6 As 137/2025 — Nejvyšší správní soud

6 As 137/2025- 39 - text  6 As 137/2025 - 45 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Filipa Dienstbiera a Václava Štencla v právní věci žalobkyně: Kostelecké uzeniny a.s., sídlem Kostelec 60, zastoupená Mgr. Pavlem Piňosem, advokátem, sídlem Kramářova 3379, Přerov, proti žalované: Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy, sídlem Slezská 100/7, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 12. 2023, č. j. SVS/2023/167278G, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2025, č. j. 61 A 6/2024108, takto: Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 8. 2025, č. j. 61 A 6/2024108, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Jihočeský kraj (dále jen „správní orgán prvního stupně“) rozhodnutím ze dne 9. 8. 2023, č. j. SVS/2023/107074C, shledala žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku podle § 17 odst. 2 písm. f) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o potravinách“). Tohoto přestupku se žalobkyně dopustila tím, že dne 18. 4. 2023 ve své provozovně v Plané nad Lužnicí v rozporu s § 10 odst. 1 písm. a) zákona o potravinách uvedla na trh potravinu klamavě označenou, konkrétně MĚLNĚNÉ MASO VEPŘOVÉ A HOVĚZÍ 600 g s datem spotřeby 25. 4. 2023, velikost šarže 1 461,6 kg (dále jen „výrobek“), u něhož Státní veterinární ústav Jihlava laboratorním vyšetřením zjistil obsah hovězího masa 28,41 ± 5,88 g ve 100 g výrobku, zatímco na obalu byl uveden obsah hovězího masa 44 % (zkušební protokol ze dne 9. 5. 2023, č. 034067/23). Za tento přestupek byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 50 000 Kč a dále povinnost nahradit náklady na laboratorní vyšetření vzorku výrobku ve výši 3 410 Kč a náklady řízení v paušální výši 1 000 Kč. K odvolání žalobkyně žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím pouze částečně změnila záhlaví prvostupňového správního rozhodnutí tak, že text „a § 90 zákona o přestupcích a podle § 150 odst. 1 až 4 správního řádu vydává rozhodnutí formou příkazu“ nahradila slovy „zákona o přestupcích vydává rozhodnutí“; ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdila. [2] Žalobkyně napadla rozhodnutí žalované žalobou u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který ji rozsudkem označeným v záhlaví zamítl. Dle krajského soudu je výrok prvostupňového rozhodnutí, podle kterého byl ve výrobku „zjištěn obsah hovězího masa 28,41 ± 5,88g ve 100 g výrobku, zatímco na obalu byl uveden obsah hovězího masa 44 %“, přezkoumatelný. Na základě banální matematické úvahy, dle které 1 g ze 100 g představuje 1 % z celku, lze dle krajského soudu dovodit, že zastoupení hovězího masa v celém výrobku při zohlednění nejistoty měření ve prospěch žalobkyně činí maximálně 34,29 %. Krajský soud neshledal důvodnými ani žalobní námitky, dle kterých se žalovaná jednak nevypořádala s tvrzením žalobkyně, že při analýze měla být provedena korekce na přebytečný tuk a pojivovou tkáň tak, aby byl zohledněn požadavek na maximální přípustný obsah těchto složek ve složce označené jako „maso“; jednak s námitkou, že dusíkové faktory pro hovězí maso nejsou legislativně stanoveny. Dle krajského soudu se žalovaná těmito námitkami zabývala dostatečně, a to zejména na str. 9 odůvodnění rozhodnutí, kde vysvětlila, proč považovala použitou metodu analýzy vzorku i přes uplatněné námitky za správnou. Rozhodnutí žalované proto není dle krajského soudu ani z tohoto důvodu nepřezkoumatelné. Krajský soud rovněž nepřisvědčil námitce, že žalovaná nesprávně odmítla provést v řízení důkaz prohlášením Ing. J. J. ze dne 19. 9. 2023, jehož součástí je pracovní postup výroby mletého masa a masného polotovaru OS70506, verze 2.0, Kosteleckých uzenin a.s., platnost od 1. 4. 