7 As 270/2024 — Nejvyšší správní soud

7 As 270/2024- 25 - text  7 As 270/2024 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Krupičkové a soudců Faisala Husseiniho a Davida Hipšra v právní věci žalobce: P. T., zastoupen Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem Vinohradská 1215/32, Praha 2, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 5 A 66/2023125, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2024, č. j. 5 A 66/2023125, se ruší a věc se vrací městskému soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce vlastní pozemek parc. č. XA v k. ú. S. O. Děčínská pobočka Státního pozemkového úřadu zahájila v lednu 2023 aktualizaci bonitovaných půdněekologických jednotek (dále „BPEJ“), která se provádí prostřednictvím změn příslušných map. Návrh změn map BPEJ zveřejnila k veřejnému nahlédnutí. Dne 2. 5. 2023 podal žalobce proti změně map námitky, ve kterých nesouhlasil se zařazením svého pozemku pod kód 5. 08. 10. Dne 27. 6. 2023 na předmětném pozemku proběhlo místní šetření. Přípisem ze dne 26. 9. 2023 následně žalovaný svůj názor potvrdil a vyhodnotil žalobcovy námitky jako neopodstatněné a ponechal daný pozemek zařazen pod kód 5. 08. 10, namísto pod kód 5. 08. 40, jak požadoval žalobce. [2] Proti přípisu ze dne 26. 9. 2023 (a tedy vypořádání svých námitek) podal žalobce zásahovou žalobu k městskému soudu. Ten jeho žalobu rozsudkem ze dne 6. 3. 2024, č. j. 5 A 66/202375, zamítl. [3] Ke kasační stížnosti žalobce však Nejvyšší správní soud rozsudek městského soudu pro nepřezkoumatelnost zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Městský soud se ve svém rozsudku nijak nevypořádal se žalobcovou námitkou ohledně nejasnosti použité právní úpravy – zda žalovaný postupoval podle vyhlášky č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci (dále jen „vyhláška č. 327/1998 Sb.“), nebo podle vyhlášky č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci (dále jen „vyhláška č. 227/2018 Sb.“), která původní vyhlášku s účinností od 1. 1. 2019 nahradila (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 6. 2024, č. j. 10 As 74/202433). [4] V dalším řízení městský soud žalobu znovu zamítl. [5] V úvodu svého rozsudku se městský soud zabýval právní úpravou, podle které žalovaný věc posoudil. Městský soud souhlasil se žalovaným, že v oznámení o zahájení aktualizace BPEJ ze dne 24. 1. 2023 a v oznámení o vyložení návrhu změn map BPEJ ze dne 24. 4. 2023 odkázal žalovaný na aktuálně platnou a účinnou vyhlášku o charakteristice BPEJ – tedy vyhlášku č. 227/2018 Sb. Ve vypořádání námitek ze dne 26. 9. 2023 žalovaný nicméně skutečně uvedl, že BPEJ 5. 08. 10 byla na pozemku žalobce určena v souladu s vyhláškou č. 327/1998 Sb. Přestože byl městský soud spíše přesvědčen, že uvedení nesprávného právního předpisu bylo skutečně pouze chybou v psaní, jak opakovaně uváděl žalovaný, nebylo podle městského soudu nade vší pochybnost skutečně zřejmé, podle jakého právního předpisu žalovaný fakticky postupoval. Nebylo přitom sporu, že měl postupovat podle platné a účinné vyhlášky o charakteristice BPEJ – tedy vyhlášky č. 227/2018 Sb. V těchto pochybnostech tak soud ve prospěch žalobce přistoupil k předpokladu, že žalovaný postupoval dle vyhlášky č. 327/1998 Sb. a přezkoumal, zda takový postup měl vliv na řešení věci. Přitom městský soud opakovaně zdůraznil, že žalobce v nynějším sporu zpochybňuje určení čtvrté cifry a částečně i jednoznačnost určení první cifry kódu BPEJ. [6] Po porovnání obou nyní sporných vyhlášek dospěl městský soud u určení první i čtvrté cifry kódu BPEJ k závěru, že ať již žalovaný postupoval podle jakékoliv vyhlášky, v obou případech by dospěl ke stejné hodnotě, co se týče první i čtvrté hodnoty kódu BPEJ. Podle městského soudu tedy nebylo podstatné, podle jaké vyhlášky žalovaný skutečně postupoval. V zásadě podobný je navíc podle městského soudu i proces aktualizace BPEJ v obou vyhláškách. Ve světle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2009, č. j. 8 Afs 51/200787, č. 1926/2009 Sb. NSS, tedy nemělo případné užití zrušené vyhlášky vliv na podobu výsledného kódu BPEJ ve stávajícím sporu. [7] Dále městský soud zhodnotil samotné k posouzení žalovaného zásahu. Nejprve konstatoval, že zařazení pozemku do kódu BPEJ má přímý vliv na řadu faktorů a zcela jistě zasahuje do práva na vlastnictví pozemku; proto byly splněny podmínky 1., 2. a 5. pro poskytnutí ochrany v řízení o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), jak vyplývají z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 3. 