2 Afs 48/2024 — Nejvyšší správní soud

2 Afs 48/2024- 26 - text  2 Afs 48/2024 - 30 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Karla Šimky a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Central Europe Mark s.r.o., se sídlem Hlavní třída 87/2, Český Těšín, zast. Mgr. Jakubem Hajdučíkem, advokátem se sídlem Sluneční náměstí 2588/14, Praha 5, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 3. 2021, č. j. 9494/21/510041456711233, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 1. 2024, č. j. 25 Af 25/202146, takto: I. Soudnímu dvoru Evropské unie se předkládá předběžná otázka: Brání zásada přiměřenosti či zásada neutrality daně takové vnitrostátní úpravě zajišťovacích opatření u daně z přidané hodnoty, která za splnění zákonných podmínek umožňuje správci daně zajistit daňovému subjektu částku (případně ji vymoci exekucí) na základě odůvodněné obavy z nedobytnosti daně, která bude pravděpodobně stanovena, aniž by následně byl daňovému subjektu přiznán úrok z rozdílu mezi zajištěnou částkou a skutečně stanovenou daní, pokud samotné zajištění není shledáno nezákonným? II. Řízení o kasační stížnosti se přerušuje. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmět podnikání žalobkyně byl ve zdaňovacím období leden až březen 2015 velkoobchod s rudami, kovy a hutními materiály. Finanční správa České republiky zajišťovacím příkazem ze dne 19. 6. 2015 uložila žalobkyni povinnost zajistit úhradu daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) za toto období složením jistoty ve výši 13 556 641 Kč. Zajišťovací příkaz byl v soudním přezkumu shledán zákonným. Na základě daňové kontroly a odvolání žalobkyně vydala finanční správa rozhodnutí, kterým ukončila účinnost zajišťovacího příkazu v částce 6 084 162 Kč. Zajišťovací příkaz tedy zůstal účinný v částce 7 472 749 Kč. Před vydáním rozhodnutí o snížení zajištěné částky však u žalobkyně došlo k daňové exekuci a převodům z jiných daňových účtů žalobkyně. Byla vymožena částka 7 844 009,23 Kč, tedy částka vyšší, než na kterou zůstal zajišťovací příkaz účinný. [2] Žalobkyně se po finanční správě domáhala úroku z neoprávněného jednání správce daně podle § 254 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, a to z rozdílu mezi původně zajištěnou částkou a sníženou zajištěnou částkou, od úhrady jednotlivých částek během exekučního řízení do 4. 12. 2019. Finanční správa jí tento nárok nepřiznala. Uvedla, že pro to nejsou splněny zákonné podmínky. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaný zamítl. [3] Proti rozhodnutí o odvolání podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě (dále „krajský soud“). Krajský soud žalobu zamítl. Souhlasil se žalovaným, že žalobkyně nesplnila podmínky podle § 254 zákona č. 290/2009 Sb., daňový řád. Na rozdíl od názoru žalobkyně neshledal důvod analogicky aplikovat judikaturu Nejvyššího správního soudu (NSS) a Soudního dvora ve věci nadměrných odpočtů. [4] Žalobkyně podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Tvrdila, že pokud stát zablokuje osobě povinné k dani finanční prostředky, je lhostejné, zda tak učiní zadržením nadměrného odpočtu po dobu jeho prověřování, nebo vydáním zajišťovacího příkazu do doby objasnění, zda bude dobytný daňový nedoplatek. Jakákoli blokace finančních prostředků je diskriminací oproti těm, kteří zajišťovacím příkazem postiženi nejsou. [5] Žalobkyně poukázala na zásadu neutrality daně jako klíčový koncept evropského práva. Daňový subjekt nemůže zásahem státu dočasně nakládat s finančními prostředky. Tato diskriminace musí být zhojena. Není důležité, že se zásada neutrality daně uplatňuje především u nadměrných odpočtů. Specifika nadměrných odpočtů nezpůsobují, že jiné formy hospodářského zvýhodnění nejsou pod ochranou zásady neutrality daně. Podle žalobkyně Soudní dvůr doposud nezodpověděl otázku, zda zajišťovací příkaz podle českého práva spadá pod hospodářská znevýhodnění, která je třeba odškodnit. Navrhla proto položení předběžné otázky. [6] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s napadeným rozsudkem. Argumentace zásadou neutrality daně a unijním systémem je mimoběžná. Úrok lze přiznat pouze při kumulativním splnění podmínek podle § 254 daňového řádu. K tomu v této věci nedošlo, a žalobkyni tak nemohl vzniknout nárok na úrok z neoprávněného jednání správce daně. II. Použitelné právo EU a vnitrostátní právo [7] Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH“) upravuje