CS · EN DE FR brzy

4 As 205/2024 — Nejvyšší správní soud

ECLI: ECLI:CZ:NSS:2025:4.As.205.2024.39
Datum: 2024-09-25
Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Štěpána Výborného a JUDr. Tomáše Herce v právní věci navrhovatelky: BARACOM a.s., sídlem Ke Zdibsku 66, Zdiby, zastoupena Mgr. Evou Lachmannovou, LL.M., advokátkou, sídlem Americká 523/23, Praha 2, proti odpůrci: rada města Rokytnice nad Jizerou, sídlem Horní Rokytnice 197, Rokytnice nad Jizerou, zastoupen…
4 As 205/2024- 39 - text  4 As 205/2024-42 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Štěpána Výborného a JUDr. Tomáše Herce v právní věci navrhovatelky: BARACOM a.s., sídlem Ke Zdibsku 66, Zdiby, zastoupena Mgr. Evou Lachmannovou, LL.M., advokátkou, sídlem Americká 523/23, Praha 2, proti odpůrci: rada města Rokytnice nad Jizerou, sídlem Horní Rokytnice 197, Rokytnice nad Jizerou, zastoupen JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem, sídlem Kořenského 1107/15, Praha 5, za účasti: I) JUDr. M. J., II) Ing. P. J., oba zastoupeni Mgr. Janou Matiskovou, advokátkou, sídlem V Celnici 1034/6, Praha 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy odpůrce ze dne 30. 10. 2023, č. 1/2023, o kasační stížnosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. 9. 2024, č. j. 30 A 45/202485, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Rada města Rokytnice nad Jizerou vydala dne 30. 10. 2023 usnesením č. 325/2023 „Opatření obecné povahy č. 1/2021 – územního opatření o stavební uzávěře“ (dále jen „stavební uzávěra“ či „napadené opatření“). Tato stavební uzávěra navazovala na dříve vydané stavební uzávěry, z nichž první nabyla účinnosti dne 27. 7. 2016. Navrhovatelka je vlastníkem pozemku, který je zahrnut do rozsahu stavební uzávěry. [2] Navrhovatelka se domáhala zrušení napadeného opatření. Ve svém návrhu namítla, že stavební uzávěra je v rozporu s § 123 odst. 3 (ve spojení s § 326 odst. 2 věty poslední) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“), podle něhož územní opatření o stavební uzávěře se vydává na nezbytně nutnou dobu, která nesmí být delší než 6 let. Toto ustanovení nového stavebního zákona nabylo účinnosti dne 1. 7. 2024, napadené opatření bylo přijato za účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [dále jen „starý stavební zákon“]. [3] Návrh na zrušení napadeného opatření (stavební uzávěry) Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „krajský soud“) zamítl nyní napadeným rozsudkem. [4] Krajský soud přisvědčil navrhovatelce, že jednotlivé stavební uzávěry v Rokytnici nad Jizerou na sebe časově navazovaly a spolu úzce souvisí, protože mají společný důvod – obavu odpůrce, že by stavební činnost v rozhodném území mohla zatížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované změny územního plánu č. 3 města Rokytnice nad Jizerou (ve stručnosti jde o snahu obce propojit stávající lyžařské areály Studenov a Horní Domky). Krajský soud nesouhlasil s odpůrcem, že by se na každou z uvedených stavebních uzávěr mělo nahlížet izolovaně a jednotlivé doby jejich trvání by se neměly sčítat. Přijmout názor odpůrce by de facto znamenalo rezignovat a popřít základní znak institutu stavební uzávěry, a to její dočasnost a trvání pouze po nezbytně dlouhou dobu. Navrhovatelka však nepodala návrh z důvodu, že by stavení uzávěra trvala po delší než nezbytně dlouhou dobu. Otázku zákonnosti stavební uzávěry a celkové délky jejího trvání spojovala výlučně s právní úpravou obsaženou v novém stavebním zákoně. S touto argumentací se krajský soud neztotožnil. [5] Záměrem zákonodárce při přijetí § 326 nového stavebního zákona bylo prověřit a přezkoumat aktuálnost a soulad stavebních uzávěr vydaných podle starého stavebního zákona s požadavky nového stavebního zákona. To ale neznamená, že by ze zákona měly pozbýt platnosti všechny stavební uzávěry, které ve svém důsledku (v součtu jednotlivých na sebe navazujících stavebních uzávěr) trvají déle než 6 let, a to oproti stavebním uzávěrám vydaných podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) [dále jen „zákon č. 50/1976 Sb.