1 As 181/2025 – Nejvyšší správní soud

1 As 181/2025- 35 - text  1 As 181/2025 - 37 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Petra Pospíšila v právní věci navrhovatele: Ing. V. Č., zastoupen JUDr. Karlem Uhlířem, advokátem se sídlem Husova 722/13, Plzeň, proti odpůrkyni: Rada obce Zbůch, se sídlem Náměstí 205, Zbůch, zastoupena Mgr. Vojtěchem Metelkou, advokátem se sídlem Martinská 608/8, Plzeň, za účasti osoby zúčastněné na řízení: P. H., zastoupen Mgr. Petrem Broďáni, advokátem se sídlem K. H. Borovského 692, Sokolov, o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – územního opatření o stavební uzávěře č. 1/2023, schváleného usnesením č. 3 odpůrkyně ze dne 20. 9. 2023, a to v části týkající se lokality SU1.1 (část pozemku parc. č.X v k. ú. Č. Ú. u Z.), v řízení o kasační stížnosti navrhovatele proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 28. 8. 2025, č. j. 77 A 49/2024  95, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Navrhovatel a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Navrhovatel je povinen zaplatit odpůrkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti v celkové výši 6 135 Kč k rukám zástupce odpůrkyně Mgr. Vojtěcha Metelky, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] V projednávané věci se Nejvyšší správní soud zabýval přezkoumatelností územního opatření o stavební uzávěře, zejména odůvodněním nezbytného rozsahu zakázané stavební činnosti. [2] Navrhovatel napadl u krajského soudu územní opatření o stavební uzávěře č. 1/2023, jež odpůrkyně schválila usnesením č. 3 ze dne 20. 9. 2023 (dále jen „stavební uzávěra“). Domáhal se zrušení její části, konkrétně lokality SU1.1, vymezené na pozemku navrhovatele parc. č. X v k. ú. Č. Ú. u Z.. Dle stávajícího územního plánu se v lokalitě nachází zastavitelná plocha Z/ZB2 s funkčním využitím „BČ – Bydlení čisté individuální“. Předpokládané budoucí funkční využití je totožné, avšak nově má být pro tuto lokalitu stanovena zejména urbanistická koncepce a podmínky prostorového uspořádání lokality, včetně požadavku na zpracování územní studie. Odpůrkyně proto stavební uzávěrou zakázala stavební činnosti, které by mohly zatížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace. [3] Krajský soud návrhu navrhovatele nejprve částečně vyhověl a napadenou stavení uzávěru zrušil ve vztahu k pozemku navrhovatele, v části stavební uzávěry týkající se dělení a scelování pozemků (rozsudek ze dne 20. 12. 2024, č. j. 77 A 49/2024  59). Dospěl totiž k závěru, že dělení a scelování pozemků není stavební činností ve smyslu § 97 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a tak pro ně nelze stanovit omezení nebo je zakázat územním opatřením o stavební uzávěře. Ve zbytku žalobní argumentaci nepřisvědčil, což ovšem nepromítl do výroku rozsudku. Navrhovatel proti tomu brojil kasační stížností, které Nejvyšší správní soud vyhověl a rozsudek krajského soudu zrušil z důvodu nevyčerpání celého předmětu řízení – chybějícího zamítavého výroku (rozsudek NSS ze dne 16. 7. 2025, č. j. 1 As 60/2025  50). [4] Následně krajský soud napadeným rozsudkem opět navrhovateli částečně vyhověl a napadené územní opatření zrušil v části stavební uzávěry týkající se dělení a scelování pozemků, ve zbývající části návrh již zamítl. Návrh především považoval za obecný a nekonkrétní. Dospěl k závěru, že odůvodnění stavební uzávěry je přezkoumatelné a odpůrkyně při jejím vydání postupovala v souladu s platnou právní úpravou. Odůvodnění obsahuje vše podstatné, včetně zdůvodnění nezbytnosti stanovených omezení (body 37 a 38 napadeného rozsudku). II. Kasační stížnost a vyjádření odpůrkyně [5] Navrhovatel (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. [6] Stěžovatel se předně vymezil proti závěru napadeného rozsudku, že nebyl porušen požadavek vymezit důvody pro rozsah přijatých zákazů v čl. II odst. 2.1 písm. a) až f) stavební uzávěry. Napadená stavební uzávěra neodůvodňuje, proč nemůže být naplnění jím sledovaného cíle dosaženo mírnějšími prostředky, proto je nepřezkoumatelná. Není kupříkladu jasné, proč zakazuje na určených pozemcích jakoukoli stavební činnost, tedy i uskutečnění staveb dočasných