10 Afs 217/2024 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 217/2024- 70 - text  10 Afs 217/2024 - 73 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Michaely Bejčkové a soudců Ondřeje Mrákoty a Vojtěcha Šimíčka ve věci žalobkyně: SADY CZ, s.r.o., U Bzinku 1482, Bzenec, zastoupené advokátkou JUDr. Sylvií Sobolovou, Jungmannova 24, Praha 1, proti žalovanému: Státní zemědělský intervenční fond, Ve Smečkách 33, Praha 1, zastoupenému advokátem JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., Hvězdova 2b, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí ze dne 27. 1. 2023, čj. SZIF/2023/0107280, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2024, čj. 9 A 23/2023131, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Ve sporu jde o zemědělské dotace. Společnost ze skupiny Agrofert neuspěla s žádostí o dotaci z Programu na rozvoj venkova, protože Andrej Babiš podle auditu Evropské komise prostřednictvím svěřenských fondů ovládá mateřskou společnost skupiny Agrofert. Neúspěšná společnost namítala, že v době rozhodování o žádosti už Andrej Babiš nebyl členem vlády. To ale nestačí. Podle pravidel pro vyřizování žádosti totiž byl rozhodný už stav v době podání žádosti; už tehdy musel být žadatel – z hlediska neexistence střetu zájmů – způsobilý. 1. Popis věci [2] Žalobkyní je společnost, která se věnuje zemědělské výrobě. Patří do skupiny Agrofert – jediným společníkem žalobkyně je společnost Navos, jediným akcionářem této společnosti je pak akciová společnost Agrofert. Jediným akcionářem Agrofertu a zároveň předsedou jeho představenstva byl po dlouhou dobu Andrej Babiš. Ten se stal v lednu 2014 ministrem financí a místopředsedou vlády, v těchto funkcích setrval do května 2017, v prosinci 2017 se stal předsedou vlády a byl jím do prosince 2021. V únoru 2017 Andrej Babiš vložil veškeré akcie a s nimi spojený 100% podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu společnosti Agrofert do dvou svěřenských fondů (fondu AB private trust I spravovaného Zbyňkem Průšou a fondu AB private trust II spravovaného Alexejem Bílkem); tyto fondy založil a stal se jejich jediným obmyšleným. Současně s tím (rovněž v únoru 2017) nabyl účinnosti § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Ten zakázal poskytnout dotaci společnosti, ve které člen vlády nebo jím ovládaná osoba vlastní čtvrtinový či větší podíl. Tento zákaz se podle přechodných ustanovení vztahoval na řízení zahájená po srpnu 2017. [3] Žalobkyně v říjnu 2018 požádala Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) o dotaci na projekt Nákup techniky do RV, a to z dotačního programu nazvaného Program rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020, který byl financován z prostředků Evropské unie. SZIF žádost zaregistroval. Na žádost se vztahovala pravidla pro 7. kolo příjmu žádostí (čj. 37178/2018MZE14112). [4] V lednu 2019 zahájila Evropská komise v návaznosti na politickou činnost Andreje Babiše audit fungování zavedených řídicích kontrolních systémů s cílem vyloučit střet zájmů. V únoru 2021 pak SZIF od Komise obdržel formální sdělení, které obsahovalo závěry auditu. Komise zjistila, že Andrej Babiš prostřednictvím svěřenských fondů nepřímo ovládá mateřskou společnost skupiny Agrofert. Dotace poskytnuté společnostem ze skupiny Agrofert na základě žádostí podaných za použitelnosti § 4c zákona o střetu zájmů (konkrétně po srpnu 2017) a současně za trvání členství Andreje Babiše ve vládě České republiky tedy byly poskytnuty v rozporu s vnitrostátním právem, a tím i s čl. 65 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013. Takové dotace proto nelze financovat z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Pokud by Česká republika zahrnula výdaje spojené s takovými dotacemi do platebního výkazu, byly by považovány za neoprávněné. Jinak řečeno, řídicí orgány programů spolufinancovaných Evropskou unii nesmějí – vzhledem k existenci § 4c zákona o střetu zájmů – po srpnu 2017 vybrat projekty společností ze skupiny Agrofert a poskytnout jim veřejné dotace. [5] V lednu 2023 SZIF žalobkyni oznámil, že ukončil administraci její žádosti o dotaci. V odůvodnění svého rozhodnutí vycházel SZIF ze závěrů auditu a rozsáhle je citoval. [6] Obdobně jako ve věci žalobkyně postupoval SZIF i u dosud neschválených dotačních žádostí podaných jinými společnostmi ze skupiny Agrofert. Na základě žalob těchto společností se Městský soud v Praze opakovaně zabýval v podstatě shodnými rozhodnutími SZIF. Různé senáty městského soudu dospěly k rozdílným závěrům; sjednotil je až NSS. [7] Kasační stížnosti proti těm rozsudkům městského soudu, kterými byly žaloby společností ze skupiny Agrofert zamítnuty, NSS zamítl. Konkrétně šlo o tyto rozsudky městského soudu: - ze dne 24. 