22 As 89/2025 – Nejvyšší správní soud

22 As 89/2025- 44 - text  22 As 89/2025 - 47 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Foltase ve věci žalobkyně: K. G., zastoupené Mgr. Lukášem Hojdnem, LL.B., advokátem se sídlem Francouzská 98, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého nám. 4, Praha 2, proti rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 24. 7. 2024, čj. MZDR 18068/20243/PRO, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, čj. 6 Ad 15/202434, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, čj. 6 Ad 15/2024 34, se ruší. II. Rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 24. 7. 2024, čj. MZDR 18068/20243/PRO, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 20 498 Kč do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. Lukáše Hojdna, LL.B., advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně dne 1. 3. 2004 podstoupila v nemocnici v Mladé Boleslavi operační zákrok zahrnující interrupci a sterilizaci přerušením vejcovodů. Nejvyšší správní soud se zabýval žádostí žalobkyně o vyplacení peněžní částky podle zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem a o změně některých souvisejících zákonů. Potvrdil, že pokud žalobkyně nebyla písemně poučena o ireparabilitě zákroku, jedná se o protiprávní sterilizaci ve smyslu tohoto zákona. [2] Žalovaný žádost žalobkyně o jednorázovou peněžní částku podle zákona č. 297/2021 Sb. zamítl a ministr zdravotnictví zamítl rozklad žalobkyně. Podle správních rozhodnutí ze zdravotnické dokumentace žalobkyně jednoznačně vyplývá, že o sterilizaci sama žádala a před zákrokem byla řádně poučena. Tento závěr správní orgány založily na následujících dokumentech ze zdravotnické dokumentace: - Nedatovaná žádost stěžovatelky o sterilizaci. V ní je uvedeno, že žalobkyně podstoupila již tři umělá přerušení těhotenství, jednu miniinterrupci a má pět dětí. - Záznam o jednání sterilizační komise ze dne 25. 2. 2004. Komise žádost žalobkyně schválila. Jako důvod je uvedeno, že žalobkyně má již pět dětí a další si nepřeje. - Lékařská zpráva z předoperačního vyšetření žalobkyně ze dne 27. 2. 2004. Ve zprávě je uvedeno, že je objednána k výkonu sterilizace. - Žalobkyní podepsaný formulář souhlasu s operací „Vyčištění dutiny děložní a přerušení vejcovodů laparoskopicky“ ze dne 1. 3. 2004. Lékař na formuláři potvrdil, že žalobkyni „způsobem pochopitelným pro pacientku“ vysvětlil specifikovanou operaci, „včetně v úvahu připadajících a dostupných alternativ a druhu eventuální anestezie“. - Žádost žalobkyně o umělé přerušení těhotenství ze dne 1. 3. 2004. Součástí formuláře je také lékařská zpráva ze dne 25. 2. 2004, ve které lékař uvádí, že vedle interrupce stěžovatelka požaduje také sterilizaci. [3] Městský soud žalobu zamítl. Ztotožnil se se závěry správních rozhodnutí, že v daném případě nedošlo k protiprávní sterilizaci. Podle městského soudu je z obsahu zdravotnické dokumentace patrné, že žalobkyně opakovaně podstoupila umělé přerušení těhotenství a porodila pět dětí. Před každým předchozím umělým přerušením těhotenství musela být poučena o možnostech antikoncepční ochrany. S ohledem na toto zjištění je tak tvrzení žalobkyně, že nevěděla, co sterilizace znamená, značně nevěrohodné a neodpovídá ani zdravotnické dokumentaci. O zákrok žalobkyně sama před jeho provedením a přijetím do nemocnice požádala, podstoupila u svého praktického lékaře předoperační vyšetření a bezprostředně před jeho provedením o něm a jeho následcích byla lékařem poučena. Jak žádost, tak i toto poučení, kde je výslovně uvedeno, jaký zákrok bude proveden, žalobkyně podepsala a musela tak s ním být srozuměna. [4] Z obsahu zdravotnické dokumentace podle názoru soudu také vyplývá, že žalobkyně před provedením zákroku, a to v dostatečném předstihu, byla poučena o následcích zákroku, čemuž svědčí její žádost o sterilizaci, která byla předmětem jednání sterilizační komise. Skutečnost, že souhlas sterilizační komise byl udělen před nástupem žalobkyně do nemocnice, svědčí tomu, že i když na této žádosti o sterilizaci není uvedeno datum, muselo se tak stát před nástupem žalobkyně do nemocnice k provedení plánovaného zákroku. [5] Ze zdravotnické dokumentace také plyne, že bezprostředně před zákrokem byla žalobkyně lékařem poučena o následcích zákroku, což podepsala. Podle názoru soudu o následcích zákroku byla žalobkyně informována dostatečně a zákrok dobrovolně podstoupila. Poučení, do jaké míry je zákrok reparabilní, muselo být součástí poučení poskytnutého lékařem před zákrokem. Toto poučení žalobkyně podepsala. