5 Azs 243/2020 — Nejvyšší správní soud

Vol 29/2025- 31 - text  Vol 29/2025 - 35 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Mgr. Ing. M. Ch., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) PhDr. Ing. Mgr. Jan Hrnčíř, MBA, LL.M., o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta zvoleného ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Navrhovatel požaduje, aby Nejvyšší správní soud vyslovil neplatnost volby v záhlaví označeného kandidáta zvoleného v Pardubickém kraji ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 3. a 4. října 2025. [2] Navrhovatel je v Pardubickém kraji zapsán do stálého seznamu voličů a současně byl v uvedeném kraji v těchto volbách kandidátem do Poslanecké sněmovny za politické hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Návrhem (doplněným pro své formální nedostatky na základě výzvy soudu) napadá volbu kandidáta téhož hnutí. Má za to, že v průběhu sčítání hlasů a zpracování výsledků došlo k pochybení, které mohlo ovlivnit výsledek voleb, a to konkrétně ve „volebních obvodech“ Pardubice III, Hrochův Týnec, Chrast, Rosice, Zámrsk, Vápenný Podol a Seč. V návrhu (ve znění jeho doplnění) především tvrdí, že mu nebyly započítány všechny platné odevzdané přednostní hlasy, a proto získal mandát zvolený kandidát. Ke každému ze zmíněných „obvodů“ uvedl jednu osobu (z řad svých „příbuzných, přátel a známých“), které označil za svědky, jež „povolává“ k podání svědecké výpovědi. Mimo jiné dodal, že tyto osoby mají v daném „obvodu“ místo trvalého bydliště, sféru „svého zájmu“ nebo sídlo podnikání. [3] Shrnul dále počet přednostních hlasů, který podle výsledků voleb v každém z uvedených „obvodů“ obdržel. Od označených svědků má informaci o tom, že skutečný počet přednostních hlasů pro něj je o mnoho vyšší. Zdůrazňuje v této souvislosti zejména jednoho ze svědků (lékaře), který řešil problematiku voleb a přednostních hlasů se svými pacienty. Když spočítal jen malou část svých pacientů, kteří mu sdělili, že preferenčním hlasem upřednostnili navrhovatele, dospěl tento svědek ke zjištění, že pro navrhovatele mělo být započítáno o mnoho preferenčních hlasů více. Také navrhovatelovi příbuzní a známí (jde mj. o předsedkyně místních zapsaných spolků) se po započítání svých hlasů, hlasů svých rodinných příslušníků a sousedů, se kterými byli volit, dopočítali k vyšším preferenčním hlasům ve prospěch navrhovatele. [4] Záměrné nezapočítání přednostních hlasů ze shora uvedených „obvodů“ poškodilo navrhovatele a mandát získal zvolený kandidát, o kterém se lze domnívat, že ve skutečnosti získal méně přednostních hlasů než navrhovatel. Ten proto navrhl, aby soud ve shora označených „obvodech“ nařídil „přepočítání hlasů“ a v případě „zjištění závažných nesrovnalostí výsledek v některém z těchto obvodů zrušil“. [5] Státní volební komise ponechala na uvážení Nejvyššího správního soudu, zda na základě argumentace navrhovatele přikročí k otevření volební dokumentace dotčených obcí a k přepočtu udělených přednostních hlasů. Navrhla nicméně zamítnutí návrhu, neboť podle ní neobsahuje relevantní indicie, že by v dotčených obcích došlo k pochybení při sčítání hlasů takového rozsahu, který by měl dopad na platnost volby uvedeného kandidáta. Tvrzení navrhovatelem uvedených osob nejsou podložena žádnými konkrétními důkazy (nebyly položeny na stůl relevantní indicie). Je na okrskových volebních komisích, aby provedly řádné sečtení přednostních hlasů. Právě jejich činnost je v tomto ohledu pramenem, ze kterého se získávají výsledky voleb (včetně započtení přednostních hlasů). Neprůkazná svědectví nelze považovat za skutečnost, která by mohla takto zjištěné výsledky zpochybnit. K tomu Státní volební komise doplňuje obecný popis postupu při sčítání přednostních hlasů (s odkazem na příslušné právní předpisy) a zdůrazňuje proškolení členů okrskových volebních komisí ze strany Českého statistického úřadu. Dodává, že na základě poznatků z loňských voleb do Evropského parlamentu upravil Český statistický úřad pro dohodě s Ministerstvem vnitra grafickou podobu pomocných sčítacích archů pro zápis přednostních hlasů. II. [6] Nejvyšší správní soud k podanému návrhu předesílá, že ani v upravené podobě není zcela bez vad, což platí zejména pro navrhovaný výrok rozhodnutí soudu. