9 Afs 96/2025 — Nejvyšší správní soud

9 Afs 96/2025- 56 - text  9 Afs 96/2025 - 69 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobkyně: wrl2go s.r.o., se sídlem U silnice 949/11, Praha 6, zast. JUDr. Ing. Jaroslavem Hostinským, advokátem se sídlem Vinohradská 2134/126, Praha 3, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 5. 2024, č. j. 16071/24/530022444707622, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2025, č. j. 18 Af 8/202472, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem projednávané věci je jednak otázka, zda žalobkyně prokázala nároky na odpočet daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve vztahu k plněním fakturovaným jako administrativní práce, jednak otázka, zda se žalobkyně vědomě účastnila podvodu na DPH ve vztahu k plnění spočívajícímu v nákupu vozidel od personálně propojené společnosti. [2] Žalobkyně v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2020 a v kontrolním hlášení za měsíc březen 2020 vykázala mj. přijaté zdanitelné plnění (administrativní práce) od společnosti Porkert s.r.o. (dále jen „Porkert“) a přijaté zdanitelné plnění (nákup vozidel) od společnosti SHAWI Prague drive s.r.o. (dále jen „SHAWI“). V daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2020 a v kontrolních hlášeních za měsíce duben 2020 a červen 2020 žalobkyně vykázala mj. přijaté zdanitelné plnění (nákup vozidel) od SHAWI a přijaté zdanitelné plnění (administrativní práce) od společnosti VENET PRO s.r.o. v likvidaci (vymazána z obchodního rejstříku dne 21. 6. 2024; dále jen „VENET PRO“). [3] Na základě provedené daňové kontroly správce daně zjistil, že žalobkyně neprokázala přijetí zdanitelných plnění (administrativních prací) od VENET PRO a Porkert a že se vědomě zapojila do podvodu na DPH ohledně plnění (nákup celkem 23 ks motorových vozidel a jednoho přívěsu) přijatého od SHAWI. Správce daně proto žalobkyni dodatečným platebním výměrem ze dne 7. 8. 2023 doměřil DPH za zdaňovací období 1. čtvrtletí 2020 ve výši 552 942 Kč, současně jí stanovil povinnost uhradit penále ve výši 110 589 Kč, a platebním výměrem ze dne 7. 8. 2023 žalobkyni vyměřil nadměrný odpočet ve výši 29 594 Kč za zdaňovací období 2. čtvrtletí 2020 namísto žalobkyní tvrzenému odpočtu ve výši 629 830 Kč. [4] Žalobkyně se proti rozhodnutím správce daně bránila odvoláními, která zamítl žalovaný výše nadepsaným rozhodnutím a platební výměry správce daně potvrdil. Žalovaný závěry správce daně doplnil, že kromě pochybností o rozsahu plnění od dodavatelů VENET PRO a Porkert existují i zásadní pochybnosti o tom, zda tvrzená plnění uskutečnili deklarovaní dodavatelé, popř. jiné osoby v postavení plátců DPH. [5] Žalobkyní podanou žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl městský soud nyní napadeným rozsudkem. Shledal, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné, přestože se žalovaný výslovně nevypořádal s některými dílčími odvolacími námitkami. Ve vztahu k hmotněprávním nárokům na odpočet DPH za administrativní práce od VENET PRO a Porkert dospěl k závěrům, že absence zaměstnanců dodavatelů oprávněně vzbuzuje pochybnosti o poskytnutí plnění, o žalobkyní tvrzených subdodavatelích jsou také pochybnosti a pochybnosti daňových orgánů mohou spočívat i v okolnostech nastalých po ukončení obchodů (zařazení dodavatelů mezi nespolehlivé plátce v červenci 2022). Ani výpověď jednatele VENET PRO a Porkert, pana Borovičky, realizaci deklarovaných plnění neprokázala, věrohodnost tvrzení žalobkyně dokonce snížila. Dále městský soud shledal, že kontrolní hlášení dodavatelů, ve kterých vykázali sporná plnění, sama o sobě neprokazují uskutečnění plnění, obdobně záznamy z elektronické evidence tržeb (EET) nemohou prokázat skutečnou realizaci plnění. Nekontaktnost dodavatelů hrála svou důvodnou roli pouze v řízení před správcem daně, žalovaný na tuto pochybnost s ohledem na provedení výslechu pana Borovičky již nepoukazoval. Důvodnými městský soud neshledal ani námitky ohledně neprovedení mezinárodního dožádání (ohledně transferů osob do a ze zahraničí činěných žalobkyní) a daňové kontroly u VENET PRO a Porkert, oboje by pro věc bylo irelevantní. Nakonec, platby v hotovosti jsou jednou z indicií nestandardních transakcí a daňové subjekty mají využívat institut zveřejněného účtu pro účely DPH. Městský soud k této části věci