7 Afs 319/2023 — Nejvyšší správní soud

7 Afs 319/2023- 40 - text  7 Afs 319/2023 - 46 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Krupičkové a soudců Davida Hipšra a Tomáše Foltase v právní věci žalobkyně: Vinný dům, spol.s r. o., se sídlem Toužimská 588/70, Praha, zastoupená Mgr. Lubošem Havlem, advokátem se sídlem Na Pankráci 404/30a, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, č. j. 8 A 50/202252, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2023, č. j. 8 A 50/202252, se zrušuje. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2022, č. j. MZE-2578/2022-18124, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 28 570 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Luboše Havla, advokáta. Odůvodnění: I. [1] Rozhodnutím ze dne 23. 3. 2022, č. j. MZE-2578/2022-18124, žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále též „Fond“) ze dne 6. 12. 2021, č. j. SZIF/2021/0592200. Tímto rozhodnutím uložil Fond žalobkyni jakožto příjemci dotace povinnost vrátit část finančních prostředků, které jí byly poskytnuty za účelem pořízení stroje cross flow filtr OMNIA na filtraci vína (dále též „filtr“), konkrétně 510 451,89 Kč. Podle Fondu žalobkyně porušila podmínku trvalosti operace dle čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (dále též „Nařízení č. 1303“) ve spojitosti s čl. 50 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (dále též „Nařízení č. 1308“), neboť ke dni výplaty dotace nebyla vlastníkem dotovaného filtru. Ten totiž pořídila formou úvěru, v jehož rámci byl ujednán zajišťovací převod vlastnického práva k předmětu financování. Filtr tak byl ve vlastnictví úvěrujícího (ČSOB Leasing), a to až do podepsání dodatku k úvěrové smlouvě dne 7. 7. 2021, dle kterého bylo zajištění úvěru změněno ze zajišťovacího převodu vlastnického práva na zástavu. Fond stanovil vratku poměrné části celkového objemu podpory podle délky trvání porušení podmínky trvalosti (727 dní). II. [2] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou Městský soud v Praze (dále též „městský soud“) v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Nepřisvědčil námitce žalobkyně, že jí nebyly poskytnuty fotografie filtru, na jejichž základě došly správní orgány k závěru, že filtr není neoddělitelnou součástí nemovitosti. K tomu odkázal na doručenky obsažené ve správním spisu. V případě e-mailu Bc. R. (zástupkyně a zaměstnankyně žalobkyně) městský soud uvedl, že správní orgány sice pochybily, pokud žalobkyni nezpřístupnily celý správní spis, avšak jednalo se o pochybení se zcela minimálním dopadem na zákonnost rozhodnutí. Městský soud nepřisvědčil ani tomu, že žalobkyně nepřetržitě vlastnila filtr. Jednak odmítl tezi, že by pracovníci správních orgánů nebyli schopni posoudit mechanismus výroby vína a charakter jeho jednotlivých komponent. Především však nepřistoupil na argumentaci, že se filtr stal součástí nemovité věci (haly) okamžikem, kdy byl instalován do příslušné výrobní linky. Z fotografií je zjevné, že filtr je samostatným zařízením, které je připojeno k ostatním komponentům výrobní linky rozebíratelným spojením. Skutečnost, že jde o nezbytnou součást procesu výroby vína, neznamená, že se stává součástí věci nemovité, která je neoddělitelně spojena s výrobní linkou či přímo s halou, v níž je linka instalována. S ohledem na způsob spojení je filtr možné při opravě, údržbě či výměně vyjmout. Ze správního spisu neplyne, že by v takovém případě bylo nutno demontovat související části výrobní linky anebo zasáhnout do konstrukce haly. Nepřípadný je též poukaz na § 508 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „OZ“). Filtr není svou povahou „strojem nebo jiným upevněným zařízením“, na něž dané ustanovení dopadá. Jen obtížně by nadto bylo možné akceptovat argumentaci žalobkyně, že až do chvíle uzavření dodatku úvěrové smlouvy smluvní strany nevyvinuly žádné úsilí k tomu, aby nastaly právní účinky samotné smlouvy. Taktéž je třeba hledět na právní jednání primárně jako na platné v souladu s § 574 OZ. Městský soud uzavřel, že správní orgány dospěly důvodně k závěru, že žalobkyně nebyla ke dni výplaty dotace dne 11. 7. 