10 Afs 213/2025 – Nejvyšší správní soud

10 Afs 213/2025- 48 - text  10 Afs 213/2025 - 51 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně: MOTeC spol. s r.o., Slunečná 480/4, Brno, zastoupena advokátem Mgr. Markem Plajnerem, Lazarská 11/6, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 12. 2022, č. j. 47259/22/520011431712136, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2025, čj. 30 Af 9/202340, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Dne 31. 12. 2021 byly žalobkyni doručeny tři dodatečné platební výměry vydané Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj. Dne 28. 1. 2022 podala žalobkyně odvolání proti dodatečným platebním výměrům. Dne 8. 2. 2022 ji finanční úřad vyzval k odstranění vad odvolání. Na základě žádosti žalobkyně byla lhůta k doplnění odvolání prodloužena do 21. 3. 2022. [2] Dne 30. 3. 2022 byla žalobkyni doručena tři rozhodnutí, kterými finanční úřad zastavil řízení o odvoláních žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům, neboť nebyly odstraněny vady odvolání. Proti rozhodnutím finančního úřadu o zastavení řízení se žalobkyně odvolala, ale žalovaný odvolání shora označeným rozhodnutím zamítl a potvrdil tak napadená rozhodnutí. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu, kterou krajský soud zamítl. 2. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného [3] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla rozsudek krajského soudu kasační stížností. Namítá nesprávné posouzení otázky, zda odstranila včas vady odvolání a zda žalovaný postupoval v souladu se zákonem, jestliže zastavil řízení o odvolání. [4] Dne 21. 3. 2022 odeslala stěžovatelka prostřednictvím svého zástupce datovou zprávu, jejímž obsahem mělo být doplnění odvolání proti dodatečným platebním výměrům. V důsledku administrativního nedopatření na straně právního zástupce však bylo přílohou datové zprávy podání společnosti MTcstav, s. r. o. Toto podání bylo shodné s podáním, jež bylo finančnímu úřadu doručeno již dne 15. 3. 2022. Popsané pochybení stěžovatelka, resp. její právní zástupce zjistil v okamžiku doručení rozhodnutí o zastavení odvolacích řízení. Po zjištění, že stěžovatelka zaslala finančnímu úřadu nesprávnou přílohu, odeslala ještě téhož dne podání ze dne 21. 3. 2022, kterým doplnila svá odvolání proti dodatečným platebním výměrům. [5] Krajský soud přijal nesprávné závěry žalovaného. Stěžovatelka doplnila odvolání proti dodatečným platebním výměrům včas a žalovaný se jimi měl věcně zabývat. Formálně je totiž odvolací řízení proti dodatečnému platebnímu výměru ukončeno až ve chvíli, kdy odvolací orgán rozhodne o odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení. Stále jde o jedno daňové řízení, s vlivem i na vykonatelnost dodatečných platebních výměrů. Odvolací řízení tvoří jeden celek až do jeho ukončení pravomocným rozhodnutím. Žalovaný zkrátil procesní práva stěžovatelky, nezabývalli se věcně doplněními odvolání proti dodatečným platebním výměrům, bylali doručena před rozhodnutím o odvolání proti rozhodnutím o zastavení odvolacích řízení. [6] Doplnit odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru lze i v řízení o odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení, neboť nejasnost zákona nemůže jít k tíži daňového subjektu (viz Lichnovský, O., Ondrýsek, R. a kol. Daňový řád. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2024, k § 112). Pokud byly vady odvolání proti dodatečným platebním výměrům odstraněny předtím, než rozhodnutí o zastavení řízení, resp. rozhodnutí o odvolání proti zastavení řízení nabyla svých účinků a odvolací řízení byla pravomocně zastavena, finančnímu úřadu nic nebránilo pokračovat v doměřovacím řízení. Rozhodnutí o zastavení odvolacích řízení pozbyla svého významu. Takový postup by nebyl v rozporu se závěry rozsudku NSS ze dne 27. 11. 2014, čj. 9 Afs 138/201441, č. 3176/2015 Sb. NSS, na který odkazuje krajský soud, zvláště za odlišných skutkových okolností odkazované a nyní posuzované věci. [7] Stěžovatelka odstranila vady odvolání ještě předtím, než rozhodnutí finančního úřadu o zastavení odvolacích řízení proti dodatečným platebním výměrům nabyla svých účinků. Rozhodnutí správce daně nabývá účinků nejdříve uplynutím posledního okamžiku dne, kdy je doručeno adresátovi. Této koncepci odpovídá rovněž počátek běhu lhůty pro podání odvolání, jež počíná běžet v bezprostřední návaznosti na nabytí účinků rozhodnutí, tedy až prvním okamžikem dne následujícího po dni, kdy bylo rozhodnutí doručeno. [8] Krajský soud učinil nesprávné závěry rovněž ohledně počínání finančního úřadu ve vztahu k administrativnímu pochybení stěžovatelky. Stěžovatelka se nedomáhala žádného domýšlení hypotetických příčin nastalého stavu. Pouze poukazovala na to, že finanční úřad nepostupoval při posuzování podání ze dne 21. 