Nad 89/2025 – Nejvyšší správní soud

Nad 89/2025- 262 - text  Nad 89/2025 - 264 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Tomáše Kocourka a Evy Šonkové v právní věci žalobce: Děti Země – Klub za udržitelnou dopravu, se sídlem Körnerova 219/2, Brno, zast. JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Elektrárna Dukovany II, a. s., se sídlem Duhová 1444/2, Praha 4, zast. Mgr. Martinem Kramářem, LL.M., advokátem se sídlem Křižovnické náměstí 193/2, Praha 1, II) OIŽP – Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, z.s., se sídlem Kubatova 1240/6, České Budějovice, III) Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, z.s., se sídlem Fráni Šrámka 1168/35, České Budějovice, a IV) ESHG s.r.o., se sídlem Malé náměstí 125/16, Hradec Králové, zast. Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem se sídlem Malé náměstí 125/16, Hradec Králové, ve věci žaloby proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 27. 2. 2025, č. j. MPO 23262/2025, o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci podle § 7 odst. 6 věty druhé zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“) a o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci podle § 9 odst. 2 s. ř. s., takto: I. K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 62/2025 je příslušný Městský soud v Praze. II. Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 9 A 62/2025 se nepřikazuje Krajskému soudu v Ostravě. Odůvodnění: [1] Tato věc se týká umístění staveb tvořících záměr nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany, stanovení ochranných pásem pro některé z těchto staveb a povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les pro vybrané stavby. Žalobce se žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 27. 2. 2025, č. j. MPO 23262/2025, jímž ministr průmyslu a obchodu zamítl rozklady několika subjektů proti společnému územnímu rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2023, č. j. MPO 76834/23/422 – SÚ (dále „prvostupňové rozhodnutí“), a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. [2] Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 5. 2025, č. j. 39 A 6/2025222, k námitkám osoby zúčastněné na řízení I) a žalovaného vyslovil svou místní nepříslušnost a podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s. věc postoupil Městskému soudu v Praze. [3] Žalobce dovozoval místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě z § 7 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě, přičemž o těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. Podle Krajského soudu v Ostravě je však pro určení místní příslušnosti rozhodná právě skutečnost, že oproti věci řešené v usnesení Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 14. 8. 2024, č. j. Nad 122/2024103, Egeria, na které odkazoval žalobce v nyní projednávané věci, Krajský soud v Ostravě nebyl v době vydání prvostupňového rozhodnutí místně příslušným soudem ve věcech energetické infrastruktury. Jeho specializace do 31. 12. 2023 se totiž vztahovala jen na dopravní stavby. Místní příslušnost Krajského soudu v Ostravě tak nebylo možné odůvodnit zněním zákona ani požadavkem na zajištění kontinuity rozhodování jeho specializovaného senátu, jako tomu bylo v případě, který NSS posuzoval v usnesení ve věci Egeria. [4] Krajský soud v Ostravě dodal, že ani po 1. 1. 2024 nepřešla působnost pro územní řízení pro vyhrazené stavby nebo stavby s nimi související (mezi něž patří i záměr nového jaderného zdroje v lokalitě Dukovany) na Dopravní a energetický stavební úřad (dále „DESÚ“), neboť nová územní řízení již nebylo možné zahájit (§ 334a odst. 2 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon; dále jen „stavební zákon z roku 2021“), a probíhající územní řízení zůstala v působnosti těch stavebních úřadů, které je vedly před nabytím účinnosti stavebního zákona z roku 2021 (§ 330 odst. 3 věta druhá tohoto předpisu). [5] Krajský soud v Ostravě uzavřel, že pro určení místně příslušného krajského soudu je rozhodné sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni (§ 7 odst. 2 věty první s. ř. s.). Jelikož prvostupňové rozhodnutí vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má sídlo na území městské části Praha 1, jež patří podle bodu 1 Přílohy 4 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), do obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1, jenž podle bodu 1 Přílohy 2 zákona o soudech a soudcích patří do obvodu Městského soudu v Praze, je k projednání a rozhodnutí věci věcně i místně příslušný právě tento soud. [6] Dne 13. 