21 As 171/2025 – Nejvyšší správní soud

21 As 171/2025- 25 - text  21 As 171/2025 - 27 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobce: M. M., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Praha 1, Národní 118/16, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2025, č. j. 6 A 64/2025  20, takto: I. Návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti se zamítá. II. Kasační stížnost se zamítá. Odůvodnění: [1] Žalobce podal k městskému soudu žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 17. 4. 2025, č. j. 10.01000117/250005, v níž nespecifikoval žádný žalobní bod, uvedl však, že žádá o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řádné doplnění žaloby, kterou není schopen řádně doplnit sám. [2] Městský soud napadeným usnesením návrh žalobce na přiznání osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů zamítl. Konstatoval, že žalobce ani přes výzvu soudu nedoložil své osobní a majetkové poměry věrohodným a úplným způsobem, čímž neunesl břemeno tvrzení ani důkazní břemeno, které je nezbytné pro aplikaci tohoto výjimečného institutu. Zejména neobjasnil, zda vede společnou domácnost s přítelkyní, nedoložil výši pravidelných plateb za elektřinu, ani neprokázal charakter příjmů z užívání garáže; jeho tvrzení tak zůstala neúplná a nepodložená listinami. Dále městský soud konstatoval, že rozhodnutí jiného krajského soudu o typově shodném návrhu v obdobné věci není pro něj závazné. Jelikož nebyla splněna jedna z kumulativně stanovených podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů, zamítl i návrh na jeho ustanovení dle § 35 odst. 10 soudního řádu správního, dále „s. ř. s.“ [3] Proti napadenému usnesení podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž namítá kasační důvod podřaditelný pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. [4] Stěžovatel namítá, že se městský soud chybně vypořádal s doloženým faktem jeho naprosté majetkové a příjmové nedostatečnosti, kdy nemůže disponovat žádnými prostředky nad rámec invalidního důchodu, včetně teoretických příjmů z elektřiny v garáži. Dále nesouhlasí s tvrzením městského soudu o nejasnosti ohledně vedení společné domácnosti, neboť se svou přítelkyní ve společné domácnosti nežije, a její finanční pomoc považuje za projev osobní podpory. Stěžovatel rovněž poukazuje na to, že nepřiložení příloh bylo pouze nedopatřením, které jiný senát téhož soudu v obdobné věci vyřešil bez negativních důsledků, a že jeho příjmy jsou exekučně obstaveny; to, spolu s výší invalidního důchodu a povinností platit výživné, činí jeho životní situaci neudržitelnou. [5] Dále stěžovatel kritizuje městský soud za to, že se nevypořádal s rozhodnutími jiných soudů, které na základě stejných podkladů rozhodly o osvobození od soudních poplatků, a poukazuje na nutnost předvídatelnosti soudních rozhodnutí. Uvádí, že postup městského soudu vedl k odmítnutí jeho žaloby z důvodu nemožnosti jejího doplnění bez právního zástupce, přestože o jeho ustanovení požádal. [6] V závěru stěžovatel žádá pro řízení o kasační stížnosti o plné osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce JUDr. Michala Krysla, přičemž dokládá rozdílný přístup jiného senátu v obdobné věci jako důkaz nestandardního postupu soudu ve věci nyní projednávané. [7] Kasační stížnost je podána včas, osobou k tomu oprávněnou a míří proti rozhodnutí, proti kterému je kasační stížnost přípustná. [8] Nejprve se Nejvyšší správní soud zabýval žádostí stěžovatele o osvobození od soudních poplatků. Protože stěžovatel napadl kasační stížností procesní usnesení městského soudu, nevznikla mu podáním kasační stížnosti poplatková povinnost (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/201419, č. 3271/2015 Sb. NSS), a proto Nejvyšší správní soud o žádosti o osvobození od soudních poplatků nerozhodoval. [9] Dále se Nejvyšší správní soud zabýval návrhem stěžovatele na ustanovení zástupce. Podle § 35 odst. 10 s. ř. s., může předseda senátu navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a jeli to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z citovaného ustanovení vyplývá, že účastníku řízení lze ustanovit zástupce v případě kumulativního splnění následujících dvou