3. 2022, resp. 30. 3. 2022, podle zásad daňového řízení a v souladu s judikaturou. [9] Podle stěžovatelky měl finanční úřad na základě podání ze dne 21. 3. 2022 pojmout podezření, že podání stěžovatelky obsahuje vady bránící jeho projednání, a vyzvat ji k opravě. Nedávalo žádný smysl, aby právní zástupce stěžovatelky (jenž zastupoval též společnost MTcstav, s. r. o., v jiném probíhajícím řízení) zasílal znovu podání, které zasílal již 15. 3. 2022. Finanční úřad tedy obdržel dvě identická podání, jedno v poslední den lhůty k odstranění vad odvolání proti dodatečným platebním výměrům společnosti MTcstav, s. r. o., jedno v poslední den lhůty k odstranění vad odvolání proti dodatečným platebním výměrům stěžovatelky. Finanční úřad měl z komunikace se stěžovatelkou, resp. jejím právním zástupcem, očekávat, že stěžovatelka bude odvolání doplňovat, a umožnit jí nápravu. [10] Stěžovatelka tedy splnila svoji povinnost doplnit odvolání proti dodatečným platebním výměrům ve stanovené lhůtě, a proto bylo zastavení řízení nedůvodné a odvolání měla být věcně projednána, popř. měla být stěžovatelka vyzvána k odstranění vad. Krajský soud rozhodl nesprávně. [11] Stěžovatelka navrhla, aby NSS zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [12] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s názorem krajského soudu. Aby mohlo být na stěžovatelčina doplnění odvolání hleděno jako na včasná, musela by se do dispozice správce daně dostat předtím, než byla odeslána rozhodnutí o zastavení odvolacích řízení. Stěžovatelčin postoj nemá oporu v právní úpravě ani judikatuře. Stěžovatelka „nadhodnocuje skutkové nuance“ v rozsudku NSS čj. 9 Afs 138/201431. Sama jednotnost řízení nijak nesouvisí s otázkou, zda stěžovatelka včas odstranila vady odvolání. [13] Tvrdíli stěžovatelka, že daňové orgány neakceptovaly doplnění odvolání proti dodatečným platebním výměrům, které se do jejich dispozice dostala před vydáním rozhodnutí žalovaného o odvolání, jedná se o důvod nezákonnosti, který je poprvé uplatněn až v řízení o kasační stížnosti. [14] Finanční úřad neobdržel v rámci stanovené lhůty ani jindy před okamžikem vydání rozhodnutí o zastavení odvolacích řízení žádné podání, jež by bylo učiněno jménem stěžovatelky a relevantně se vztahovalo k řízení, jehož byla účastníkem. Finanční úřad nebyl povinen adresovat výzvu stěžovatelce, které se podání doručené dne 21. 3. 2022 vůbec netýkalo. [15] Dopady opožděnosti odvolání nejsou nijak dotčeny tím, že se jednalo o administrativní pochybení. Časová shoda okamžiku doručení podání a posledního dne lhůty pro odstranění vad stěžovatelčiných odvolání mohla být jen náhodná. Stěžovatelka se fakticky domáhá, aby daňové orgány z formálně bezvadného podání dovodily, že právní zástupce zamýšlel učinit podání odlišného daňového subjektu a řízení. Povinností finančního úřadu nebylo vést úvahy o možných příčinách neodstranění vad podání či dokonce formálně zjišťovat důvod a zasazovat se o nápravu. [16] Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl. 3. Právní hodnocení [17] Kasační stížnost není důvodná. [18] Mezi účastníky není sporný skutkový stav (viz zejm. body [1] a [2] tohoto rozsudku). Stěžovatelka však nesouhlasí s právním názorem daňových orgánů a krajského soudu na to, v jakém časovém úseku byla oprávněna doplnit blanketní odvolání. Jednak se domnívá, že odstranila vady odvolání včas, neboť tak stihla učinit do rozhodného okamžiku, jednak podle ní tvoří odvolací řízení s předchozím řízením jeden celek, a proto mohla odvolání doplnit až do skončení odvolacího řízení. [19] Argumenty stěžovatelky vyznívají tak, že chce za každou cenu napravit důsledky administrativního pochybení jejího zástupce a docílit věcného projednání svých odvolání. K tomu v rámci námitek navrhla různé cesty, jež spojila s tvrzením o pochybení daňových orgánů a nesprávném názoru krajského soudu. [20] Na nosné argumenty stěžovatelky již podrobně odpověděl krajský soud, s jehož hodnocením se NSS ztotožňuje a v podrobnostech na ně odkazuje. [