6. 2025 předložil Městský soud v Praze spis podle § 7 odst. 6 věty druhé s. ř. s. k rozhodnutí o místní příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu, neboť s postoupením věci nesouhlasí. Místně příslušným k řízení je podle jeho názoru Krajský soud v Ostravě. [7] Městský soud nejprve shrnul právní východiska související s nabytím účinnosti stavebního zákona z roku 2021. Připomněl také usnesení ve věci Egeria, jehož závěry lze podle jeho přesvědčení následovat i nyní. Zákonodárce podle Městského soudu v Praze při změně právní úpravy pominul žaloby proti rozhodnutím, na něž se má od 1. 1. 2024 aplikovat § 7 odst. 4 s. ř. s. v novém znění, ale současně o nich ještě v prvním stupni nerozhodoval DESÚ. Do této úzké kategorie žalob spadá i nyní projednávaná věc klíčové stavby energetické infrastruktury, u nichž má od 1. 1. 2024 přezkum rozhodnutí vydaných v územním nebo stavebním řízení provádět výlučně specializovaný senát Krajského soudu v Ostravě. Jiné řešení by nebylo systémové. Městský soud tedy navrhl, aby NSS rozhodl, že k řízení o žalobě je místně příslušný Krajský soud v Ostravě. [8] Pro případ, že by NSS dospěl k závěru, že je namístě aplikovat obecné pravidlo místní příslušnosti podle § 7 odst. 2 s. ř. s., navrhl Městský soud v Praze, aby NSS v souladu s § 9 odst. 2 téhož zákona přikázal věc Krajskému soudu v Ostravě, a to především z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení v souladu s úmyslem zákonodárce soustředit rozhodování v tomto typu agendy ve specializovaných senátech tohoto krajského soudu. K tomu odkázal na usnesení NSS ze dne 25. 5. 2023, č. j. Nad 82/202315. [9] Osoba zúčastněná na řízení I) ve vyjádření podpořila závěr o místní příslušnosti Městského soudu v Praze. Upozornila též na to, že s věcí Nad 89/2025 úzce souvisí též řízení o kasačních stížnostech vedených u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 21 As 115/2025 a 5 As 112/2025. [10] NSS shledal nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci nedůvodným. [11] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s. nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Máli tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. [12] Podle § 7 odst. 4 s. ř. s., ve znění účinném od 1. 1. 2024, ve věcech, ve kterých rozhodl nebo měl rozhodnout v prvním stupni Dopravní a energetický stavební úřad, je k řízení příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. Podle téhož ustanovení, ve znění účinném do 31. 12. 2023, platilo, že k řízení o žalobě proti rozhodnutí, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury podle § 1 odst. 2 písm. a) nebo b) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, je příslušný Krajský soud v Ostravě. O těchto žalobách vede řízení specializovaný senát. [13] Podle § 7 odst. 6 s. ř. s. neníli soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasíli tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány. [14] NSS předně uvádí, že stejnou právní otázku, dokonce se týkající téhož řízení, posuzoval jeho 21. senát ve věci sp. zn. 21 As 115/2025. Rozsudkem ze dne 6. 8. 2025, č. j. 21 As 115/202533, zamítl kasační stížnost proti usnesení ze dne 22. 5. 2025, č. j. 39 A 6/2025222, jímž Krajský soud v Ostravě postoupil věc Městskému soudu v Praze. Závěry přijaté v tomto rozsudku jsou plně přenositelné i na nyní posuzovanou věc a NSS se od nich nehodlá odchýlit. V podrobnostech pak odkazuje na odůvodnění rozsudku č. j. 21 As 115/202533. [15] Podstatné závěry lze shrnout tak, že v nyní posuzované věci, na rozdíl od věci Egeria, nebyl Krajský soud v Ostravě v době vydání prvostupňového rozhodnutí místně příslušným soudem ve věcech energetické infrastruktury. S ohledem na to nelze v nynějším případě použít nosný argument pro místní příslušnost Krajskéh