— Nejvyšší správní soud

Komp 1/2024- 63 - text pokračování Komp 1/2024 - 67 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Karla Šimky, Filipa Dienstbiera, Tomáše Herce, Davida Hipšra, Tomáše Kocourka a Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6, za účasti SP Venture a.s., Lucemburská 1496/8, Praha 3, o kompetenční žalobě dle § 97 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve věci záporného kompetenčního sporu o příslušnost vydat rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 9. 12. 2022, č. j. MHMP 2134990/2022, sp. zn. 1051999/2022, takto: I. P ř í s l u š n ý k vydání rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 9. 12. 2022, č. j. MHMP 2134990/2022, sp. zn. 1051999/2022, j e Úřad průmyslového vlastnictví. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Předmětem projednávané věci je určení, který z ústředních správních úřadů (Ministerstvo průmyslu a obchodu, anebo Úřad průmyslového vlastnictví) je příslušný k rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „magistrát“) ze dne 9. 12. 2022, č. j. MHMP 2134990/2022, sp. zn. 1051999/2022. Jím magistrát shledal osobu zúčastněnou na řízení vinnou tím, že prostřednictvím webových stránek www.zivada.cz (původně www.parfemysp.cz) ode dne 29. 10. 2020, kdy prodala tester parfému „Carolina Herrera 212 Sexy parfémovaná voda pro ženy 100 ml TESTER“, do dne 5. 12. 2022 prodávala testery produktů značky „Carolina Herrera“, které jsou na zmiňovaných webových stránkách označeny nápisem „TESTER“, čímž obviněná neoprávněně užívala slovní ochrannou známku zapsanou pod číslem přihlášky 3011020, jejímž vlastníkem je společnost Carolina Herrera Ltd, 501 Seventh Avenue, 17Th Floor, 10018 New York, NEW YORK, Spojené státy americké, zapsanou v rejstříku vedeném Úřadem průmyslového vlastnictví, aniž by byla jejím vlastníkem, ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž byla chráněna, čímž se dopustila neoprávněného užití ochranné známky podle § 51a odst. 1 zákona o ochranných známkách. Za uvedený přestupek uložil magistrát obviněné pokutu ve výši 50 000 Kč a současně jí uložil zaplatit paušální částku nákladů správního řízení ve výši 1 000 Kč. [2] Proti uvedenému rozhodnutí magistrátu podala osoba zúčastněná na řízení odvolání k žalobci. Žalobce vyhodnotil, že není příslušný k rozhodnutí o odvolání proti napadenému rozhodnutí magistrátu (dále jen „příslušný orgán“), proto dne 27. 6. 2023 postoupil odvolání žalovanému jako příslušnému orgánu. Žalovaný dne 14. 7. 2023 sdělil žalobci, že není příslušným orgánem. II. Stručné shrnutí obsahu žaloby [3] Žalobce v kompetenční žalobě nesouhlasí s názorem žalovaného, že žalovaný není příslušným orgánem. [4] Podle § 51a odst. 4 zákona o ochranných známkách přestupky podle odst. 1 tohoto paragrafu projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Žalobce uvádí, že z § 118 odst. 3 písm. b) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“), vyplývá, že orgánem příslušným k přezkoumání rozhodnutí magistrátu, který vykonává mj. přenesenou působnost svěřenou orgánům obcí s přenesenou působností, jsou příslušná ministerstva. Podle žalobce nelze pojem „příslušná ministerstva“ vykládat zúženě pouze jako ústřední správní úřad, v jehož čele stojí ministr, ale ve smyslu legislativní zkratky použité v § 20 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (dále jen „kompetenční zákon“), jako ministerstva a ostatní ústřední úřady. [5] Žalobce dále uvádí, že on nemůže být příslušným orgánem, neboť z kompetenčního zákona nijak nevyplývá, že by měl působit v oblasti ochrany práv z průmyslového vlastnictví. Na tom nic nemění skutečnost, že má podle § 13 kompetenčního zákona působnost v oblasti malých a středních podniků a živností. Nadto magistrát nerozhodoval na úrovni kraje jako krajský živnostenský úřad ve věcech spadajících do oblasti živností. Nicméně pokud by tomu tak bylo, by byl příslušným orgánem Živnostenský úřad České republiky. [6] Naopak, podle § 1 odst. 1 zákona č. 14/1993 Sb., o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „zákon o ochraně průmyslového vlastnictví“), je žalovaný ústředním orgánem státní správy na ochranu průmyslového vlastnictví České republiky. Podle § 2 písm. a) zákona o ochraně průmyslového vlastnictví