— Nejvyšší správní soud

Nao 228/2023- 214 - text  Nao 228/2023-216 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci kárného navrhovatele: předseda Krajského soudu v Praze, se sídlem náměstí Kinských 234/5, Praha 5, proti kárně obviněné: JUDr. J. B., zastoupená JUDr. PhDr. Stanislavem Balíkem, Ph.D., advokátem se sídlem Kolínská 1686/13, Praha 3, o návrzích navrhovatele na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudkyně ze dne 30. 3. 2023 a ze dne 19. 6. 2023, o nichž je po jejich spojení vedené společné řízení pod sp. zn. 11 Kss 2/2023, o oznámení přísedícího z řad advokátů v kárném senátu č. 11 Mgr. Lukáše Trojana o jeho možné podjatosti, takto: Přísedící z řad advokátů v kárném senátu č. 11 Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců Mgr. Lukáš Trojan, není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 11 Kss 2/2023. Odůvodnění: [1] Návrhem kárného navrhovatele z 30. 3. 2023, sp. zn. Spr 543/2023, bylo zahájeno kárné řízení proti kárně obviněné, které je u kárného soudu vedeno pod sp. zn. 11 Kss 2/2023. Dalším návrhem kárného navrhovatele z 19. 6. 2023, sp. zn. Spr 926/2023, bylo zahájeno kárné řízení proti kárně obviněné, které bylo vedeno u kárného soudu pod sp. zn. 11 Kss 4/2023. Usnesením z 6. 11. 2023, čj. 11 Kss 2/2023-79, kárný senát spojil tyto kárné věci ke společnému projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 11 Kss 2/2023. [2] Přísedící z řad advokátů v kárném senátu č. 11 Nejvyššího správního soudu ve věcech soudců Mgr. Lukáš Trojan oznámil 17. 12. 2023, že ve výše uvedené právní věci existují skutečnosti zakládající pochybnosti o jeho nepodjatosti. [3] Z oznámení přísedícího Mgr. Trojana plyne, že 15. 12. 2023 obdržel od paní I. Č. e-mail, jímž byl seznámen se skutečností, že advokátní kancelář Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., v níž je společníkem a jednatelem může poskytovat této osobě právní služby. [4] Z interního šetření přísedící Mgr. Trojan zjistil, že v insolvenčním řízení sp. zn. KSPH 42 INS 21769/2013, ve věci paní I. Č., vedeném kárně obviněnou, zastupoval paní I. Č. v období od 20. 12. 2021 do 29. 3. 2022 JUDr. Tomáš Sokol a učinil v něm deset úkonů včetně sdělení o ukončení právního zastoupení. V tvrzených průtazích mimo jiné i v tomto insolvenčním řízení kárný navrhovatel spatřuje kárné provinění kárně obviněné. [5] K této skutečnosti přísedící Mgr. Trojan uvedl, že 1. 1. 2023 došlo k fúzi sloučením společnosti Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák, s. r. o., se společností Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář, s. r. o. Od 1. 1. 2023 tak přísedící Mgr. Trojan vykonává advokacii jako společník společnosti Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář, s. r. o. Od 1. 1. 2023 tak s přísedícím Mgr. Trojanem vykonává advokacii i JUDr. Tomáš Sokol, rovněž společník nástupnické společnosti, který zastupoval paní I. Č. v insolvenčním řízení sp. zn. KSPH 42 INS 21769/2013, v období od 20.12.2021 do 29.3.2022. Jelikož popsané zastoupení skončilo v březnu 2022 nebyla tato skutečnost přísedícímu Mgr. Trojanovi až do 15. 12. 2023 známa. [6] Dále přísedící Mgr. Trojan uvedl, že v současné době poskytuje jiný advokát výše uvedené nástupnické společnosti Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři, advokátní kancelář, s. r. o., paní I. Č. právní službu v jedné další věci. Ta ale nijak nesouvisí s insolvenční kauzou ani s kárně obviněnou. Z důvodu zákonné advokátní mlčenlivosti však nelze sdělit bližší podrobnosti ohledně tohoto zastoupení. I o této skutečnosti se přísedící Mgr. Trojan dozvěděl až 15. 12. 2023. [7] Na základě popisu svého poměru k věci sp. zn. 11 Kss 2/2023 přísedící Mgr. Trojan uzavřel, že se v této věci necítí být podjatý. Podle jeho přesvědčení totiž shora uvedené skutečnosti nezakládají takový poměr k projednávané věci nebo k osobám, který by mu bránil ve věci nestranně rozhodovat. [8] Dne 18. 