6. 2024 ve věci 17 A 24/2023 (Kostelecké uzeniny). NSS rozhodl dne 25. 3. 2025 pod sp. zn. 7 Afs 172/2024. Ústavní soud pak odmítl ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost (usnesení ze dne 30. 6. 2025, sp. zn. II. ÚS 1522/2025). - ze dne 24. 6. 2024 ve věci 17 A 25/2023 (Vodňanské kuře). NSS rozhodl dne 15. 1. 2025 pod sp. zn. 10 Afs 157/2024. K tomuto rozsudku připojil a následně publikoval i právní větu, která zní: Stanoví-li pravidla pro poskytnutí dotace, že projekt musí být v souladu s příslušnou právní úpravou od okamžiku podání žádosti o dotaci do konce lhůty vázanosti projektu na účel, pak toto pravidlo platí také pro zákaz střetu zájmů ve smyslu § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Uvedenou podmínku proto musí žadatel splňovat po celou dobu vyřizování žádosti o dotaci. Ústavní soud pak odmítl ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost (usnesení ze dne 18. 6. 2025, sp. zn. II. ÚS 787/2025). - ze dne 16. 7. 2024 ve věci 3 A 3/2023 (KLADRUBSKÁ). NSS rozhodl dne 23. 1. 2025 pod sp. zn. 4 Afs 161/2024. - ze dne 16. 7. 2024 ve věci 3 A 4/2023 (OLMA). NSS rozhodl dne 7. 2. 2025 pod sp. zn. 4 Afs 162/2024. Ústavní soud pak odmítl ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost (usnesení ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. III. ÚS 1029/25). - ze dne 18. 9. 2024 ve věci 9 A 25/2023 (Zemědělská společnost Blšany). NSS rozhodl dne 22. 1. 2025 pod sp. zn. 10 Afs 218/2024. Ústavní soud pak odmítl ústavní stížnost pro zjevnou neopodstatněnost (usnesení ze dne 24. 4. 2025, sp. zn. III. ÚS 903/25). [8] Naopak NSS zrušil ty rozsudky městského soudu, kterými bylo žalobám společností ze skupiny Agrofert vyhověno a kterými byla napadená rozhodnutí SZIF zrušena pro nepřezkoumatelnost. Konkrétně šlo o tyto rozsudky městského soudu: - ze dne 24. 6. 2024 ve věci 18 A 12/2023 (PENAM). NSS rozhodl dne 27. 2. 2025 pod sp. zn. 7 Afs 196/2024. - ze dne 24. 6. 2024 ve věci 18 A 13/2023 (AGRO Jevišovice). NSS rozhodl dne 22. 1. 2025 pod sp. zn. 6 Afs 208/2024. - ze dne 26. 6. 2024 ve věci 14 A 34/2023 (SPV Pelhřimov). NSS rozhodl dne 6. 2. 2025 pod sp. zn. 6 Afs 206/2024. - ze dne 26. 6. 2024 ve věci 14 A 38/2023 (Výkrm Tagrea). NSS rozhodl dne 15. 1. 2025 pod sp. zn. 6 Afs 207/2024. - ze dne 27. 6. 2024 ve věci 10 A 25/2023 (ANIMO Žatec). NSS rozhodl dne 27. 2. 2025 pod sp. zn. 7 Afs 201/2024. - ze dne 3. 7. 2024 ve věci 6 A 24/2023 (ZEAS Puclice). NSS rozhodl dne 13. 6. 2025 pod sp. zn. 5 Afs 228/2024. - ze dne 3. 7. 2024 ve věci 6 A 25/2023 (Vodňanská drůbež). NSS rozhodl dne 14. 1. 2025 pod sp. zn. 1 Afs 172/2024. - ze dne 12. 12. 2024 ve věci 10 A 24/2023 (Výkrm Třebíč). NSS rozhodl dne 20. 3. 2025 pod sp. zn. 10 Afs 269/2024. [9] Rovněž žalobkyně se proti oznámení (rozhodnutí) Státního zemědělského intervenčního fondu bránila u městského soudu. Neuspěla. O věci rozhodl devátý senát městského soudu, který stejně jako v jiné výše uvedené věci rozhodované tentýž den (9 A 25/2023, Zemědělská společnost Blšany) řekl, že je napadené rozhodnutí přezkoumatelné a SZIF nevybočil z mezí správního uvážení ani správní uvážení nezneužil. Proti zamítavému rozsudku městského soudu podala žalobkyně kasační stížnost (nyní tedy vystupuje jako stěžovatelka). 2. Argumenty stran v kasačním řízení [10] Stěžovatelka v kasační stížnosti tvrdí v zásadě totéž, co jiných pět společností, jejichž kasační stížnosti už NSS zamítl (stěžovatelka i všechny tyto společnosti byly v kasačním řízení zastoupeny stejnou advokátkou). NSS proto stěžovatelčiny argumenty jen stručně shrnuje a z hlediska jejich podrobnější rekapitulace odkazuje na své předchozí rozsudky (10 Afs 157/2024, body 2 až 9; 10 Afs 218/2024, body 2 až 10; 4 Afs 161/2024, body 5 až 15; 4 Afs 162/2024, body 8 až 20; a 7 Afs 172/2024, body 8 až 14). [11] Stěžovatelka tvrdí, že jí SZIF dotaci neposkytl, protože to považoval za rozporné s § 4c zákona o střetu zájmů. Toto ustanovení však zakazuje poskytnout dotaci určitým společnostem, nezakazuje těmto společnostem o dotaci požádat. Ačkoli v době podání žádosti se ustanovení § 4c zákona o střetu zájmů na stěžovatelku vztahovalo, v době, kdy o její žádosti SZIF rozhodoval, tomu tak už nebylo (v lednu 2023 už Andrej Babiš nebyl členem vlády). Je pravda, že podle pravidel