1 As 119/2025 – Nejvyšší správní soud

1 As 119/2025- 28 - text  1 As 119/2025 - 33 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Petra Pospíšila v právní věci navrhovatele: FRAMA, spol. s.r.o., se sídlem Žižkova 995/17a, Brno, zastoupené Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem se sídlem Věstonická 4289/12, Brno, proti odpůrci: Statutární město Brno, se sídlem Dominikánské náměstí 196/1, Brno, zastoupenému Mgr. Ing. Jánem Bahýĺem, advokátem se sídlem Hoppova 880/18, Brno, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy č. 1/2025 – Územního plánu města Brna, schváleného Zastupitelstvem města Brna pod č. Z9/22 dne 10. 12. 2024, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. 6. 2025, č. j. 65 A 3/2025  62, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Odpůrce je povinen navrhovateli zaplatit na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 5 070 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce Mgr. Jiřího Dostála, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předchozí řízení [1] Zastupitelstvo odpůrce schválilo dne 10. 12. 2024 opatření obecné povahy – Územní plán města Brna (dále „ÚPMB“), které nabylo účinnosti dne 31. 1. 2025. ÚPMB zařadil pozemky p. č. 792/1, 792/2, 792/3, 792/4, 792/5, 792/6, 792/7, 792/8, 792/9 a 792/10 v katastrálním území Veveří („dotčené pozemky“), které vlastní navrhovatel, do plochy přestavby P.208 vymezené ve výkresu 1.0 Výkres základního členění území, do plochy zeleně všeobecné ZU vymezené ve výkresu 2.1 Hlavní výkres, a do plochy územní studie US.37/6 vymezené ve výkresu 1.0 Výkres základního členění území. [2] Navrhovatel se u Krajského soudu v Brně („krajský soud“) domáhal zrušení ÚPMB v části zařazení dotčených pozemků do uvedených ploch. Krajský soud v záhlaví označeným rozsudkem tomuto návrhu vyhověl. ÚPMB s účinností od právní moci rozsudku zrušil v části plochy přestavby P.208, plochy zeleně všeobecné ZU a plochy územní studie US.37/6, a to ve vztahu k dotčeným pozemkům navrhovatele. Rozhodnutí o námitkách podle něj neobsahuje konkrétní a zároveň relevantní reakci na námitky navrhovatele a napadené opatření obecné povahy na žádném jiném místě nezdůvodňuje, proč byly dotčené pozemky zařazeny do plochy přestavby P.208, plochy zeleně všeobecné ZU a plochy US.37/6, ačkoliv je jejich stávající charakter odlišný od zbytku těchto ploch. [3] Krajský soud úvodem konstatoval, že ÚPMB se v textové části (ve výroku – pozn. NSS) nevěnuje specificky stanovení plochy přestavby P.208 a zeleně všeobecné ZU v rámci této plochy. V odůvodnění k plochám zeleně všeobecné ZU obecně uvádí, že jsou umístěny mimo jiné s ohledem na stávající rozmístění ploch parkové upravené veřejně přístupné zeleně na území města a jejich vymezení je spojeno s celkovým urbanistickým rozvojem a potřebou vytvoření odpovídajících ploch pro plnění ekosystémových služeb, zejména relaxaci. Mezi nejvýznamnější plochy zeleně všeobecné ZU je zařazena plocha označená jako „Kraví hora: Celková transformace lokality v park celoměstského významu s úzkými vazbami na veřejnou vybavenost (rekreace, sport, kultura, vzdělávání).“ Z kontextu lze přitom dovodit, že by se mělo jednat o plochu, do níž byly zahrnuty dotčené pozemky. Vymezení ploch přestavby je pak odůvodněno souhrnně, převážně parafrází zákonné definice plochy přestavby. [4] Plocha označená jako US.37/6 (v níž jsou změny podmíněny územní studií – pozn. NSS) je ve výroku ÚPMB uvedena ve výčtu ploch, na které se vztahují podmínky pro případ jejich využití k zahrádkářské činnosti. Odůvodnění ÚPMB dále uvádí, že plochy pro prověření zahrádkářské činnosti byly stanoveny na základě podrobné analýzy kapacity a potenciálu návrhových ploch zeleně ZU a následně projednány se zástupci samosprávy a zahrádkářských spolků. V souvislosti s tím odpůrce odkazoval na kulatý stůl k problematice zahrádek. V souvislosti s ním se v odůvodnění konstatuje, že přímá využitelnost zahrádek pro veřejnost je minimální, je tedy žádoucí jejich transformace např. v městské parky. Územní plán poté stanovuje konkrétní podmínky pro provozování zahrádkářské činnosti v návrhových plochách městské zeleně a počítá se zpracováním územních studií mimo jiné v lokalitě Kraví hora. [5] Navrhovatel vznesl konkrétní námitky proti zařazení dotčených pozemků do plochy zeleně všeobecné a do plochy přestavby, respektive proti podmínce pořízení územní studie. K důvodům, jimiž se odpůrce s námitkami navrhovatele vypořádal, krajský