mezi stavem zápisů v katastrálním operátu a obsahem listin, jež byly podkladem pro jejich zápis, založených ve sbírce listin katastrálního úřadu. Postupem podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona lze opravit pouze takový chybný údaj katastru, který vznikl některým ze zákonem stanovených způsobů, tj. mimo jiné zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Zřejmým omylem při vedení katastru lze rozumět takový omyl, který je naprosto evidentní již při povrchním zkoumání. Uvedl, že při zápisu do katastru nemovitostí mohou v zásadě vznikat dva typy nesouladů – technický a právní. Katastrální úřad nemůže vybočit ze své evidenční role. Krajský soud dospěl k závěru, že se v daném případě nejedná o zřejmý omyl. Nepřisvědčil ani námitce, že evidence výměry pozemku vykazuje chybu vzniklou nepřesností při podrobném měření. Dodal, že správní orgány nemohly využít ani opravy geometrického a polohového určení nemovitosti dle § 44 odst. 3 katastrální vyhlášky, jelikož na umístění hranice mezi pozemky parc. č. st. XA a parc. č. st. XB nepanuje shoda jejich vlastníků. [4] K žalobní námitce stran nevyznačení poznámky spornosti v soupisu nemovitostí a zpochybnění podpisu otce žalobce krajský soud shodně s žalovaným uvedl, že v soupisu nemovitostí č. 829 taková poznámka vyznačena nebyla a z tohoto bylo možné dojít k závěru, že průběh předmětné hranice nebyl vyšetřen jako sporný. Rovněž právní předchůdce žalobce (otec žalobce) soupis nemovitostí č. 829 stvrdil svým podpisem. Poukázal na to, že v námitkovém řízení, při němž byly k veřejnému nahlédnutí vyloženy evidence nemovitostí, nebyla žádná námitka vznesena. Ani nedošlo k žádnému zpochybnění podpisu. Hranice tedy byla ze strany právních předchůdců žalobce uznána tak, jak byla zaznamenána v soupisu nemovitostí č. 829, přičemž z tohoto soupisu byla posléze vypracována stávající digitální katastrální mapa. Spornost nevyplývá ani z toho, že na hranici byla postavena síťová zeď lisovny. Zdůraznil, že žalobce ani jeho právní předchůdci nepodali k soudu žalobu na určení vlastnictví. Spornost proto nebylo z čeho dovodit. K odkazu na znalecké posudky a technickou zprávu soud uvedl, že požadavek žalobce na opravu zákresu hranic podle geometrického plánu z roku 1942 je v rozporu s právními předpisy. Plán z roku 1942 v důsledku značného počtu změn, nedostatečné přesnosti nebo použitého měřítka nevyhovoval tehdejšímu vedení evidence nemovitostí. Nebylo třeba znaleckého posudku ke zjištění, že operát obnovený tvorbou základní mapy velkého měřítka není věrnou kopií operátu, jenž má být nahrazen. Uzavřel, že žalobcem předložené znalecké posudky proto nemohou posoudit skutečné rozložení hranic či geometrický plán a ani nemohou nahradit souhlas právních předchůdců žalobce se současným vyznačením hranic. III. [5] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. [6] Stěžovatel nesouhlasil se závěrem krajského soudu, že hranice mezi pozemky parc. č. st. XA a st. XB vedená mezi budovami sklepů č. e. YA a YB nebyla vyšetřena jako sporná. Zjevnou chybu spatřoval v tom, že tato sporná hranice nebyla vyznačena v soupisu nemovitostí č. 829. Byl přesvědčen, že na soupisu nemovitostí č. 829 se nenachází vlastnoruční podpis otce stěžovatele F. K., tudíž se nejedná o souhlas s tím, že by nebyl vyšetřen průběh hranice jako sporný. Krajský soud měl nechat vyhotovit znalecký posudek, jímž by pravost podpisu ověřil. Nadto vlastníkem pozemku byla v době provádění místního šetření právní předchůdkyně stěžovatele, paní M. K. (matka), nikoliv jeho otec. Ani jeden by s tímto postupem nesouhlasil. Tomu měl nasvědčovat náčrt o místním šetření, v němž byla vyznačena mapová značka „sporná hranice“. Uvedená značka měla být dle jeho názoru pro správní orgány závazná. Aktuálně vyznačená hranice dle stěžovatele nerespektuje skutečné vlastnické ani užívací vztahy. Přitom pozemek byl právními předchůdci užíván v hranicích geometrického plánu z roku 1942. Rovněž poukázal na žalobu na vyklizení, podanou paní K., která však byla vzata zpět. Z uvedeného podle stěžovatele vyplývalo, že hranice pozemku jsou sporné a neodsouhlasené právními předchůdci stěžovatele. Podle stěžovatele ze znaleckých posudků jednoznačně plyne rozpor mezi stávající mapou katastru nemovitostí a geometrickým plánem z roku 1942, dle něhož byl pozemek rozdělen. Znalec posoudil shodnosti průběhu hranice posudku a následně provedl identifikaci geometrického plánu z roku 1942 do stavu podle katastru nemovitostí. V návaznosti na výše uvedený znalecký posudek vytyčila a vyhotovila spol. První zeměměřičská a.s. geometrický plán pro průběh hranice určené soudem č. 3497/37/2018. Tento geometrický plán ověřil dne 12. 8. 2019 úředně oprávněný zeměměřičský inženýr Ing. M. B. a byl tak způsobilý k zápisu do katastru nemovitostí. Ke sporné hranici mezi pozemky parc. č. st. XA a st. XB se měla vztahovat i technická zpráva Ing. B. M., vypracovaná pro právní předchůdkyni stěžovatele paní K. K předmětným chybám došlo zřejmým omylem při vedení a obnově katastru a rovněž chybou vzniklou nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě, při které byly překročeny mezní odchylky důvodů, a to v důsledku nesprávných vstupních údajů. [7] Stěžovatel dále nesouhlasil s tím, že krajský soud neprovedl jím navržené důkazy. V den jednání zaslal krajskému soudu prostřednictvím emailu návrhy na doplnění dokazování. Originál podání pak před jednáním předal podatelně a soud měl dle jeho názoru dostatek času se s ním seznámit. Vzhledem k uvedenému navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. IV. [8] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že se argumentací obsaženou v kasační stížnosti zabýval již v napadeném rozhodnutí a stejně tak ve vyjádření k žalobě, na jejichž obsah plně odkázal. K tomu dodal, že dodatečné zpochybňování pravosti podpisu otce stěžovatele v soupisu nemovitostí č. 829 nemůže nijak ovlivnit závěr žalovaného o tom, že aktuálně evidovaný zákres předmětné hranice v katastrální mapě nevykazuje chybu vzniklou zřejmým omylem při vedení a obnově katastru. Setrval na svých závěrech a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost v plném rozsahu zamítl. V. [9] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] Podle § 36 odst. 1 katastrálního zákona platí, že na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví katastrální úřad chybné údaje katastru, které vznikly a) zřejmým o