nebo oplocení. Otázka, zda stěžovatel své pozemky vůbec oplotit chce, přitom není relevantní, neboť stavební uzávěra upravuje práva stěžovatele i do budoucna. Napadené opatření výraznou měrou zasahuje do práv stěžovatele, a je tudíž potřeba na jeho obsahovou stránku klást vyšší požadavky. [7] Odpůrkyně ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že se plně ztotožňuje s napadeným rozsudkem. Územní opatření je přezkoumatelné a obsahuje detailní odůvodnění. Odkázala na části stavební uzávěry, ve kterých se nachází důvody pro přijetí omezení a zákazů. Připomněla, že se stěžovatel proti stavební uzávěře nebránil námitkami ani připomínkami, a soud se tudíž nemůže zabývat otázkou přiměřenosti zásahu do práv stěžovatele, pod kterou spadá i otázka rozsahu přijatých omezení. Navrhla, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. [8] Osoba zúčastněná na řízení se ke kasační stížnosti nevyjádřila. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [9] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je projednatelná. Jelikož je věc u kasačního soudu projednávaná opakovaně, je stěžovatel omezen v rozsahu uplatnitelných námitek [§ 104 odst. 3 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“); k limitům aplikace tohoto ustanovení srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 22. 3. 2011, č. j. 1 As 79/2009  165, č. 2365/2011 Sb. NSS, body 24 a 25]. V předchozím řízení ovšem kasační soud řešil pouze otázku nevyčerpání celého předmětu řízení krajským soudem. Jelikož se dalšími námitkami nezabýval, jsou nyní uplatněné kasační námitky přípustné. [10] Kasační soud přezkoumal rozsudek krajského soudu v rozsahu důvodů uplatněných v kasační stížnosti, včetně důvodů, ke kterým je povinen přihlížet z úřední povinnosti [§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.]. Kasační stížnost není důvodná. [11] Stěžovatel především napadá závěr krajského soudu, že nebyl porušen požadavek vymezit důvody pro rozsah přijatých zákazů v čl. II odst. 2.1 písm. a) až f) stavební uzávěry. Napadené územní opatření podle něj neodůvodňuje, proč nemůže být naplnění jím sledovaného cíle dosaženo mírnějšími prostředky, a je proto nepřezkoumatelné. S touto argumentací se Nejvyšší správní soud neztotožňuje. [12] Podle § 97 odst. 1 věty první stavebního zákona [ú]zemní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. [13] Nepřezkoumatelnost územního opatření o stavební uzávěře je třeba posuzovat z toho hlediska, zda obsahuje odůvodnění ve vztahu k naplnění tří podmínek vyplývajících z § 97 odst. 1 stavebního zákona. Těmi jsou: 1) existence rozhodnutí o pořízení územně plánovací dokumentace či její změny; 2) zakázaná, resp. omezená stavební činnost by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace; a 3) omezení, resp. zákaz stavební činnosti, je provedeno v nezbytném rozsahu, a to jak věcném, prostorovém, tak i časovém (viz rozsudky NSS ze dne 13. 9. 2023, č. j. 7 As 243/2022  48, bod 14; či ze dne 7. 8. 2024, č. j. 6 As 164/2023  67, bod 25). [14] Mezi účastníky řízení není sporu o naplnění prvních dvou podmínek, tedy že existuje rozhodnutí o pořízení Změny č. 3 Územního plánu Zbůch, schváleného usnesením č. 5 na zasedání Zastupitelstva obce Zbůch konaného dne 14. 3. 2023 (dále jen „změna ÚP“), a že stavební uzávěra obsahuje zdůvodnění, jak by zakázaná stavební činnost mohla znemožnit budoucí využití pozemků dle připravované územní dokumentace. Sporné je pouze to, zda stavební uzávěra obsahuje odůvodnění nezbytnosti rozsahu, tedy zda splňuje třetí z výše uvedených podmínek. Nezbytnost rozsahu se zkoumá z věcného, prostorového a časového hlediska. Stěžovatel nicméně spatřuje nepřezkoumatelnost v chybějícím posouzení nezbytnosti rozsahu výhradně z věcného hlediska. Časové aspekty či územní rozsah vůbec nezmiňuje, proto se kasační soud dále zabývá nezbytností rozsahu stavební uzávěry toliko z věcné stránky. [15] Odpůrkyně odůvodnila nezbytnost rozsahu zákazu stavební činnosti zejména aktuálními problémy, se kterými se obec Zbůch potýká, zejména s překotnou výstavbou a nevhodným umisťováním dopravní a technické infrastruktury, stejně jako s nevhodnou parcelací zastavit