8 Azs 12/2026 – Nejvyšší správní soud

8 Azs 12/2026- 34 - text  8 Azs 12/2026-36 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Ondřeje Bartoše v právní věci žalobce: R. P., zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Archangelská 1, Praha 10, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 8. 2025, č. j. OAM-305/ZA-ZA11-K12-2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 12. 2025, č. j. 66 Az 2/2025-30, takto: I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce je občanem Moldavské republiky, žijícím od 3. 11. 2023 v České republice (s šestiměsíční prolukou, kdy přebýval v Polsku), přestože po uplynutí období pro bezvízový pobyt již nemohl v schengenském prostoru legálně pobývat s moldavským pasem bez víza či jiného pobytového oprávnění. Dne 14. 3. 2025 podal žádost o udělení mezinárodní ochrany. Předtím pobýval mezi lety 2004 a 2019 v Moldavsku ve vězení za trestné činy loupeže a spolupachatelství vraždy, přičemž během výkonu trestu byl svědkem vraždy spoluvězně jinými vězni. Proti výše postavenému vězni, který vraždu přikázal, žalobce později svědčil před moldavským soudem. [2] V pohovoru o žádosti o mezinárodní ochranu ze dne 19. 3. 2025 před žalovaným žalobce uváděl jako důvody pro udělení mezinárodní ochrany předně ekonomickou situaci v zemi původu. Mimo to se ale odvolával též na obavy z války a o svou bezpečnost vzhledem k tomu, že mu nebyla poskytnuta ochrana ze strany moldavské prokuratury ihned poté, co svědčil ve výše zmíněné trestní věci. Žalobce dodával, že prokuratura mu nabídla ochranu až v případě, že bude kontaktován některým z kriminálníků, ovšem on se obával, že bude zabit dříve, než se tak stane. Pro prokázání svých tvrzení žalobce dodal přepis moldavského rozsudku v rumunštině, jehož podstatné části žalovaný nechal přeložit. Žalovaný dále též zkoumal riziko války a celkový stav bezpečnosti v Moldavsku dle Základního přehledu o zemi Moldavsko ze dne 7. 5. 2025 a Informace OAMP ze dne 7. 1. 2025. Na jejich základě zhodnotil, že nyní nehrozí v zemi vnitřní ani vnější konflikt. Žalobce nepochází ze separatistického regionu Podněstří, proto ani v tomto směru nevyhodnotil žalovaný riziko ohrožení vnitřní nestabilitou státu. [3] Celkově byla Moldavská republika zhodnocena jako bezpečná země s dostatečným standardem lidských práv. K žalobcově obavě z pronásledování soukromou osobou žalovaný uvedl, že v Moldavsku je dostupná ochrana ze strany místních orgánů, zejména policie a prokuratury. Žalovaný neshledal, že by v současnosti žalobci v zemi hrozilo nebezpečí, které by odůvodňovalo poskytnutí mezinárodní ochrany. Žalovaný proto dne 29. 8. 2025 rozhodl, že mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a ani § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, neuděluje. V rozhodnutí bylo akcentováno, že ústřední příčinou žalobcova pobytu v České republice a jeho žádosti o ochranu jsou čistě ekonomické důvody. [4] Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). Tam namítal, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav věci a neopatřil si dostatečné podklady. Kdyby tak učinil, musel by mu udělit azyl podle § 12 písm. b) nebo doplňkovou ochranu podle § 14a zákona o azylu. V žalobě nebyla označena za nedostatečná žádná konkrétní tvrzení žalovaného ani nebyly doloženy či označeny žádné další podklady pro odlišné posouzení věci. Obecně též žalobce napadl neudělení azylu podle § 12 písm. a), § 13, § 14 a doplňkové ochrany dle § 14b zákona o azylu. [5] Krajský soud nejdříve shledal, že skutkový stav věci byl zjištěn dostatečně. Žalovaný zajistil všechny standardní podklady – provedl pohovor se žalobcem, dal mu možnost doložit další skutečnosti a dokumenty pro podporu svých tvrzení, zajistil si aktuální informace týkající se Moldavské republiky a zabýval se žalobcem předloženým rozsudkem moldavského soudu. Na základě toho krajský soud považoval zjištěný skutkový stav věci za dostatečný. [6] K žalobcově námitce nedostatečného posouzení důvodů pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu soud neshledal splnění žádné z podmínek. Podle krajského soudu byla žalobcova tvrzení v tomto směru velmi obecná a žalovaný do