2022. Žalovaná neprovedení důkazu přesvědčivě odůvodnila na str. 6 rozhodnutí a krajský soud se ztotožnil se závěrem žalované, že jakékoli prohlášení či doložení dodržení příslušných postupů není způsobilé zpochybnit výsledky laboratorní analýzy odebraného vzorku. [3] Ve vztahu k použité metodě krajský soud uzavřel, že Státní veterinární ústav Jihlava byl v době zpracování analýzy vzorku akreditovanou zkušební laboratoří dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů (dále jen „zákon o technických požadavcích na výrobky“), a tudíž jím provedené laboratorní šetření je dle § 52 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), podkladem pro rozhodnutí. Rozsah akreditace zahrnoval i chemická, mikrobiologická, imunochemická, molekulárně biologická a senzorická vyšetřování potravin, a proto laboratoř Státního veterinárního ústavu Jihlava byla odborně způsobilá provádět vyšetřování obsahu potravin za použití relevantních metod. Stanovení obsahu hovězího masa v masných výrobcích bylo založeno na stanovení obsahu masa dle SOP 8.127 a stanovení DNA skotu dle SOP MB.05, a to v souladu s přílohou k osvědčení o akreditaci laboratoře Státního veterinárního ústavu Jihlava. Nařízení Komise (ES) č. 2004/2002 ze dne 8. listopadu 2002 o postupu určování obsahu masa a tuku v některých výrobcích z vepřového masa (dále jen „nařízení č. 2004/2004“) nebylo přímo aplikováno, odkazováno je na něj pouze v souvislosti s identifikací použité zkušební metody SOP 8.127. Z dotčeného nařízení navíc nevyplývá, že by nebylo použitelné i pro jiné druhy masa než maso vepřové, a tedy že by použitá metoda nemohla být použita i v případě testování obsahu masa hovězího. Ze stanoviska ke stanovení podílu hovězího masa v masném polotovaru ze dne 6. 11. 2024, vypracovaného doc. R. Š. z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, Fakulty potravinářské a biochemické technologie, Ústavu konzervace potravin (dále jen „odborné vyjádření doc. Š.“), kterým se žalobkyně pokouší zpochybnit správnost použitých metod, vyplývá, že metody použité laboratoří Státního veterinárního ústavu Jihlava vedly ke správnému stanovení celkového obsahu masa (všech savců a ptáků určených k lidské spotřebě), avšak nemohly vést k přesnému určení konkrétního zastoupení masa hovězího. Uvedenou skutečnost ovšem dle krajského soudu zohledňuje tzv. rozšířená nejistota měření, jak plyne z vyjádření Státního veterinárního ústavu Jihlava ze dne 27. 6. 2023, č. j. SVÚ419/2023, které je součástí správního spisu. Tuto možnou nepřesnost tedy správní orgány nekladly žalobkyni k tíži, a nejedná se o vadu, která by mohla způsobit nezákonnost rozhodnutí žalované. Pochybení pak krajský soud neshledal ani v tom, že Státní veterinární ústav Jihlava vycházel z metodického pokynu Ministerstva zemědělství č. MZE67807/202118122 (dále jen „metodický pokyn“). Žalobkyně neuvedla, proč by uvedený metodický pokyn měl být v rozporu se zákonem, a současně není pochybením, pokud metodický pokyn odkazuje v určitých otázkách (například v otázce stanovení tzv. dusíkových faktorů) na odbornou literaturu představující zdroj vědeckého poznání. [4] K námitkám týkajícím se použitého vzorku krajský soud uvedl, že analýzu vzorku provedla akreditovaná laboratoř, u které se předpokládá správnost použitých postupů. Nedůvodné jsou námitky žalobkyně, že Státní veterinární ústav Jihlava je jedinou akreditovanou laboratoří zajišťující stanovení obsahu hovězího masa ve výrobcích, a žalobkyně proto neměla možnost se obrátit na jinou laboratoř. Krajský soud připomněl, že žalobkyně nepožadovala odebrání druhého vzorku za účelem zpracování druhého stanoviska ve smyslu § 16 odst. 7 zákona o potravinách, jak plyne z protokolu o odběru vzorků ze dne 18. 4. 2023. Současně nedoložila, že by se v této souvislosti pokusila kontaktovat jinou laboratoř v zahraničí. Odebrání dvou vzorků bylo v souladu s vyhláškou č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými unijními předpisy (dále jen „vyhláška č. 289/2007 Sb.“), podle jejíhož čl. 5 části A přílohy č. 3 je odebrání pěti vzorků třeba pouze v případě testovaní mikrobiologických požadavků; v opačném případě se z téže šarže odebírají jeden až dva vzorky. Krajský soud uzavřel, že žalobkyně je povinna zajistit správné označení obsahu masa ve všech na trh uváděných výrobcích, a proto její argumentace, dle které odebraný vzorek (2 × 600 g) představuje pouze 0,0068 % celé šarže (1 461,6 kg), není rozhodný. II. Kasační stížnost a vyjádření žalované [5] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. V ní poukazuje na nepřezkoumatelnost, kterou spatřuje v tom, že dle výroku prvostupňového rozhodnutí byl laboratorním vyšetřením zjištěn ve výrobku obsah hovězího masa 28,41 ± 5,88 g ve 100 g, zatímco na obalu výrobku byl uveden obsah hovězího masa 44 % v celém balení, tedy v 600 gramech. Z výroku prvostup