“]. Nový stavební zákon v § 326 odst. 2 svěřil úřadům územního plánování, aby prověřily, zda stavební uzávěry vydané dle starého stavebního zákona jsou stále aktuální a zda jsou v souladu s jeho požadavky. Pokud v tomto revizním procesu budou shledány kolize mezi starou a novou úpravou či přezkoumávaná stavební uzávěra nebude shledána aktuální, zákon stanoví, jak mají kontrolující úřady územního plánování postupovat. Z žádného ustanovení nového stavebního zákona ovšem nelze dovodit, že by § 123 odst. 3 téhož měl zpětnou účinnost, tedy že by v jeho důsledku byly bez dalšího (ze zákona) prohlášeny nezákonnými stavební uzávěry, které trvají déle než 6 let. II. Podání účastníků řízení [6] Proti rozsudku krajského soudu podává navrhovatelka (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížnost. [7] Stěžovatelka tvrdí, že stavební uzávěry vydané podle dřívějších právních předpisů musí splňovat podmínky aktuální právní úpravy. Stejně tak ze systematiky § 326 nového stavebního zákona je zřejmé, že zákonodárce vycházel z požadavku aplikace aktuální právní úpravy na všechny platné stavební uzávěry. Zákonodárce měl zcela jistě v úmyslu aplikovat na staré stavební uzávěry i omezení jejich maximální doby trvání v délce 6 let. Úmysl zákonodárce je jasně vyjádřen v § 326 odst. 3 nového stavebního zákona. Omezení ústavně chráněného vlastnického práva vlastníků dotčených pozemků se nadále uplatní pouze v případě, že je s novou právní úpravou v souladu. Výklad zastávaný krajským soudem by ad absurdum připouštěl, aby odpůrce (nebo jiná obec v obdobné situaci) přijal 30. 6. 2024 opatření s dobou účinnosti delší 6 let (ať už jednotlivě nebo v součtu). Stěžovatelka shrnuje, že napadené opatření mělo být pro rozpor s § 123 odst. 3 nového stavebního zákona zrušeno. [8] Odpůrce ve vyjádření ke kasační stížnosti souhlasí s právními názory krajského soudu. Stěžovatelka se mýlí, že stavební uzávěra, která je jinak platná a účinná, se neuplatní za situace, kdy obsahuje nějaký omezující regulativ, který je v rozporu s novým stavebním zákonem. Ustanovení § 326 odst. 3 nového stavebního zákona není titulem k soudní derogaci, ale pokynem pro stavební správu, jak aplikovat stavební uzávěry v novém právním prostředí. Z povahy věci navíc není omezením jeho časového trvání. Nový stavební zákon ex lege odstranil stavební uzávěry vydané podle zákona č. 50/1976 Sb., současně stanovil, že dílčí omezující regulativy těch uzávěr, které jsou vydané podle starého stavebního zákona, se neaplikují, a rovněž stanovil specifický postup stavební správy, která má prověřit tyto uzávěry podle zákonem předepsaných kritérií. Žádný z těchto postupů ovšem nezakládá nezákonnost, která by mohla být důvodem zrušení napadeného opatření soudem. Pojem „při rozhodování“ obsažený v § 326 odst. 3 nového stavebního zákona znamená „při vydání rozhodnutí“, a nikoliv pokyn k hmotněprávnímu přezkumu zákonnosti opatření obecné povahy. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [9] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v rozsahu kasační stížnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících z § 109 odst. 2 s. ř. s. [10] Kasační stížnost není důvodná. [11] Podstatou sporu je dopad nového stavebního zákona na stavební uzávěry vydané za účinnosti starého stavebního zákona z hlediska maximální doby jejich platnosti. [12] Podle § 123 odst. 1 nového stavebního zákona územním opatřením o stavební uzávěře se omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit jeho budoucí využití podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí nebo opatření v území, jímž se upravuje využití území. [13] Podle § 123 odst. 3 nového stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře, kterým se omezuje nebo zakazuje stavební činnost, která by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. [14] Podle § 123 odst. 4 nového stavebního zákona územní opatření o stavební uzávěře dále pozbývá účinnosti jeho zrušením. [15] Podle § 326 odst. 1 nového stavebního zákona stavební uzávěry vydané podle zákona č. 50/1976 Sb. z důvodu zamezení možnosti ztížení nebo znemožnění budoucího využití území podle připravované územně plánovací dokumentace pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto ustanovení. [16] Podle § 326 odst. 2 nového stavebního zákona stavební uzávěry vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdeli o stavební uzávěry podle odstavce 1, prověří příslušný úřad územního plánování z hlediska jejich aktuálnosti a souladu s požadavky tohoto zákona nejpozději do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti a informaci o prověření vloží do národního geoportálu územního plánování, jinak pozbývají platnosti; nejsouli splněny požadavky na aktuálnost a soulad s tímto zákonem a neuplynulali lhůta 1 roku, po

Citovaná ustanovení

§ 109 (150/2002 Sb.)§ 120 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 326 (283/2021 Sb.)§ 326 (50/1976 Sb.)§ 33 (50/1976 Sb.)
DomůŽivotní situaceŽivnostiOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.