9 Azs 73/2026 — Nejvyšší správní soud

9 Azs 73/2026- 24 - text  9 Azs 73/2026 - 25 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: V. M., zastoupený Mgr. Martinou Sklenskou, advokátkou se sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2026, č. j. OAM90109/ZR2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 12. 5. 2026, č. j. 36 A 3/202650, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek. II. Žalobce je povinen zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) je občanem Turecké republiky. Žalovaný mu v záhlaví uvedeným rozhodnutím zrušil platnost zaměstnanecké karty podle § 46e odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 1 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 46e odst. 2 zákona o pobytu cizinců mu zároveň stanovil lhůtu k vycestování z území České republiky 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Důvodem byla skutečnost, že Okresní soud v Pardubicích trestním příkazem ze dne 13. 3. 2025, č. j. 12 T 33/202543, uznal stěžovatele vinným ze spáchání úmyslného trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 trestního zákoníku. Trestného jednání se stěžovatel dopustil tím, že při žádosti o vydání řidičského průkazu České republiky předložil padělaný řidičský průkaz Turecka. Za to byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 5 měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu v trvání 18 měsíců a k trestu propadnutí věci. Trestní příkaz nabyl právní moci dne 2. 7. 2025. [2] Rozhodnutí žalovaného napadl stěžovatel žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem zamítl. Stěžovatel následně podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku podle § 107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). II. Návrh na přiznání odkladného účinku a vyjádření žalovaného [3] V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel uvedl, že pokud by kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán, musel by s ohledem na povinnost stanovenou rozhodnutím žalovaného odcestovat. V důsledku toho by byly jeho děti a manželka v Turecku ohroženy na výživě, neboť by nemohl pokračovat v zaměstnání a získanými prostředky podporovat rodinu v Turecku. Tato tvrzení stěžovatel doložil zprávami o ekonomické situaci v Turecku, doklady potvrzujícími rodinné vztahy, prohlášením manželky, podle něhož jí měsíčně posílá 15 000 Kč, a výjezdním příkazem. [4] Žalovaný ve svém vyjádření navrhl návrh na přiznání odkladného účinku zamítnout. Stěžovatel na území pobývá jen dva roky a za tu dobu již byl odsouzen českým soudem. Není v zájmu České republiky, aby na jejím území pobývaly osoby, které porušují platné právní předpisy České republiky. Stěžovatel by neměl mít problém vrátit se do země původu, kterou opustil nedávno. Navíc má v Turecku rodinu. Jeho povolání v gastronomii (příprava jídel v zařízeních rychlého občerstvení) je možné vykonávat kdekoli na světě. Svou rodinu nepochybně živil i před příchodem do České republiky. Samotná obava stěžovatele z toho, že bude nucen opustit území, není důvodem pro automatické přiznání odkladného účinku. III. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku [5] Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Soud podle § 73 odst. 2 s. ř. s. na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jsouli splněny tři podmínky: (1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, jehož se návrh týká, musí pro stěžovatele znamenat újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [6] Návrh stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není důvodný. [7] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje mimořádnou povahu odkladného účinku v řízení o kasační stížnosti. Jeho přiznáním odnímá před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocnému rozhodnutí krajského (městského) soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Odkladný účinek lze přiznat pouze vůči kasační stížností napadenému soudnímu rozhodnutí, případně vůči správnímu rozhodnutí, které bylo napadeno žalobou. [8] Rozhodnutím žalovaného nepochybně vzniká stěžovateli újma v tom smyslu, že nadále nebude moci z příjmů získaných v České republice podporovat svou rodinu žijící v Turecku. Jde o újmu, která působí především ve vztahu k členům jeho rodiny (dopad na jejich finanční situaci) a do práv stěžovatele se promítá tím, že může představovat zásah do jeho soukromého a rodinného života (srov. rozsudek NSS ze dne 30. 10. 2025, č. j. 9 Azs 95/202520, odst. [35]). Je však třeba uvést, že stěžovateli nic nebrání, aby svou rodinu nadále finančně podporoval, ať přímo z Turecka nebo z jiného státu. Nejsou tvrzeny žádné zvláštní okolnosti, pro které by bylo nezbytné, aby stěžovatel pracoval právě v České republice, kde se doposud zdržoval jen relativně krátkou dobu (od dubna 2024). [9] Jdeli o další podmínky odkladného účinku, jeho přiznáním nemůže vzniknout újma jiným osobám. Přiznání odkladného účinku v posuzované věci ovšem brání důležitý veřejný zájem. Stěžovatel byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, v důsledku čehož je dán zákonný důvod zrušení zaměstnanecké karty. Tím je vyjádřen veřejný zájem na tom, aby na území České republiky nepobývaly osoby, které se dopustily úmyslné trestné činnosti. Tento veřejný zájem v posuzované věci převažuje nad zájmem stěžovatele, aby nenastala výše popsaná újma, která mu hrozí následkem rozhodnutí žalovaného. Není totiž nijak dotčena možnost realizace soukromého a rodinného života stěžovatele, jdeli o styk s rodinou žijící v Turecku, a stěžovatel může i nadále vykonávat obdobnou výdělečnou činnost v jiném státě. [10] Toto posouzení činí Nejvyšší správní soud s vědomím, že krajský soud usnesením ze dne 12. 3. 2026, č. j. 36 A 3/202636, přiznal odkladný účinek žalobě stěžovatele. To však neznamená, že by mu měl být automaticky přiznán odkladný účinek i v řízení o kasační stížnosti, která je mimořádným opravným prostředkem. [11] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé. [12] Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku. Tato povinnost vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/202321, č. 4616/2024 Sb. NSS). Poplatek je splatný do tří dnů od právní moci tohoto usnesení (viz § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Podle položky č. 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k citovanému zákonu, činí výše soudního poplatku 1 000 Kč. [13] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit: - v hotovosti na pokladně soudu, - bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 370346127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol, který byl přidělen pro identifikaci platby, je: 1090507326. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. června 2026 JUDr. Radan Malík předseda senátu