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky (dále jen „volební zákon“), platí, že podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována. Nejvyššímu správnímu soudu tedy především nepřísluší v rámci přezkumu voleb do Poslanecké sněmovny „rušit výsledek voleb v některém z obvodů“. Je oprávněn pouze k tomu, aby případně vyslovil neplatnost volby určitého kandidáta (kandidátů). Z obsahu návrhu (ve znění jeho doplnění) lze nicméně jednoznačně dovodit, volbu kterého kandidáta navrhovatel napadá, a i v dalších ohledech je již návrh způsobilý k věcnému projednání. Návrh je též včasný a podaný osobou oprávněnou. [7] Návrh však není důvodný. [8] Pro důvodnost volební stížnosti je nutné, aby i) došlo k porušení zákonných pravidel, a to ii) takovým způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby kandidáta (§ 87 odst. 5 volebního zákona; obdobně také například usnesení NSS ze dne 10. 7. 2024, č. j. Vol 17/2024-59, č. 4635/2024 Sb. NSS, bod 14). Nynější návrh směřuje k tomu, že došlo k porušení zákonných pravidel při sčítání přednostních hlasů. Podstata argumentace navrhovatele zde spočívá ve zpochybnění počtu přednostních hlasů, které mu byly odevzdány v jím označených obcích (navrhovatel nepřesně hovoří o volebních „obvodech“, ty ovšem zákon předpokládá pouze pro volby senátní; nejedná se ani o okrsky ve smyslu § 3 volebního zákona, neboť některé stěžovatelem označené obce zahrnují více takových okrsků). Domáhá se – zjednodušeně řečeno – přepočtu jemu udělených přednostních hlasů, přičemž se odvolává na svědectví v návrhu označených osob, podle nichž mu mělo být započítáno o mnoho přednostních hlasů více, resp. uvádí, že tito svědci mají povědomí o dalších osobách, které odevzdaly přednostní hlas právě navrhovateli. [9] Nejvyšší správní soud v této souvislosti předně ve shodě s vyjádřením Státní volební komise připomíná význam a zásadní postavení okrskových volebních komisí. Zákonnost průběhu voleb a zjišťování jejich výsledků je totiž stěžejní úlohou právě okrskových volebních komisí; volební soud by měl do volebního procesu zasáhnout pouze tehdy, zjistíli konkrétní skutečnosti naznačující porušení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby kandidáta. Je třeba zdůraznit, že volební komise přitom hrají zásadní roli i z pohledu ústavních práv a principů vyplývajících z čl. 5 Ústavy a čl. 22 Listiny základních práv a svobod. Proto soud již v minulosti ve své judikatuře vyzdvihl význam práva všech kandidujících subjektů delegovat členy a náhradníky do všech volebních komisí ve volebním obvodu, v němž daný subjekt kandiduje (např. usnesení NSS ze dne 23. 11. 2010, č. j. Vol 67/201047, body 28 až 30). [10] Při přezkumu výsledků voleb soud vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebylli v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu pak musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04; nověji usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14, bod 26). Je to navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídneli soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (usnesení NSS ze dne 28. 11. 2006, č. j. Vol 82/200651, či ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017-187, č. 3682/2018 Sb. NSS, bod 33). Za významnou indicii soud považuje typicky prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas (usnesení NSS ze dne 22. 10. 2014, č. j. Vol 18/201446, bod 27, a judikatura tam citovaná). [11] V nynější věci navrhovatel k návrhu nepřipojil výslovné a konkrétní prohlášení jednotlivých voličů o tom, že odevzdali přednostní hlas právě jemu, avšak ten nebyl započítán. Jeho tvrzení pak lze ve vztahu k požadavkům výše citované judikatury na předložení zvlášť významné indicie (vy