2005, č. j. 2 Aps 1/200565, č. 603/2005 Sb. NSS. Dle něj „[ž]alobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ správního orgánu v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka), […]. Neníli byť jen jediná z uvedených podmínek splněna, nelze ochranu podle § 82 a násl. s. ř. s. poskytnout.“ Městský soud nepochyboval ani o tom, že vypořádání žalobcových námitek není rozhodnutím, a proto i zmíněná 4. podmínka byla dle něj splněna. Podstatou nyní posuzované věci tak podle městského soudu bylo splnění 3. podmínky, tedy zda byl zásah žalovaného nezákonným, jinými slovy, zda žalovaný zařadil žalobcův pozemek pod kód BPEJ správně. [8] Pří přezkoumání postupu žalovaného přitom městský soud vyšel z Metodického pokynu pro aktualizace BPEJ číslo MP 01/2017, účinnost dokumentu od 1. 4. 2017, verze 1.1., účinná od 1. 11. 2019 (dále jen „Metodický pokyn“), který vyžádal od žalovaného (Metodicky pokyn vydal samotný Státní pozemkový úřad). O tomto Metodickém pokynu, jehož obsah provedl k důkazu při ústním jednání, městský soud uvedl, že „je aktuálně platný a byl platný i v době tvrzeného zásahu“. Městský soud se tak především neztotožnil s žalobcovou námitkou, podle které žalovaný pochybil, neboť při stanovení kódu BPEJ provedl pouze jeden půdní vpich a dále alespoň na části jeho pozemku nezohlednil střední sklon pozemku, namísto sklonu mírného. Městský soud rovněž nesouhlasil s tím, že by žalovaný porušil žalobcovo legitimní očekávání a postupoval svévolně, nebo že by Metodický pokyn materiálně představoval právní předpis. Městský soud se neztotožnil ani s tím, že by vyhláška č. 227/2018 Sb. byla v rozporu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, či že by zákonné zmocnění k jejímu vydání bylo nejasné. Konečně se městský soud neztotožnil ani s tím, že by § 8 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pozemkových úpravách“), byl v rozporu s čl. 79 odst. 3 Ústavy, jelikož nebyla dostatečně stanovena kompetence Ministerstva zemědělství. Dle 8 odst. 4 zákona o pozemkových úpravách základem pro ocenění zemědělského pozemku jsou bonitované půdně ekologické jednotky evidované v číselných a mapových podkladech. Bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje pětimístným číselným kódem hlavní půdní a klimatické podmínky mající vliv na produkční schopnost zemědělské půdy a její ekonomické ohodnocení. Údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zajišťuje Státní pozemkový úřad v celostátní databázi bonitovaných půdně ekologických jednotek. Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") stanoví vyhláškou charakteristiku bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci. II. Shrnutí argumentů kasační stížnosti a vyjádření žalobce Kasační stížnost [9] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (nyní stěžovatel) i napodruhé kasační stížnost. [10] V úvodu své kasační stížnosti stěžovatel upozornil na nedostatečnou procesní úpravu aktualizace BPEJ. O této aktualizaci se nevede žádné správní řízení, není ani vydáváno správní rozhodnutí, proti kterému by mohl stěžovatel podat řádný opravný prostředek. Stěžovatel tedy musel podat zásahovou žalobu, která v tomto případě neposkytuje dostatečnou ochranu. Městský soud se ve svém rozsudku s odkazem na zásahovou žalobu odmítl zabývat posouzením důvodů a úvah žalovaného. Pokud by stěžovatel mohl podat žalobu proti rozhodnutí, mohl by podle svého názoru uplatnit námitku rozhodování na základě nesprávného právního předpisu, jehož důsledkem bylo nezákonné rozhodnutí. Městský soud však věc zhodnotil pouze tak, že výsledek řízení posoudil na základě právní úpravy, kterou měl žalov