soud nejprve uvedl, že dotčené pozemky již na první pohled nepůsobí dojmem zahrádky či veřejné zeleně. Od jejich zařazení do plochy zeleně všeobecné ZU přitom odvisí další napadaná regulace, jež ve svém souhrnu významně zasahuje do vlastnického práva navrhovatele. Odpůrce však námitky navrhovatele dostatečně nevypořádal. Jeho reakce je zčásti irelevantní, zčásti nekonkrétní a zčásti nepodložená. [6] Základní argument odpůrce, že dotčené pozemky již byly dle dosavadního územního plánu zařazeny do plochy městské zeleně, je lichý. Nejvyšší správní soud opakovaně konstatoval, že odkaz na regulaci v dřívějším územním plánu není dostatečným vypořádáním námitek. Argumentace kulatým stolem k problematice zahrádek poté není relevantní. Nijak konkrétně se totiž netýká dotčených pozemků, neboť ty nejsou aktuálně užívány jako zahrádky. Za řádné vypořádání námitek nelze považovat ani odkazy odpůrce na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008  51, a obecnou možnost využívání pozemku v souladu s obecnými podmínkami využití území. Jde pouze o obecné teze, z nichž neplyne žádný konkrétní důvod pro zařazení dotčených pozemků do sporných ploch. [7] Rovněž poukaz odpůrce na dlouhodobě sledovanou koncepci vybudování celoměstsky významné rozsáhlé plochy zeleně shledal krajský soud nekonkrétním. Nebylo zřejmé, o jakou koncepci se mělo jednat, mezi podklady ÚPMB soud takovou koncepci nenalezl. Zařazení do plochy, v níž je rozhodování o změnách podmíněno územní studií, spíše svědčí závěru, že odpůrce má teprve v úmyslu prověřit další užívání území k účelu soukromých zahrádek, nebo naopak pro vytvoření rozsáhlého veřejně využitelného prostoru. Krom toho z obsahu ÚPMB vyplývá, že do plochy US.37/6 mají být zařazeny pouze pozemky zahrádek. Úvaha o zařazení dotčených pozemků, jejichž stávající charakter je odlišný, v ÚPMB absentuje. [8] Krajský soud tudíž uzavřel, že napadená část ÚPMB týkající se dotčených pozemků je nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů [§ 76 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 101b odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. II. Kasační stížnost odpůrce a vyjádření navrhovatele [9] Odpůrce (dále „stěžovatel“) podává kasační stížnost z důvodů nesprávného posouzení právní otázky soudem a nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku pro nedostatek důvodů. Navrhuje rozsudek krajského soudu zrušit a věc tomuto soudu vrátit k dalšímu řízení. [10] Napadený rozsudek neobsahuje konkrétní důvody zrušení jednotlivých relativně samostatných prvků regulace. Absentují též úvahy, proč a která jednotlivá zrušená část územního plánu zasahuje do právní sféry původního navrhovatele nezákonným či neproporcionálním způsobem. [11] Stěžovatel nesouhlasí se závěrem, že rozhodnutí o námitkách neobsahuje konkrétní a zároveň relevantní reakci na podané námitky navrhovatele a ÚPMB ani na jiném místě nezdůvodňuje zařazení dotčených pozemků do sporných ploch. Rozsah odůvodnění ÚPMB, který krajský soud v napadeném rozsudku sám cituje, jako zdůvodnění zvolené regulace postačuje. Plochu přestavby P.208 a v ní plochu zeleně všeobecné ZU stěžovatel vymezil v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a jeho prováděcí vyhláškou. Způsob vymezení ploch přestavby se řídí zákonem, který nepřipouští jiné možnosti zařazení ploch změn, pokud se nachází tato plocha změny uvnitř zastavěného území, než jako plochu přestavby. Definici plochy změn obsahuje výroková část ÚPMB ve výkladu pojmů jako protiklad plochy stabilizované, čímž je dostatečně vyjádřeno, jaké využití daného území stěžovatel sledoval. ÚPMB poté stanoví plochu přestavby P.208 v Příloze č. 3. Stěžovateli není zřejmé, jaké další odůvodnění nad rámec zákonné definice by měl ÚPMB obsahovat. Důvody pro vymezení ploch zeleně všeobecné pak krajský soud citoval v bodech 7 a 8 rozsudku. Ve vztahu k plochám P.208 a ZU nebylo žádné další odůvodnění potřebné. [12] ÚPMB podle stěžovatele dále zachoval práva navrhovatele v rozsahu, jenž mu náležel dle předchozího územního plánu. Stěžovatel odkazuje na pravidla práce s tzv. integrovanými jevy, které jsou součástí vymezené plochy. Původní navrhovatel ani netvrdil, že by vydáním ÚPMB došlo ke zhoršení v podmínkách využití jeho pozemků. [13] Stěžovatel dále nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že zařazení dotčených pozemků do plochy zeleně všeobecné „přestavbové“ je v rozporu s principy subsidiarity a minimalizace zásahu. Odkazuje p