společný systém daně z přidané hodnoty (čl. 1 odst. 1 směrnice o DPH). [8] Článek 273 směrnice o DPH stanoví: Členské státy mohou uložit další povinnosti, které považují za nezbytné k správnému výběru daně a k předcházení daňovým únikům, dostojí–li požadavku rovného zacházení s domácími plněními i plněními mezi členskými státy uskutečňovanými osobami povinnými k dani, a za podmínky, že tyto povinnosti nevedou při obchodu mezi členskými státy k formalitám spojeným s překračováním hranic. Možnost stanovená v prvním pododstavci nemůže být využita k ukládání dodatečných fakturačních povinností nad povinnosti stanovené v kapitole 3. [9] Ve vnitrostátním právu je úprava zajišťovacích příkazů obsažena v § 167 až § 169 daňového řádu: § 167 Zajištění úhrady na nesplatnou nebo dosud nestanovenou daň (1) Jeli odůvodněná obava, že daň, u které dosud neuplynul den splatnosti, nebo daň, která nebyla dosud stanovena, bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo že v této době bude vybrání daně spojeno se značnými obtížemi, může správce daně vydat zajišťovací příkaz. (2) Zajišťovacím příkazem správce daně uloží daňovému subjektu úhradu v příkazu uvedené částky. (3) Neníli nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu, aby do 3 pracovních dnů tuto částku daně zajistil ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet. Hrozíli nebezpečí z prodlení, je zajišťovací příkaz vykonatelný okamžikem oznámení daňovému subjektu. (4) U daně, která nebyla dosud stanovena, stanoví výši zajišťované částky správce daně podle vlastních pomůcek. Neníli nebezpečí z prodlení, může správce daně vyzvat daňový subjekt, aby nejpozději do 3 pracovních dnů sdělil údaje potřebné pro určení výše zajišťované daně. § 168 (1) Pokud není vydáno rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu do 30 dnů ode dne, kdy bylo podáno, zajišťovací příkaz se stává neúčinným; § 35 odst. 2 se nepoužije. (2) Proti zajišťovacímu příkazu nelze uplatnit obnovu řízení. (3) Pominouli před stanovením daně nebo před dnem její splatnosti důvody, pro které bylo zajištění daně uplatněno, správce daně bezodkladně rozhodne o ukončení účinnosti zajišťovacího příkazu. Zjistíli správce daně před stanovením daně nebo před dnem její splatnosti důvody pro snížení původní výše zajištění, rozhodne o změně zajištěné částky rozhodnutím, které mění částku uvedenou v zajišťovacím příkazu a současně ukončí v rozsahu změny účinnost příkazu původního. Vzniklli v důsledku těchto rozhodnutí vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů od jeho vznik. (4) Dojdeli ke stanovení daně, která nebyla v době vydání zajišťovacího příkazu stanovena, je tato daň splatná ke dni jejího stanovení. Tímto dnem zaniká účinnost zajišťovacího příkazu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Pokud tak vznikl vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů od jeho vzniku. (5) Uplynulli den splatnosti u daně, u které byl zajišťovací příkaz vydán z důvodu, že dosud neuplynul den její splatnosti, zaniká tímto dnem účinnost zajišťovacího příkazu a zajištěná částka se převede na úhradu této daně. Pokud tak vznikl vratitelný přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů od jeho vzniku. (6) Pokud daňový subjekt nesplní povinnost uloženou v zajišťovacím příkazu, může správce daně rozhodnout o zřízení zástavního práva k zajištění částky stanovené tímto zajišťovacím příkazem. Toto zástavní právo trvá v rozsahu, který odpovídá výši zajištěné daně, která byla stanovena nebo která se stala splatnou, po zániku účinnosti zajišťovacího příkazu z důvodů uvedených v odstavcích 4 a 5. § 169 (1) Pokud nebyla při vymáhání zahájeném na základě zajišťovacího příkazu zajištěná částka uhrazena do doby zániku účinnosti zajišťovacího příkazu z důvodu toho, že zajištěná daň se stala splatnou podle § 168 odst. 4 nebo 5, rozhodne správce daně, že vykonatelné rozhodnutí o stanovení daně se stává exekučním titulem namísto zajišťovacího příkazu a současně uvede výši nedoplatku, pro jehož úhradu má být vymáhání nadále prováděno. Účinky provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány v rozsahu vymezeném novým exekučním titulem. [10] Pro oblast daně z přidané hodnoty pak platí speciální ustanovení § 103 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, které v některých ohledech dává správci daně při uplatnění zajišťovacích příkazů rozsáhlejší a vůči daňovému subjektu citelnější pravomoci: § 103 Zvláštní usta