2019 vlastníkem dotovaného filtru, což znamená porušení čl. 50 odst. 5 Nařízení č. 1308 s následkem vrácení části vyplacené podpory na investice. III. [3] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) napadla rozsudek městského soudu kasační stížností s odkazem na důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Namítá, že městský soud ani správní orgány neměly dostatek odbornosti k posouzení technických aspektů výroby vína, charakteru filtru a jeho role ve výrobním procesu. K tomu uvádí, že filtr je integrální součástí výrobní linky od svého upevnění dne 5. 12. 2018, je funkčně spojen s ní i s halou a je díky své váze nepřenositelný. Při jeho demontáži dojde ke znehodnocení výrobní linky i haly samotné. Situace je obdobná jako v případě kotelny bytového domu. Klíčové je totiž právě funkční spojení s halou, nikoliv dílčí aspekty připojení. Právně tedy filtr nemůže být od upevnění samostatnou věcí, leda by byla zapsána výhrada vlastnictví podle § 508 OZ, která má konstitutivní účinky; k tomu však nikdy nedošlo. S ohledem na to nemohl být filtr předmětem zajišťovacího převodu vlastnického práva. Existence příslušné dohody s věřitelem je irelevantní. Stěžovatelka tudíž byla ke dni výplaty dotace vlastníkem filtru, a nemohlo dojít k porušení podmínek trvalosti operace. Možnost aplikace § 508 OZ nelze podle stěžovatelky postavit na odpojitelnosti hadic a trubek či vyměnitelnosti dané součásti, jak učinil městský soud. Obdobně se nelze odvolávat na leasingovou smlouvu. Ta nevyvolala v rozsahu zajišťovacího převodu vlastnického práva právní účinky, což bylo důvodem pro uzavření dodatku. Stěžovatelka městskému soudu rovněž vytýká, že v rámci posouzení věci neřešil relevantní rozhodovací praxi civilních soudů. [4] Stěžovatelka dále namítá, že o poskytnutí dotace rozhoduje hodnotitelská komise složená z odborníků, přičemž z rozhodnutí správních orgánů nevyplývá, že by jim jakýkoliv odborný orgán poskytl know-how. Správní orgány a městský soud však zredukovaly posouzení odborné otázky na to, že filtr je uložen na aretačních nožkách a fakticky demontovatelný. Rozsudek je proto nepřezkoumatelný, neboť městský soud posuzoval odborné otázky, respektive aproboval jejich posouzení správními orgány, aniž by se vypořádal s veškerou argumentací stěžovatelky a navrženými důkazy. Městský soud rovněž bagatelizoval zásah do procesních práv stěžovatelky spočívající v tom, že nebyla seznámena se všemi podklady pro vydání rozhodnutí. Jeho závěry o poskytnutí fotografií jsou přitom nepřezkoumatelné. [5] Vzhledem k výše uvedenému stěžovatelka navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. IV. [6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že setrvává na svých závěrech uvedených ve vyjádření k žalobě a že se s napadeným rozsudkem ztotožňuje. Z fotografií filtru pořízených při kontrole na místě je zřetelné, že filtr je usazený na rámu s aretačními nožičkami, tudíž není pevně konstrukčně spojen s nemovitostí, a je samostatnou věcí. Při odstranění filtru nedojde k tomu, že by nemovitost nesloužila svému účelu. Nejedná se o nedílnou součást výrobní linky a vinařství lze provozovat bez vlastnictví filtru. Podle žalovaného není běžné připevnění stroje (např. z důvodu stability) považováno za upevnění ve smyslu § 508 OZ, jak plyne z výkladového stanoviska č. 17 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 27. 1. 2014 (dále též „výkladové stanovisko“) Toto posouzení připouští i komentářová literatura. Podle ní pak má zápis výhrady spíše deklaratorní účinky. Při posouzení úvěrové smlouvy je dle žalovaného třeba v souladu s § 574 OZ preferovat její platnost a vyvolání právních účinků. Stěžovatelka proto nebyla do uzavření dodatku vlastníkem předmětné investice. Tím, že uzavřela dodatek ke smlouvě, dala najevo, že si je vědoma porušení podmínky trvalosti operace. S ohledem na to žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. [7] Stěžovatelka v replice zopakovala, že klíčové je pevné faktické a funkční napojení filtru s procesem výroby vína a výrobní linkou. Samostatně filtr nefunguje. Sjednání zástavní smlouvy nepotvrzuje možnost libovolné manipulace s filtrem. Ten nelze díky váze fakticky demontovat a bez něj nelze vyrábět víno. Jeho právní samostatnost nedokládá uzavření neúčinné smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Nebyla přitom zpochybněna její platnost, ale účinnost a naplnění