uzavřel, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení ohledně deklarovaných plnění, naopak daňové orgány unesly své důkazní břemeno a označily důvodné pochybnosti o rozsahu plnění i osobách, které je měly provést. [6] Ve vztahu k nákupu vozidel od SHAWI a podvodu na DPH městský soud shledal, že daňové orgány unesly své důkazní břemeno a prokázaly narušení neutrality daně, tedy zásadní skutečnost pro existenci daňového podvodu, jakož i vědomost žalobkyně o něm. Konkrétně došlo k narušení neutrality daně u SHAWI, která v pozici tzv. cross invoicer přijala fiktivní plnění od VENET PRO, Porkert a společnosti Budurlien Europe s.r.o. (dále jen „Budurlien“), která sloužila ke snížení povinnosti uhradit DPH. Žalobkyně v řetězci figurovala v pozici tzv. profit taker, tedy uplatnila nárok na nadměrný odpočet DPH ze zdanitelných plnění (byť nesouvisejících s fiktivními plněními pro SHAWI) od personálně propojené společnosti SHAWI. Dle městského soudu pozdější úhrada dlužné (ztracené) DPH za SHAWI žalobkyní nebo jejími jednateli (shodní v té době se společníky a jednateli SHAWI), nevylučuje podvod, navíc byla nepochybně účelová. Daňové orgány zjistily objektivní nestandardní okolnosti, které bez důvodných pochybností signalizovaly spáchání daňového podvodu, a sice přímé personální propojení navzájem obchodující žalobkyně a SHAWI, nestandardnosti provázející platby mezi nimi a shodnost jejich předmětu činnosti. Tyto okolnosti se dle městského soudu shodují se skutečnostmi osvědčujícími zaviněnou, vědomou, účast žalobkyně na daňovém podvodu. Nakonec, daňové orgány nemusely zkoumat, jestli žalobkyně přijala opatření k zamezení účasti na podvodu, jelikož ani formálně přijatá opatření by nemohla nic změnit na její vědomé a aktivní účasti na podvodu. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [7] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadla výše označený rozsudek městského soudu rozsáhlou kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), na základě kterých požadovala napadený rozsudek zrušit a věc vrátit městskému soudu k dalšímu řízení. [8] Ve vztahu k plnění od VENET PRO a Porkert stěžovatelka namítla jednak nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalovaného i napadeného rozsudku (na několika místech kasační stížnosti), jednak nesouhlasila s několika závěry městského soudu, popř. žalovaného ohledně důvodnosti pochybností daňových orgánů. Konkrétně zpochybnila závěry týkající se (i) velmi obecné formulace plnění na daňových dokladech ve spojení s tím, že kontrolní hlášení, popř. EET sama o sobě neprokazují uskutečnění plnění, (ii) nedostatku reakce VENET PRO a Porkert na výzvy k součinnosti, (iii) neevidování žádných zaměstnanců v roce 2020 u VENET PRO a Porkert, (iv) výslechu pana Borovičky, (v) plateb v hotovosti, (vi) pochybností spočívajících v okolnostech nastalých po ukončení obchodů a (vii) dalších údajných pochybností daňových orgánů jako virtuálnost sídla VENET PRO. [9] Ohledně nákupu vozidel od SHAWI a podvodu na DPH stěžovatelka trvala na tom, že neexistuje chybějící daň, jelikož ji bývalí jednatelé a společníci (shodní s jednateli a společníky stěžovatelky) novým majitelům SHAWI doplatili v souladu s podmínkami prodeje SHAWI. Dále zpochybnila závěry městského soudu, popř. žalovaného stran (i) prokázání daňového podvodu – narušení neutrality daně, (ii) vědomosti stěžovatelky o daňovém podvodu, (iii) nekontaktnosti SHAWI, (iv) plateb, (v) chybějící daně a její dodatečné úhrady a (vi) závěr, že daňové orgány nemusely zkoumat přijetí opatření k zamezení účasti na podvodu stěžovatelkou. [10] Jednotlivé námitky kasační soud blíže rozvede v rámci vlastního posouzení věci. [11] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl kasační stížnost zamítnout. Ztotožnil se s právním názorem městského soudu, který považuje za jediný možný i s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále též „SDEU“) a NSS. Měl za to, že on i městský soud se řádně vypořádali se všemi námitkami stěžovatelky. Městský soud dle žalovaného řádně odůvodnil své závěry a vycházel z objektivně zjištěného skutkového stavu vyplývajícího ze správního spisu. Vyjádření žalovaného k jednotlivým kasačním námitkám kasační soud shrne v rámci věcného posouzení věci. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [12] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležit