6 As 132/2025 — Nejvyšší správní soud

6 As 132/2025- 34 - text  6 As 132/2025 - 37 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudkyně Veroniky Juřičkové a soudce Václava Štencla v právní věci žalobkyně: E. F., zastoupené JUDr. Kristiánem Lékem, advokátem, sídlem Seifertova 2919/12, Praha 3, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, sídlem Karmelitská 529/5, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 6. 2025, č. j. MSMT11767/20251, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 8. 2025, č. j. 5 A 67/202542, takto: I. Kasační stížnost žalobkyně se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před městským soudem [1] Žalobkyně požádala žalovaného o přezkoumání výsledku didaktického testu z předmětu anglický jazyk společné části maturitní zkoušky konané ve zkušebním období jaro 2025. V didaktickém testu žalobkyně získala 43 bodů z možných 100 bodů. Minimum pro úspěšné složení didaktického testu bylo 44 bodů; žalobkyně tedy v testu neuspěla. [2] Žalovaný rozhodl tak, že žádost žalobkyně je nedůvodná a výsledek didaktického testu se nemění. [3] Rozhodnutí žalovaného žalobkyně napadla žalobou, v níž namítala, že žalovaný nesprávně hodnotil její odpověď na otázku č. 13, na kterou byla správná odpověď „(a/the) journalist“ (žalobkyně uvedla v odpovědi „jurnalist“). Žalobkyně namítala, že její odpověď byla věcně správná, pouze obsahovala gramatickou chybu. Dle žalobkyně je zjevné, že znala správnou odpověď na položenou otázku a neuznání její odpovědi je formalistické. Šlo o drobnou pravopisnou chybu, která neovlivňuje význam slova. [4] Městský soud shrnul, že maturitní zkouškou je mj. uskutečňován veřejný zájem na jednotném a v určité míře standardizovaném hodnocení žáků po absolvování určité etapy vzdělávacího procesu. Maturitní zkoušku konanou formou didaktického testu je třeba vždy hodnotit tak, aby nedocházelo k přepjatému formalismu. Pokud je odpověď v didaktickém testu zapsána s drobnou nepřesností nebo chybou v psaní, je třeba ji uznat jako správnou, jsouli splněny dvě podmínky. Nepřesnost v odpovědi nesouvisí se schopností či vědomostí, již daná otázka testuje, a nemůže být žádných pochyb o tom, že žák správnou odpověď na položenou otázku zná. [5] Městský soud odkázal na vypořádání žalovaného, podle nějž se v tomto typu úlohy obecně nehodnotí gramatická správnost a pravopis, nicméně je třeba dodržet ověřovanou úroveň znalostí a obtížnosti. Slovo „journalist“ patří podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (dále „SERRJ“) do úrovně A2 (tedy úrovně požadované k ukončení již základního vzdělání) a jeho správný zápis je pro úroveň zakončení vzdělání středního nezbytný. [6] K argumentu žalobkyně, že účelem otevřených úloh není testovat pravopis či gramatiku, ale schopnost receptivních řečových dovedností, městský soud uvedl, že požadavek na jazykové dovednosti v ověřované jazykové úrovni napříč všemi testovanými kompetencemi vyplývá přímo z Katalogu požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky pro anglický jazyk. V něm je přímo uvedeno, že s ohledem na ověřovanou jazykovou dovednost a jazykovou referenční úroveň má žák respektovat standardní pravidla pravopisu anglického jazyka, a to i v rámci ověřování jiných jazykových kompetencí. Pokyny k zadání didaktického testu pro anglický jazyk – poslech, čtení a jazyková kompetence neomezují ani nevylučují obecný požadavek na požadovanou úroveň jazykových dovedností (včetně pravopisu) při vyplňování těchto úloh. [7] K odkazu žalobkyně na věc vedenou u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 83/2020, v níž soud dospěl k závěru, že pravopisná chyba v názvu díla Jana Nerudy „Povídky MALOSTRANKÉ“ je toliko chybou v psaní, městský soud zdůraznil odlišnost situace. V nyní projednávané věci bylo součástí ověření znalosti cizího jazyka i zjištění schopnosti písemného projevu, resp. správného zápisu slova v cizím jazyce. [8] Městský soud aproboval posouzení, že nesprávný zápis slova „journalist“ není jen formální chybou, která nemá vliv na správnost odpovědi. Jde o chybu, jež způsobuje nesprávné zodpovězení otázky č. 13. [9] K argumentaci, že z klíče správných řešení k maturitám vyplývá, že v minulosti byly při hodnocení otevřených úloh jako uznatelné hodnoceny i odpovědi s chybným zápisem, městský soud uvedl, že pro hodnocení správnosti odpovědí je v každém roce rozhodující způsob zadání úlohy a klíč správných řešení. Klíč v roce 2017 sice výslovně toleroval u konkrétních slov v úlohách 13 až 20 určité chyby v pravopisu, již od roku 2018 tak ale nečiní a standardně uvádí, že „odpovědi v otevřených úlohách jsou posuzovány vzhledem k ověřovaným dovednostem a ověřované úrovni obtížnosti, v zápisu odpovědi se tedy netolerují chyby pod požadovanou úrovní obtížnosti.