rozhoduje žalovaný o poskytování ochrany na vynálezy, průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky a označení původu výrobků. Podle žalobce nelze pojem řízení o ochranných známkách ve smyslu § 45 zákona o ochranných známkách chápat zúženě pouze jako registrační řízení, ale právě jako všechna správní řízení podle zákona o ochranných známkách. III. Vyjádření žalovaného [7] Žalovaný uvádí, že vykonává svou rozhodovací pravomoc ve správním řízení pouze ve věcech poskytování a odnímání ochrany průmyslovým právům, a to v rozsahu daném jednotlivými zákony na ochranu průmyslového vlastnictví. V řízeních na jiných úsecích státní správy ani v oblasti porušování práv z průmyslového vlastnictví žalovaný rozhodovací pravomoc nemá. Zákonodárce tak záměrně institucionálně oddělil řízení o registraci průmyslových práv (udělování, popř. odnímání ochrany právům průmyslového vlastnictví), o níž rozhoduje žalovaný, od řízení o porušování práv z průmyslového vlastnictví a řízení zajišťujícího jeho vymáhání, včetně správního trestání na tomto úseku, kde jsou příslušné k rozhodování jiné orgány. [8] Z důvodové zprávy k zákonu o ochraně průmyslového vlastnictví vyplývá, že poskytováním ochrany průmyslového vlastnictví se rozumí toliko zápisná řízení týkající se ochranné známky (a tomu odpovídající odnímání ochrany výmazem z rejstříku, zrušením, prohlášením neplatnosti průmyslového práva), a nikoli projednávání přestupku spočívajícího v neoprávněném užívání ochranné známky, které se zápisným řízením nijak nesouvisí. [9] Žalovaný má za to, že „příslušným ministerstvem“, které je nadřízeným správním orgánem magistrátu a které zároveň přezkoumává jeho rozhodnutí, je pouze „ministerstvo“ jako ústřední orgán státní správy mající v čele člena vlády ministra, a nikoli též jiný ústřední orgán státní správy. Jak vyplývá ze stanoviska Ministerstva vnitra ze dne 5. 10. 2023, zákon o hlavním městě Praze v některých ustanoveních, především těch týkajících se dozoru a kontroly (§ 106 až 115), používá sousloví „ministerstva a jiné ústřední správní úřady“. I z této dikce lze usuzovat, že zákonodárce mezi těmito dvěma termíny na různých místech zákona rozlišuje (stejně tak je v některých ustanoveních používáno např. i sousloví „vládou nebo ústředním správním úřadem“). Pokud se tedy v § 118 odst. 2 a odst. 3 písm. b) zákona o hlavním městě Praze hovoří pouze o „ministerstvu“, a nikoliv již o jiném ústředním správním úřadu, nepřipadá žalovaný (jako „jiný ústřední správní úřad“) jako příslušný nadřízený správní orgán v úvahu (i přesto, že je ústředním správním orgánem na úseku ochrany průmyslového vlastnictví, mj. ochranných známek). Příslušné tedy je v tomto případě pouze „ministerstvo“. [10] Dle žalobce lze k výkladu pojmu „ministerstva“ užitému v tomto ustanovení vyjít z definice, přesněji legislativní zkratky, kterou používá kompetenční zákon. S tímto výkladem se žalovaný neztotožňuje. Dle čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády schválených usnesením vlády ze dne 19. března 1998 č. 188, ve znění pozdějších změn, lze text odpovídající legislativní zkratce zavedené v jednom právním předpisu použít jen v prováděcím předpisu, jeli zaveden v prováděném zákoně. Toto ustanovení tedy samo o sobě umožňuje aplikaci legislativní zkratky zavedenou určitým zákonem pouze v jeho textu a pak v textu jeho prováděcího předpisu. Pro jiné právní předpisy (zejména jiné zákony) nemá taková legislativní zkratka relevanci. V případě dvou odlišných právních předpisů, jako je kompetenční zákon a zákon o hlavním městě Praze, nelze legislativní zkratku užitou v jednom zákoně užít v zákoně druhém. [11] Žalovaný je přesvědčen, že s ohledem na skutečnost, že přestupek měl být zjištěn při kontrole plnění povinností souvisejících s živnostenským podnikáním, měl by být příslušným orgánem shledán žalobce. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení [12] Osoba zúčastněná na řízení se k věci nevyjádřila. V. Právní posouzení Nejvyšším správním soudem V. 1. Podmínky řízení [13] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda se jedná o kompetenční spor ve smyslu § 97 a násl. s. ř. s., který je definován třemi prvky (předpoklady). Za prvé musí být vedeno řízení, v němž se rozhoduje o právech