12. 2023 se konalo ve věci sp. zn. 11 Kss 2/2023 jednání, v jehož průběhu předseda kárného senátu č. 11 účastníky seznámil s oznámením přísedícího Mgr. Trojana. Kárný navrhovatel ani kárně obviněná proti přísedícímu Mgr. Trojanovi námitku podjatosti nevznesli. Otázka případných pochybností o nepodjatosti přísedícího Mgr. Trojana byla v souladu s § 8 odst. 3 s. ř. s. oznámena předsedovi Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného, a následně přidělena k projednání a rozhodnutí osmému senátu Nejvyššího správního soudu. [9] Přípisem z 19. 12. 2023 dal Nejvyšší správní soud účastníkům možnost, aby se k výše uvedeným okolnostem vyjádřili, čehož však ve stanovené lhůtě nevyužili. [10] Přísedící Mgr. Trojan není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 11 Kss 2/2023. [11] Podle § 10 věty první zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, se na vyloučení člena senátu z projednávání a rozhodování věci přiměřeně použije ustanovení zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním právním předpisem je § 8 s. ř. s. [12] Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [13] Podle odst. 3 uvedeného ustanovení soudce, který zjistí důvod své podjatosti, oznámí takovou skutečnost předsedovi soudu a v řízení zatím může provést jen takové úkony, které nesnesou odkladu. Předseda soudu na jeho místo určí podle rozvrhu práce jiného soudce nebo jiný senát. Má-li předseda soudu za to, že není dán důvod podjatosti soudce, nebo týká-li se věc předsedy soudu, rozhodne o vyloučení Nejvyšší správní soud usnesením, a jde-li o soudce, Nejvyššího správního soudu, jiný jeho senát. [14] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 s. ř. s. je součástí naplňování ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Ačkoliv je tedy rozhodnutí o vyloučení soudce součástí práva na zákonného soudce, jde o doplnění jinak vůdčí obecné zásady, že příslušnost soudce je dána předem, aniž by mohla být jakkoliv ovlivněna. Proto postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Zákon jej však v případech popsaných v § 8 odst. 1 s. ř. s. nejen připouští, ale přímo vyžaduje (usnesení rozšířeného senátu z 3. 2. 2021, čj. Nao 173/2020-119, publikováno pod č. 4235/2021 Sb. NSS, bod 40). [15] V soudní judikatuře se objevuje rozlišování mezi subjektivní a objektivní stránkou podjatosti. Subjektivní stránkou podjatosti se rozumí vnitřní psychický vztah soudce (přísedícího) k předmětu věci, účastníkům či jejich zástupcům, o němž může relativně přesně pojednat jen soudce (přísedící) sám. Naopak pro objektivní stránku podjatosti je podstatná existence skutečností ve vnější realitě, které dávají legitimní podklad pro pochybnosti o nepodjatosti soudce (přísedícího). [16] K významu těchto stránek podjatosti při rozhodování o tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, se vyjádřil Ústavní soud ve svém nálezu z 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01 ( N 98/23 SbNU 11), ve kterém uvedl, že „subjektivní hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti, avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že není přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. Jak již konstatoval Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94 (publ.: Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 6, č. 127), nejde pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda – s ohledem na okolnosti případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [17] Dále Ústavní soud v uvedeném nálezu uvedl: „K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít teprve tehdy, když je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat. Nepochybně se jedná o případy, kdy soudce je současně na straně účastníka řízení či svědka, resp. když by v řízení mohl být dotčen na svých právech; shodně to platí, že soudce má k účastníkům řízení příbuzenský, přátelský nebo zjevně nepřátelský vztah, příp. vztah e