21 As 244/2025 – Nejvyšší správní soud

21 As 244/2025- 32 - text  21 As 244/2025 - 38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Rychlého a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Faisala Husseiniho v právní věci žalobkyně: Česká golfová federace, se sídlem U Golfu 565, Praha 10, zastoupená Mgr. Michalem Smečkou, advokátem se sídlem Badeniho 291/3, Praha 6, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: J. H., zastoupený JUDr. Michalem Růžičkou, advokátem se sídlem Vyskočilova 1566, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2025, č. j. 18 A 77/2024 – 74, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: [1] Předseda Úřadu průmyslového vlastnictví (dále jen „předseda Úřadu“) rozhodnutím o rozkladu ze dne 27. 8. 2024, č. j. O581866/D24010167/2024/ÚPV (dále jen „rozhodnutí o rozkladu“) potvrdil rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 19. 12. 2023, č. j. O581866/D23015979/2023/ÚPV. V rozhodnutí o rozkladu předseda Úřadu zamítl námitky podané žalobkyní podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon o ochranných známkách“). Tyto námitky směřovaly proti zápisu obrazové ochranné známky zn. sp. O581866 (dále též „napadená ochranná známka“), jejímž přihlašovatelem byla osoba zúčastněná na řízení, do rejstříku ochranných známek. Osoba zúčastněná na řízení podala přihlášku napadené ochranné známky a žalobkyně podala proti této přihlášce námitky na základě svého tehdejšího vlastnictví starších obrazových ochranných známek č. 355356 (zn. Sp. O518170) a č. 347826 (zn. sp. O518171) v přechýlené podobě (dále jen „namítané ochranné známky“). Napadená ochranná známka Namítané ochranné známky 1. [OBRÁZEK] 2. [OBRÁZEK] 3. [OBRÁZEK] [2] Žalobkyně brojila proti rozhodnutí o rozkladu žalobou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který ji rozsudkem ze dne 29. 9. 2025, č. j. 18 A 77/2024 – 74, zamítl jako nedůvodnou. [3] Městský soud nejprve shledal nedůvodnou námitku absolutní zápisné nezpůsobilosti napadené ochranné známky. Konstatoval, že námitkové řízení bylo založeno na důvodu dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách; podle tohoto ustanovení se přihlašované označení nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky podaných u Úřadu vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti. [4] Proto mohl žalovaný a posléze soud posuzovat jen tzv. relativní důvody zápisné nezpůsobilosti, jako např. nebezpečí záměny z důvodu podobnosti označení a výrobků a služeb podle výše citovaného ustanovení zákona; případnou nižší rozlišovací způsobilost napadené ochranné známky lze zohlednit jen do té míry, do jaké ovlivňuje celkové posouzení pravděpodobnosti záměny s namítanými ochrannými známkami. V řízení před městským soudem se naopak nebylo možné zabývat tvrzeným pochybením žalovaného při věcném průzkumu, potažmo tvrzenou absencí rozlišovací způsobilosti; tou by se mohl zabývat žalovaný jen v řízení podle § 32 zákona o ochranných známkách. [5] Městský soud dále uvedl, že otázka shodnosti či podobnosti výrobků a služeb není sporná a v této věci se jedná o shodnost, resp. podobnost kolizních výrobků a služeb. V případě určení míry podobnosti městský soud uvedl, že golf lze považovat za předmět zájmu spíše užší skupiny osob, čemuž musí odpovídat spíše vyšší úroveň pozornosti průměrného spotřebitele. [6] Městský soud následně přistoupil k posouzení vizuální, fonetické a významové (sémantické) podobnosti kolidujících označení na základě kritérií judikatury správních soudů a Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“). [7] Nejprve dospěl k závěru o nízkém stupni vizuální podobnosti, což mj. na základě rozsudku Tribunálu z 22. 5. 