Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 254 · Daňové právo
Stručně: Paragraf § 254 DŘ upravuje úrok z nesprávně stanovené daně, což je kompenzace pro daňový subjekt v případech, kdy správce daně stanovil daň nebo daňový odpočet chybně a daňový subjekt kvůli tomu zaplatil více, než měl, nebo mu byl přiznán nižší odpočet.
§ 254 Úrok z nesprávně stanovené daně
(1) Základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně je
a) část uhrazené daně, o kterou byla snížena daň stanovená nad rámec tvrzení daňového subjektu nebo z moci úřední,
b) část daňového odpočtu nárokovaného v daňovém tvrzení, o kterou byl zvýšen daňový odpočet stanovený odlišně od tohoto daňového tvrzení, nebo
c) částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu.
(2) Úrok z nesprávně stanovené daně vzniká ode dne následujícího po
a) náhradním dni splatnosti daně, nebo došlo-li k její úhradě později, ode dne její úhrady, do dne jejího vrácení, použití nebo převedení, nejpozději však do uplynutí lhůty pro její vrácení,
b) posledním dni lhůty podle § 155b odst. 3 do dne vrácení, použití nebo převedení daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty podle § 155b odst. 4 písm. a), nebo
c) dni splatnosti částky uvedené v zajišťovacím příkazu, nebo došlo-li k její úhradě později, ode dne její úhrady, do dne jejího vrácení, použití nebo převedení, nejpozději však do uplynutí lhůty pro její vrácení.
(3) Úrok z nesprávně stanovené daně nevzniká v případě stanovení
a) daně nebo daňového odpočtu, které se neodchylují od daňového tvrzení,
b) daně nebo daňového odpočtu, pokud následně vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na toto stanovení,
c) daně nebo daňového odpočtu, pokud rozhodnutí o stanovení daně bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo písemnosti obsahující nepravdivé údaje předložené daňovým subjektem,
d) daně nebo daňového odpočtu, pokud rozhodnutí o stanovení daně bylo dosaženo trestným činem daňového subjektu, nebo
e) peněžitého plnění v rámci procesní dělené správy.
(4) Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá výši úroku z prodlení.
(5) Výše úroku z nesprávně stanovené daně podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.
Paragraf § 254 DŘ upravuje úrok z nesprávně stanovené daně, což je kompenzace pro daňový subjekt v případech, kdy správce daně stanovil daň nebo daňový odpočet chybně a daňový subjekt kvůli tomu zaplatil více, než měl, nebo mu byl přiznán nižší odpočet.
Co to znamená v praxi
Pokud správce daně stanoví daň vyšší, než je správné, a daňový subjekt tuto vyšší částku zaplatí, má nárok na úrok z této přeplacené části.
Jestliže správce daně sníží daňový odpočet, na který měl daňový subjekt nárok, vzniká daňovému subjektu úrok z části, o kterou byl odpočet neoprávněně snížen.
Úrok vzniká i v případě, že daňový subjekt uhradil částku na základě zajišťovacího příkazu, který byl později shledán nezákonným nebo nicotným.
Výše tohoto úroku je stejná jako výše úroku z prodlení, a v případě exekučního řízení se dokonce zdvojnásobuje.
Na co si dát pozor
Úrok z nesprávně stanovené daně nevzniká, pokud se stanovená daň nebo odpočet neodchylují od původního daňového tvrzení daňového subjektu.
Nárok na úrok zaniká, pokud se chyba ve stanovení daně nebo odpočtu stala kvůli novým skutečnostem, které nebyly známy bez zavinění správce daně, nebo pokud daňový subjekt předložil padělané doklady či nepravdivé údaje, případně pokud bylo stanovení daně dosaženo trestným činem daňového subjektu.