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření účastníků [6] Žalobkyně (stěžovatelka) se proti rozsudku městského soudu bránila kasační stížností. V ní namítla nezákonnost rozsudku městského soudu. Má za to, že v jejím případě došlo k protiprávní sterilizaci ve smyslu § 3 zákona č. 297/2021 Sb. Poukazuje na to, že ke sterilizaci nikdy nedala svobodný a informovaný souhlas. Souhlas dala pouze několik hodin před samotným zákrokem, kdy byla v psychickém vypětí z plánované interrupce. Veškeré poučení se jí dostalo až v den provedení sterilizace. Neměla tedy čas si věc promyslet. Za další podstatnou chybu považuje, že nebyla poučena o reparabilitě zákroku, jak ukládal § 11 směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR ze dne 17. 12. 1971, č. LP252.319. 11. 1971, o provádění sterilizace. Nakonec namítá, že její žádost o sterilizaci nebyla datována a odůvodněna. [7] Žalovaný navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl. Měl za to, že rozsudek městského soudu je správný. Poukazuje na to, že stěžovatelka měla dostatečný čas si sterilizaci promyslet. Její žádost je nejpozději z 25. 2. 2004, neboť ten den ji schválila sterilizační komise. Stěžovatelka musela být také poučována o antikoncepčních metodách, včetně sterilizace, po každém umělém přerušení těhotenství. Musela si být tedy vědoma trvalosti zákroku. [8] Stěžovatelka v replice setrvala na své argumentaci, že ke sterilizaci nedala svobodný a informovaný souhlas. Neexistuje žádný důkaz o tom, že by se jí dostalo poučení o povaze sterilizace včetně její trvalosti. Takové poučení nelze presumovat z toho, že musela být opakovaně poučena o metodách antikoncepce. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [9] Sterilizací v rozporu s právem se podle § 3 odst. 1 zákona č. 297/2021 Sb. rozumí zdravotní výkon zabraňující plodnosti, k jehož provedení oprávněná osoba neudělila souhlas, nebo souhlas udělila při takovém porušení právních předpisů upravujících v rozhodném období provedení zdravotního výkonu zabraňujícího plodnosti anebo za takových okolností, jež vylučují nebo vážně narušují svobodu a prostotu omylu uděleného souhlasu. Demonstrativní výčet toho, co se rozumí porušením právních předpisů, či příslušnými okolnostmi vylučujícími informovaný souhlas, obsahuje následující odst. 2 tohoto ustanovení. Jedná se zejména o působení na oprávněnou osobou v podobě jakéhokoli nátlaku, donucení či přesvědčování, aby se zdravotnímu výkonu zabraňujícímu plodnosti podrobila, jakož i skutečnost, že oprávněná osoba nebyla srozumitelným způsobem a v dostatečném rozsahu informována o svém zdravotním stavu a o účelu, povaze, předpokládaném přínosu, možných důsledcích a rizicích navrhovaného zdravotního výkonu a o jiných možnostech řešení zdravotního stavu, jejich vhodnosti, přínosech a rizicích. [10] K výkladu těchto ustanovení již existuje bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu. Z ní vyplývají následující závěry relevantní pro nyní posuzovanou věc. [11] Chirurgická sterilizace je trvalá (téměř nevratná) antikoncepce, která zabraňuje početí. U ženy se zpravidla provádí chirurgickým přerušením vejcovodů. Sterilizace je závažným zásahem do fyzické integrity a reprodukčního zdraví člověka (rozsudek NSS ze dne 14. 11. 2023, čj. 4 As 290/202242, bod 38). Jelikož se týká jedné ze základních tělesných funkcí lidských bytostí, týká se mnoha aspektů osobní integrity jednotlivce, včetně jeho fyzické a duševní pohody a emocionálního, duchovního a rodinného života (rozsudek ESLP V. C. proti Slovensku ze dne 8. 11. 2011, č. 18968/07, § 106). Je tak nutno přísně trvat na tom, že k tomuto zákroku byl dán svobodný a informovaný souhlas. Sterilizace bez svobodného a informovaného souhlasu je dokonce nelidským zacházením v rozporu s čl. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv (V. C. proti Slovensku; rozsudek NSS ze dne 2. 4. 2025, čj. 6 As 272/202427, bod 12). [12] Institut svobodného a informovaného souhlasu s každým lékařským zákrokem je založen na uznání právní subjektivity každého jedince a jeho svobody rozhodovat o svém vlastním těle a podporuje autonomii jeho morální volby. To je v protikladu k paternalistickému přístupu, kdy o jednotlivci je rozhodováno někým jiným (například lékařem),