podmínek: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a 2) je to nezbytně třeba k ochraně jeho práv. Podle § 36 odst. 3 věty první až třetí s. ř. s. může být účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsouli pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Dospějeli však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. [10] Obecně platí, že stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Z této povinnosti se dovozuje, že splnění druhé podmínky je v řízení o kasační stížnosti zpravidla dáno. Nicméně stěžovatelova kasační stížnost směřuje vůči procesnímu rozhodnutí krajského (městského) soudu, kterým se řízení nekončí; rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o takové kasační stížnosti je tedy učiněno v rámci tohoto řízení (nikoli v meritu věci) a § 105 odst. 1 a 2 s. ř. s. se zde neuplatní (viz již zmiňované usnesení č. j. 1 As 196/201419). [11] Z výše uvedeného vyplývá, že stěžovatel nemusí být v nyní projednávané věci zastoupen advokátem. Nicméně je třeba zvážit, zda je zastoupení advokátem nezbytně třeba k ochraně jeho práv. [12] Nejvyšší správní soud vzhledem k předmětu řízení o kasační stížnosti, jenž je po právní stránce jednoduchý, a obsahu podané kasační stížnosti, jež obsahuje konkrétní argumentaci zpochybňující závěry městského soudu, dospěl k závěru, že k ochraně práv stěžovatele není nezbytně třeba, aby byl zastoupen advokátem. Stěžovatel je totiž evidentně schopen zformulovat své výhrady proti rozhodnutí městského soudu o otázce, která není právně složitá, sám. [13] Vzhledem k tomu, že není splněna druhá podmínka pro ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud stěžovatelův návrh zamítl, aniž se zabýval splněním podmínky prvé. [14] Pokud jde o samotnou kasační stížnost, ta není důvodná. [15] V řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků tíží žadatele břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu povinnost tvrdit a doložit nedostatek příjmových a majetkových prostředků leží na žadateli (srov. usnesení ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004  50, č. 537/2005 Sb. NSS). Úlohou soudu není iniciativně vyhledávat důvody pro úplné či částečné osvobození účastníka (srov. rozsudek ze dne 30. 3. 2004, č. j. 1 Afs 5/2003  54, č. 311/2004 Sb. NSS). Dojdeli soud k závěru, že jsou žadatelem poskytnuté informace neúplné či nevěrohodné, je na místě jeho žádost zamítnout (srov. rozsudek ze dne 26. 8. 2009, č. j. 1 As 39/2009  88, č. 1962/2010 Sb. NSS). [16] Městský soud stěžovatelově žádosti nevyhověl proto, že jím poskytnuté údaje nepovažoval za úplné a poskytující ucelený přehled o jeho majetkové a finanční situaci. S tímto hodnocením se Nejvyšší správní soud ztotožňuje. Po zhodnocení všech tvrzení a předložených důkazů Nejvyšší správní soud shodně s městským soudem konstatuje, že stěžovatel ani přes výzvu městského soudu neposkytl ucelený a průkazný obraz o svých majetkových poměrech. Městský soud v usnesení ze dne 30. 6. 2025, č. j. 6 A 64/2025  14, stěžovateli vysvětlil, proč považuje jím zaslaný formulář Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a další listiny za neúplné a vyzval jej k prokázání konkrétních skutečností. Dle městského soudu v prohlášení chyběly zásadní údaje, zejména ohledně charakteru vztahu s přítelkyní, která za něj hradí veškeré výdaje, aniž by bylo zřejmé, zda spolu vedou společnou domácnost; stěžovatel rovněž nedoložil výši a oprávněnost nákladů na elektřinu, ani neobjasnil povahu příjmů z garáží, které jsou dle jeho tvrzení ve vlastnictví jeho matky. Městský soud jej proto vyzval, aby objasnil svou finanční závislost na přítelkyni, a pokud spolu nežijí ve společné domácnosti, aby sdělil její adresu; dále jej vyzval k doložení poslední faktury za vyúčtování elektřiny v bydlišti (včetně rozpisu záloh) a dále k doložení příjmů, které jsou pravidelné zasílány za elektřinu na jeho bankovní účet, včetně objasnění důvodu těchto plateb (k jakým nemovitostem se vztahují a zda jsou součástí plateb vykazovaných jako náklady za elektřinu). Stěžovatel ve své reakci ze dne 6. 7. 2025 uvedl, že s přítelkyní nežije ve společné domácnosti, předává jí celý invalidní důchod a ona za něj hradí veškeré výdaje (i nad rámec jeho důchodu), přičemž