6 As 290/2024 — Nejvyšší správní soud

6 As 290/2024- 61 - text  6 As 290/2024 - 65 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Václava Štencla v právní věci žalobkyně: Vinostrada, s.r.o., sídlem Korunní 588/4, Praha 2, zastoupené advokátem Mgr. Ing. Ondřejem Dlouhým, sídlem Opletalova 600/6, Brno, proti žalovanému: ředitel inspektorátu Státní zemědělské potravinářské inspekce, sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 7. 2022, č. j. SZPI/BF17620/2022, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2024, č. j. 9 A 65/2022275, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 11. 2024, č. j. 9 A 65/2022275, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a dosavadní řízení [1] Inspektorka Státní zemědělské a potravinářské inspekce opatřením ze dne 23. 6. 2022 nařídila žalobkyni stažení vín PK 20LT ALZAIA VINO FRIZZANTE BIANCO, Lotto 00255574, a SL 20LT ALZAIA VINO FRIZZANTE BIANCO, Lotto 00244587, z oběhu, neboť žalobkyně porušila § 27 odst. 4 písm. a) bod 6 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), (dále jako „vinařský zákon“). Porušení právní povinnosti se dopustila tím, že neoznámila dovoz uvedených nebalených vín dle § 14a vinařského zákona a při nesplnění oznamovací povinnosti v rozporu s § 27 odst. 4 písm. a) bod 6 téhož zákona uváděla vína do oběhu. Proti opatření podala žalobkyně odvolání, které žalovaný shora označeným rozhodnutím zamítl a opatření potvrdil. [2] Městský soud v Praze k žalobě žalobkyně rozsudkem ze dne 18. 10. 2023, č. j. 9 A 65/2022177, rozhodnutí žalovaného i opatření zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Dle městského soudu se správní orgány dopustily nezákonnosti v nesprávném skutkovém a právním posouzení věci v otázce legální definice obalu určeného pro spotřebitele (dále též „spotřebitelský obal“), jak je obsažena v § 3 odst. 1 písm. y) ve spojení s § 3 odst. 1 písm. z) vinařského zákona, neboť nepřihlédly ke všemu, co v řízení vyšlo najevo a při právním posouzení smyslu a cíle novelizace právní úpravy se odklonily od zákonné úpravy pojmů, která právě tento smysl a cíl garantuje. Jako výkladové vodítko pro pojem jednorázový obal městský soud využil s odkazem na princip jednotnosti a bezrozpornosti právního řádu definici opakovaně použitelného obalu v § 2 písm. g) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech). [3] Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu ze dne 18. 10. 2023, č. j. 9 A 65/2022177, rozsudkem ze dne 28. 8. 2024, č. j. 6 As 334/202338, zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že městský soud vycházel z nesprávně vyložených zákonných pojmů. Princip jednotnosti a bezrozpornosti právního řádu má své výjimky, mezi které patří i vztah pojmů vinařského zákona a zákona o obalech. Účely obou právních předpisů se míjejí a pojmy v nich užité je nutno vykládat v kontextu jednotlivých předpisů a respektovat jejich autonomní povahu. Nejvyšší správní soud vyložil definice jednorázového obalu a bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelného obalu a zavázal městský soud, aby znovu posoudil, zda obaly použité žalobkyní tyto definice ve vyložených významech naplňují, neboť to prozatím nebylo postaveno najisto. [4] Městský soud následně znovu rozhodl nyní napadeným rozsudkem. Předestřel definice stěžejních právních pojmů a pro účely posouzení a vyhodnocení spotřebitelského obalu z hlediska jeho opětovné nenaplnitelnosti jako právní otázky rovněž vypořádal a hodnotil skutkový (technický) stav obalů, tj. zda jde o stav podřaditelný pod právní pojmy příslušných ustanovení vinařského zákona a odůvodňuje jejich aplikaci. Se stavem konstrukce obalu a jeho prvků se městský soud vypořádal již v původním rozsudku při hodnocení výsledků laboratorních zkoušek i znaleckého posudku předloženého žalobkyní orgánům Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ty ukázaly, že uvedené konstrukční údaje zcela zřetelně dokumentují sestavení a funkci obalu včetně užití jeho obsahu pro spotřebitele cestou narušení obalu odtržením bezpečnostního prvku (plomby) a nasazením dávkovače pro spotřebitelské užití. Technický popis obalu svědčí o sestavě několika komponentů, které způsobují, že k dávkování obsahu (spotřebě vína) dochází až po odtržení bezpečnostní plomby a nasazení dávkovače, který lze obstarat a který je určen k vypuštění, nikoliv k napouštění obsahu. [5] Žalovaný proti