2012, ve věci T60/11, Kraft Foods Global Brands LLC vs. OHIM (dále jen „rozsudek Tribunálu T60/11“), odůvodnil tím, že přes podobnost obou označení v některých prvcích (i vizuálně nezanedbatelných, avšak nedistinktivních) jsou porovnávaná označení fakticky odlišná, založená na odlišném výtvarném ztvárnění. U napadené ochranné známky obrazový prvek golfisty z pozadí doplňuje a navazuje na slovní část, naopak u namítaných ochranných známek jsou obrazové a slovní prvky důsledně odděleny. Napadená ochranná známka obsahuje postavu golfisty v nápřahu za (resp. nad) slovním prvkem, na namítaných ochranných známkách stojí lev držící golfovou hůl zcela odděleně od slovní části označení. U napadené ochranné známky geometrický obrazec evokující erb není nahoře uzavřen a kompaktně, byť částečně ohraničuje celé označení. Naopak u namítaných ochranných známek je důsledně ohraničeno vyobrazení českého lva znázorňující úplnou podobu erbu. Dle městského soudu se průměrný spotřebitel bude více než na společné či rozdílné prvky zaměřovat na celkovou kompozici označení, působící zcela odlišným vizuálním dojmem. [8] Ohledně fonetické podobnosti městský soud uzavřel, že kolidující označení lze „označit alespoň jako podobná ve střední míře.“ Dle městského soudu první, co průměrný spotřebitel u všech porovnávaných označení vysloví, bude shodný slovní prvek „GOLFISTA, resp. GOLFISTKA ROKU.“ Fonetickou podobnost však dle městského soudu snižuje slovní prvek „ČESKÉ GOLFOVÉ FEDERACE“ u namítaných ochranných známek. [9] Ohledně sémantické (významové) podobnosti městský soud konstatoval, že porovnávaná označení si jsou vysoce podobná. Porovnávaná označení dle městského soudu shodně sdělují podobnou (neli shodnou) informaci o nejlepším hráči golfu za období jednoho roku. [10] Městský soud posouzení podobnosti celkově zhodnotil tak, že označení si budou podobná jen v nízké míře, fakticky na ně bude průměrný spotřebitel pohlížet jako na jiná označení. Dovozená fonetická a sémantická podobnost nebude mít z hlediska celkového dojmu výraznější vliv. Ten bude dán především rozdílným vizuálním působením kolidujících označení, jelikož se dle městského soudu jedná o obrazové známky založené právě na své grafické kompozici. [11] V dalším kroku tohoto algoritmu, tj. v otázce rozlišovací způsobilosti starší ochranné známky, městský soud vycházel z toho, že žalovaný nezpochybňoval rozlišovací způsobilost namítaných ochranných známek v míře nezbytné pro jejich zápis, ale nedovozoval jejich zvýšenou rozlišovací schopnost. Tento krok posouzení pravděpodobnosti záměny tak nebude dle městského soudu hrát větší roli, resp. žalobkyni nijak nesvědčí. [12] Následně městský soud hodnotil celkové posouzení pravděpodobnosti záměny. Shrnul kritéria vyplývající z judikatury SDEU tak, že nebezpečí záměny musí být posuzováno komplexně podle toho, jak relevantní veřejnost vnímá dotčená označení a výrobky nebo služby, přičemž musí být zohledněny všechny relevantní faktory konkrétního případu. Posouzení nebezpečí záměny závisí na celé řadě prvků, zejména na míře rozpoznání ochranné známky na trhu, na asociaci s dřívější ochrannou známkou, na stupni podobnosti mezi spornými ochrannými známkami a mezi výrobky či službami. Městský soud vyhodnotil slovní prvek „GOLFISTA/GOLFISTKA ROKU“ jako nedistinktivní (nedisponující inherentní rozlišovací způsobilostí), avšak dominantní. Obrazový prvek golfisty s golfovou holí sám není nadán významnější rozlišovací způsobilostí. Městský soud následně dospěl k závěru, že přes podobnost obou označení v jednom výrazném, avšak nedistinktivním slovním prvku jsou napadená ochranná známka a namítané ochranné známky založeny na odlišném celkovém vzhledu, resp. výtvarné kompozici. Proto jsou napadená ochranná známka a namítané ochranné známky fakticky odlišné a lze hovořit nanejvýš o nízké vizuální podobnosti. [13] V závěrečném okruhu žalobních námitek se městský soud zabýval relevancí předložených důkazů o řádném užívání namítaných ochranných známek. Městský soud zdůraznil, že v této věci jde o posouzení pravděpodobnosti záměny ve smyslu námitkového důvodu podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o ochranných známkách. Podle městského soudu právní úprava § 13 odst. 2 písm. a) a § 5 zákona o ochranných známkách, na kterou žalobkyně v této souvislosti opakovaně poukazovala, s řešeným námitkovým řízením nesouvisí. [14] Jinou otázkou dle městského soudu je, zda by případné prokázání získání vyšší (vysoké) rozlišovací způsobilosti namítaných ochranných známek nemohlo mít vliv na posouzení pravděpodobnosti záměny. Žalobkyně fakticky tvrdí a prokazuje toliko získání rozlišovací způsobilosti