hloubky zkoumal jak bezpečnostní situaci v Moldavsku, tak žalobcovu obavu z újmy na životě v důsledku pronásledování soukromou osobou. Žalobcovu obavu z ekonomické situace nešlo podřadit pod žádný z důvodů podle § 12 písm. b) zákona o azylu. [7] Krajský soud neshledal naplnění podmínek podle žádného z písmen § 14a odst. 2 zákona o azylu. Žalobce konkrétně poukazoval na písm. c) z důvodu obav z vyostření konfliktu v separatistické oblasti Podněstří, podle krajského soudu ovšem v Moldavsku aktuálně vnitřní ani mezinárodní konflikt neprobíhá ani bezprostředně nehrozí, a proto nejsou naplněny podmínky tohoto ustanovení. [8] Jelikož na ostatní formy mezinárodní ochrany podle zákona o azylu se žalobce odvolával jen velmi obecně, krajský soud pouze stručně shrnul, proč pro žádnou z nich nejsou splněny (ani tvrzeny) byť jen základní podmínky. [9] Závěrem krajský soud shrnul, že žalovaný důkladně prověřil všechna žalobcova tvrzení a dopřál mu „nejvyšší standard posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany.“ Žaloba byla z těchto důvodů zamítnuta jako nedůvodná. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [10] Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále „stěžovatel“) kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [11] Stěžovatel namítá, že rozsudek krajského soudu je nezákonný, neboť dle jeho názoru byly dány důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 až § 14b zákona o azylu. Podle stěžovatele je napadený rozsudek též nepřezkoumatelný, neboť není dostatečně odůvodněn. Konkrétní důvody pro udělení mezinárodní ochrany či nedostatky v odůvodnění rozsudku stěžovatel v kasační stížnosti neuvádí. Dále také stěžovatel ve stručnosti namítá, že krajský soud se nevypořádal dostatečně s důvody podané žádosti a nemístně je zlehčoval. [12] Závěrem kasační stížnosti stěžovatel opakuje své obavy z ekonomické situace v Moldavsku, rozšíření agrese Ruské federace z území Ukrajiny a odkazuje na důkazy z původního spisového materiálu. [13] S ohledem na shora uvedené stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [14] Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti zcela ztotožnil s rozsudkem krajského soudu. Kasační stížnost podle něj nepřináší žádné nové skutečnosti. [15] Dále žalovaný namítá, že špatné ekonomické poměry v Moldavsku nemohou samy o sobě zakládat důvody pro udělení mezinárodní ochrany podle § 12 ani § 14a a § 14b zákona o azylu. Zároveň znovu odmítá stěžovatelovo tvrzení hrozící války v Moldavsku kvůli situaci v Podněstří. V tomto kontextu poukazuje na fakt, že stěžovatel z Podněstří nepochází a nikdy tam ani neměl registrované bydliště. [16] Nad rámec výše uvedeného žalovaný upozorňuje na fakt, že stěžovatel se nesnažil legalizovat svůj pobyt po většinu času, kdy pobýval v České republice, a sám uvedl, že zde nelegálně pracoval. [17] Žalovaný tak navrhuje odmítnutí kasační stížnosti pro nepřijatelnost, případně zamítnutí pro nedůvodnost. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [18] NSS posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadený rozsudek netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Takové vady NSS neshledal, přistoupil tedy k posouzení kasačních námitek. [19] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a odst. 1 s. ř. s.). Pokud by tomu tak totiž nebylo, musela by být odmítnuta jako nepřijatelná. NSS přijme kasační stížnost k věcnému přezkumu pouze v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu, a to I) z důvodu neexistence, nejednotnosti nebo potřeby překonání judikatury, nebo II) v případě zásadního pochybení krajského soudu (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006-39, č. 933/2006 Sb. NSS). [20] Ke stěžovatelově námitce ohledně nezákonnosti kvůli nedostatečnému přezkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany NSS z kasační stížnosti dovozuje, že jimi byly míněny otázky obav z rizika války s Ruskou federací a nepříznivé ekonomické situace. V tomto světle je třeba poukázat na to, že NSS v nedávných rozhodnutích konstantně označuje argumentaci obavami z nebezpečnosti situace v Moldavsku za lichou, přičemž tento postoj soud nezměnil ani s ohledem na válku