tomu dle městského soudu postavil pouze stručnou argumentaci v rámci odpovědí na odvolací námitky, neposuzoval prodejní jednotku obalu tak, jak jej konstrukční prvky vytvářejí, ale z hlediska možného zneužití za pomocí jinak obstaratelného plnicího zařízení. Pouhé technicky jakkoliv možné znovunaplnění obalu, nadto v rozporu s údaji o manipulaci uvedenými na obalu, nevylučuje existenci spotřebitelského obalu. Definice nenaplnitelnosti obalu v její úloze ochrany před zneužitím musí být posuzována v souslednosti skutkového (technického) a právního stavu, garantujících originalitu obsahu obalu, k čemuž směřuje úprava podmínky „bez výměny“ vázaná k jednorázovému uzávěru v § 3 odst. 1 písm. y) vinařského zákona ve spojení s definicí jednorázového uzávěru jako celku dle § 3 odst. 1 písm. z) vinařského zákona. [6] Z uvedených důvodů městský soud neshledal důvody k provádění dokazování. Ke znaleckému posudku žalované předloženému až v soudním řízení a zejména po vydání napadeného rozhodnutí soud jen mimo rámec posouzení věci podotkl, že odpovědi a závěr tohoto posudku se nově vztahují k jiným funkčním hodnocením prvků uzávěru, než která byla předmětem argumentací do doby vydání napadeného rozhodnutí. II. Kasační stížnost a vyjádření žalobkyně [7] Žalovaný (stěžovatel) napadl rozsudek městského soudu kasační stížností s tím, že městský soud nerespektoval závazný právní názor vyslovený Nejvyšším správním soudem v rozsudku č. j. 6 As 334/202338, a nepostavil najisto, zda obal používaný žalobkyní naplňuje definici jednorázového obalu nebo bez výměny jednorázového uzávěru znovu nenaplnitelného obalu. Stěžovatel městskému soudu navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem Znaleckého ústavu Technické fakulty ČZU v Praze, který nechal vypracovat za účelem vyjasnění otázek souvisejících s charakterem obalu typu „KeyKeg“ a jeho znovunaplnitelností a zejména k objasnění funkčního vztahu mezi ventilem a krytkou a toho, zda krytka plní funkci bezpečnostního prvku uzávěru. Městský soud odmítl jeho provedení, neboť nebyl podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí v dané věci, a odmítl tak přijmout a provést stěžovatelem předložený důkaz prokazující faktickou možnost manipulace s obalem (a to včetně výměny obsahu obalu buď bez poškození původního víčka, nebo s jeho snadnou nerozpoznatelnou výměnou). Neprovedl ani žádné vlastní zkoumání a namísto toho zaujal zcela formalistický výklad definic právních pojmů. [8] Městský soud ve své podstatě setrval na svém přístupu, který zastával již ve svém dřívějším rozsudku v dané věci. Úvahami o možnosti použití obalu podle pokynů výrobce, nikoli podle jeho objektivních vlastností, městský soud odporuje právnímu názoru Nejvyššího správního soudu. Městský soud se nezabýval objektivními vlastnostmi daného obalu a jeho uzávěru, a nemohl tak postavit najisto, zda naplňují shora uvedené zákonné definice, jak jej zavázal Nejvyšší správní soud. Stejně jako měly být posouzeny objektivní faktické vlastnosti obalu, měly být objektivně posouzeny i vlastnosti jeho uzávěru a krytky. I k tomu však městský soud přistoupil formalisticky. Přitom dle znaleckého posudku ČZU může být autenticita obsahu obalu „KeyKeg“ zpochybněna. Krytku lze odstranit buď tak, že je při jejím snímání poškozena (odlomena), nebo po odklopení západek na bocích je možné ji sejmout i bez zjevného poškození a krytka tak neztrácí svoji funkčnost. Lze velmi snadno manipulovat také s označením výrobku etiketou, která je umístěna právě na vyměnitelné a zaměnitelné plastové krytce, neboť etiketu lze sejmout a znovu nalepit, či ji snadno napodobit. Vzhledem k tomu, že jak opakované použití téže krytky, tak nahrazování novou krytkou je poměrně snadno možné, krytka nemůže představovat bezpečnostní prvek zaručující autenticitu obsahu obalu, na jehož uzávěru je krytka nasazena. [9] Odpovědi a závěr znaleckého posudku se sice nově vztahují k jiným funkčním hodnocením prvků uzávěru, než která byla předmětem argumentací do doby vydání napadeného rozhodnutí, nicméně znalecký posudek poskytuje důležité informace ohledně těch aspektů obalu a uzávěru, jejichž důležitost vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 As 334/202338. Bez těchto odpovědí není možné dostát jeho závaznému právnímu názoru. Definice samy o sobě nemohou být zárukou poctivého způsobu použití obalu, jehož objektivní vlastnosti (včetně u