“ [10] Z uvedených důvodů městský soud neshledal žalobu důvodnou a zamítl ji. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [11] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž odkázala na důvod dle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [12] Stěžovatelka namítala, že posouzení městského soudu je formalistické a odchyluje se od judikatury. Stěžovatelka neshledává rozdíl mezi chybami „Povídky MALOSTRANKÉ“ a „jurnalist“. V obou případech jde o jediné chybějící písmenko, které nijak nebrání porozumění textu. Drobné chyby a nepřesnosti v zápisu odpovědí nemají být důvodem pro neuznání odpovědi, nebráníli porozumění odpovědi, která je věcně správná. [13] Poslechová část didaktického testu z anglického jazyka je zaměřena na ověření porozumění obsahu slyšeného projevu. Katalog požadavků k tomu uvádí, že poslechová část má za cíl ověřit receptivní řečové dovednosti. Účelem této části zkoušky tedy není testovat pravopis či gramatiku. Klíč správných řešení uvádí, že odpovědi v otevřených úlohách jsou posuzovány vzhledem k ověřovaným dovednostem a ověřované úrovni obtížnosti, v zápisu odpovědi se tedy netolerují chyby pod požadovanou úrovní obtížnosti. Stejně tak nejsou tolerovány chyby v pravopise a mluvnici, které brání porozumění správnému významu výrazu, u úloh ověřujících porozumění hláskovanému slovu se netolerují žádné jiné pravopisné varianty. Katalog dále stanoví, že žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu anglického jazyka, přičemž jazykové kompetence jdou dle katalogu napříč všemi řečovými dovednostmi. [14] Stěžovatelka setrvala na svém přesvědčení, že na otázku č. 13 odpověděla správně. Poslechové úloze zjevně porozuměla, dokázala v ní identifikovat relevantní informaci, zasadit ji do kontextu a uvést správnou odpověď, byť s drobnou pravopisnou odchylkou. Chyba spočívající ve vypuštění písmene „o“ ze slova „journalist“ nebrání porozumění správnému významu výrazu. Významový posun by mohla způsobit např. chyba ve vynechání či přeskupení písmen tak, že v jejím důsledku vznikne existující slovo jiné, či chyba, která by učinila slovo neidentifikovatelným. V případě chyby, kterou učinila stěžovatelka, nedošlo ke kolizi s jiným anglickým slovem, nadto výslovnost slova „jurnalist“ by byla foneticky stejná jako výslovnost slova zapsaného správně. Zároveň poslechové úlohy nejsou úlohami, které by ověřovaly porozumění hláskovanému slovu. Chyba stěžovatelky nespadá ani do jedné kategorie chyb, u nichž je explicitně stanoven požadavek na pravopisnou přesnost. [15] Stěžovatelka namítla rozpornost pravidel, která byla aplikována žalovaným a městským soudem. Dle klíče správných řešení je najisto postavena netolerance chyb v pravopise a mluvnici, které brání porozumění správnému významu výrazu, a netolerance jiných pravopisných variant v případě úloh ověřujících porozumění hláskovanému slovu. Dle katalogu požadavků nejsou tolerovány žádné pravopisné chyby vybočující ze standardních pravidel pravopisu anglického jazyka. V případě nejasností mělo být aplikováno pravidlo příznivější. [16] Formulace o netoleranci chyb pod požadovanou úrovní obtížnosti je nejasná. K tomu stěžovatelka citovala ustanovení katalogu požadavků. Kvalita kontroly pravopisu je pro úroveň B1 dle SERRJ definována tak, že osoba dokáže psát souvislé texty, které jsou obecně srozumitelné, přičemž pravopis, interpunkce a formátování jsou dostatečně přesné, aby byly většinou srozumitelné. Úroveň B1 tedy počítá s výskytem drobnějších chyb. [17] Pravopisnou chybu, které se dopustila stěžovatelka, lze zařadit do kategorie chyb, které v oblasti pravopisu úroveň B1 toleruje. Chyba spočívající ve vypuštění písmene „o“ ze slova „journalist“ neměla za následek pozbytí srozumitelnosti daného slova ani jeho významový posun či nečitelnost. Pravopisná přesnost, jak ji definuje katalog požadavků by, odpovídala spíše referenční úrovni C2, dle níž je psaný projev zcela prost pravopisných chyb. SERRJ je pro žalovaného